|
Karel Vimer je takový rozšafný a rád se mnou přes e-mail špásuje. Hluboký dík mu za to. I za to, že mi poslal zmíněný článek Seznam Zpráv. Tam se skutečně dočteme, že soutěž byla malá, lokální a ve výsledku by znamenala jen raritu pro New Hampshire, kde se konala. Kdyby se jí nechopila bulvár a „méně seriózní média“. Není na tom nic zvláštního, že lokální stipendijní miss vyhrál transgender, tedy chlapec, který se představuje jako dívka.
Zahloubejme se do historie soutěže Miss New Hampshire, jíž je Miss Greater Derry pevnou součástí. Ta je velmi hluboká a vznikla s jedním fascinujícím cílem – dát znevýhodněným dívkám šanci na studium. Zaplatit stipendium na vybrané škole, aby se dívky vytrhly ze stereotypu – stůj u plotny a roď děti. A hlavně mlč - velmi chvályhodná kratochvíle, takové stipendium. V USA je studium na vysoké škole nesmírně nákladné a lidé, aby mohli vystudovat, tak se často velmi citelně zadlužují. A pro mnohé dívky toto byla jediná šance, jak se dostat ze své sociální pasti.
Z tohoto hlediska je velmi kuriózní, že dívkám, které snily o tom, že díky soutěži by mohly studovat a nezadlužit se, titul Miss a tedy i stipendium vyfoukl chlapec, který o sobě jen prohlašuje, že je dívkou. Tam jde vysledovat jistou dvojitou diskriminaci žen. Jak ze strany mužů, tak nově i ze strany mužů, kteří se prohlásí za ženy. Tedy, já být feministka, brní mě ruce nervozitou.
Seznam Zprávy také marginalizuje dosah soutěže Miss Greater Derry. Jen lokální záležitost? Nikoliv. Miss Greater Derry je součástí kolosu soutěží Miss America. Výherkyně, v tomto případě už i výherci, jsou delegovaní na vyšší kolo Miss New Hampshire. Pak už následuje celonárodní soutěž Miss America. Ne, ne, samozřejmě, Nguyen může v soutěži Miss New Hampshire dokonale selhat a nedostat se nikam. Ale jeho ambice jsou veliké. Na svých sociálních sítích oznámil, že chce usilovat jak o titul Miss America. Tak i ve výsledku o titul Miss Universe. Dopad zcela lokální soutěže, jak jde vidět. A do soutěže Miss New Hampshire mu, předpokládám, přístup nikdo upírat nebude. Proč by také. A progresivismem prolezlé komise, jejíž členové už se, opět předpokládám, bojí nezvednout ruku pro menšiny, mohou Nguyen prostě poslat do celonárodního kola. Pak ta ostuda bude i s razítkem.
Stipendijní program Miss New Hampshire Scholarship Program, jehož je Miss Greater Derry součástí, vznikl už v roce 1947 a můžeme tak zkonstatovat, že je součástí ženské emancipační síly v USA. Tak to prostě je.
V článku Seznam Zpráv pak následuje oznámení, že podobných témat se ráda chytá takzvaná dezinfoscéna. František Vrábel (ten s dlouhým, pane Vimere), k tomu Seznamu řekl: „Narativ o prohnilém Západu, který se pozvolna rozkládá, je jeden z jejich oblíbených.“
Článek pak zdůrazňuje, že ne homosexuálové nebo transosoby, ale dezinformace oslabují naši společnost. Dezinformace? Poté zmiňuje, že „narativ o prohnilém Západu vychází z tvrzení Putinova dvorního ideologa Alexandra Dugina“. Z toho, asi, plyne, že o zvláštnůstkách našich západních přátel se radši skutečně nesmíme bavit, protože by na nás okamžitě padlo podezření, že večer si místo večerníčku a teplého kakaa listujeme ve spisech Alexandra Dugina.
Nebezpečím skutečně není homosexualita ani transsexualita, ale homosexualismus a transsexualismus. Politizace homosexuality a transsexuality. Vynucování už ne tolerance, ale doslova úcty. Mezi dvaceti krásnými a jistě chytrými děvčaty vyhrál jeden ošklivý kluk, jehož profil na sociálních sítích je plný obscéní a obskurní fetišizace vlastní existence. Vyhrál soutěž Miss, tedy v překladu soutěž Slečna. A my máme, podle Vrábela, předstírat, že to je ale naprosto v pořádku. Zase o kousek ustoupit. Zase o kousek slevit. Jinak jsme ti, co po večerech napájeni nenávisti k Západu (bože, to je konina), čteme poťapaného Dugina a jeho demagogii.
A co když ne? Co když právě takové informace ze Západu jsou příznakem společenského rozkladu tamní, a tedy i naší společnosti? Nejsou ojedinělé. Viz můj původní komentář, kde jsem zmínil některé další. Takových příkladů jsou stovky, ne-li tisíce. Jen Nguyen jako Miss zarezonoval hlasitěji. Protože křičí svou absurditou a nehorázností a dalším znevýhodněním žen. Stačí už, že jim transgender osoby začaly vykrádat sportovní tituly. Ale nešť, tohle snad ani nemá cenu.
A je, podle Františka Vrábela, dovolené diskutovat a nesouhlasit? Nebo už je oponentní názor a pohled na věc prostě jen dezinfoscéna? Už dopředu onálepkovaná a založená do fasciklu s nadpisem – umlčet? Není fascinující, že Vrábelem zastávané názorové portfolio je tak, ale tak neskutečně dogmatické? Až psychopaticky dogmatické? Jako kdyby si sedl za volant šílenec, jel plnou rychlostí proti zdi a celé osádce autobusu pod hrozbou trestu předkládal k věření, že zeď tam prostě není. Co když se ale skutečně hodnoty Západu, nezávisle na nějakém poťapaném Duginovi, rozpadají? Co když tam zeď je? No když už bychom ani neměli říkat, že obtloustlý chlapec se stal nejkrásnější slečnou jedné lokální soutěže krásy, kde to tedy jsme? V pohádce Císařovy nové šaty?
(Azbuku neumím, rubl nevím ani jak vypadá, Dugina jsem nikdy nečetl, ruská média nesleduju, cízí mocnosti mě neplatí... a připadá mi divné, že to pro klid svědomí musím do závěru textu dopsat. Takové to co kdyby.)
|