Laškování s pojišťovnou i se zubařem. Komentář Štěpána Chába
komentář
30.09.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Zubař, nedostatkové zboží
Už zase jsem se vydal naproti našemu stomatologickému systému a narazil do zdi. Pojišťovně jsem po více než roce neúspěšného hledání zubaře napsal, že když nedokáže zajistit dostupnou stomatologickou péči, požaduji adekvátně k tomu snížit zákonem dané pojistné. Neúspěšně. Paní na ústředí pojišťovny mi velmi iniciativně zubaře sama našla. A dopadlo to jako vždycky.
„Počet zubních lékařů na severu Čech je velice nepříznivý. Tato situace je řešena i prostřednictvím Stomatologické komory. Na místo stomatologa bylo pro Vaši územní oblast vyhlášeno výběrové řízení a to opakovaně, bohužel se zatím nikdo nepřihlásil,“ sdělila mi Lenka Husáková z VZP. To znamená, že pro změnu stavu se nejspíš nic dělat nebude. Zkusili jsme to, nepovedlo se. Tak to necháme vyhnít. Jako zuby. Ale dodala, že v Děčíně je zubař, který je ochoten ambulantně zakročit. Tedy v okamžiku, kdy už člověk z vlastních zubů leze po zdi. Jenže ono by to chtělo nějaké trvalejší řešení. Péči, která nebude jen nárazová. A na to konto mi paní Husáková doporučila zubaře ve Varnsdorfu. Ten prý přislíbil, že bere.
Hned druhý den jsem tam volal. Zvedla to nerudná sestřička a na otázku…co na otázku, na zoufalou prosbu o přijetí, odvětila, že neberou a brát nebudou a že to jsou jen nějaké drby, že by měli brát a na shledanou. No, tak jsem to položil a podlehl jisté chmuře, která trvala měsíc. Vykašlal jsem se na všechno i na všechny a dal se na alternativní metody, kdy si nový zub i opravy těch pokažených prostě silou vůle zařídím. No, nevedlo se mi. A po měsíci se ozval zub. Zkusmo jsem znovu zavolal zubaři ve Varnsdorfu. Se stejným výsledkem. Tak jsem si řekl, že si zaprudím na pojišťovně. V rámci lepší stomatologické obslužnosti u nás na severu, samozřejmě.
|
„Protože mi Všeobecná zdravotní pojišťovna nebyla ani po roce schopná zařídit zubaře, požaduji, aby mně a mé rodině adekvátně k tomu vyměřila nižší zdravotní pojištění, protože si platíme službu, kterou vlastně nedostáváme. Což je, přiznejme si, trochu podivný stav. V pekárně si také zaplatím tolik housek, kolik si jich odnesu. U vás si skrze zdravotní pojištění platím zubaře, ale jeho služeb využívat nemohu, protože mají všichni plno. Vinou toho mám náběh na vážné zdravotní problémy, protože prostá vypadlá plomba před více než rokem, která by se dala v tu dobu vyřešit několika minutami práce, je teď ve stavu, kdy se mi zub rozpadá. Zubaře jsem hledal zoufale, abych se do tohoto stavu nedostal. Bohužel s výsledkem, který je k smíchu.
Pokud tedy nejste schopni zajistit mi stomatologickou péči, chci adekvátní výpočet sníženého zdravotního pojištění pro mně a mou rodinu.
Nedáváte mi jinou možnost, než reagovat právě takhle. Prostě ji nemám.
Omlouvám se za konfrontační tón, není nikterak mířen proti Vám osobně, paní Husáková.
Věřím, že Vás tento e-mail dostihne v dobré náladě a s dobrou stomatologickou obslužností,
Štěpán Cháb,“ napsal jsem své pojišťovně.
|
Načež se hned ozvala paní Husáková a všechno vyvrátila. Prý si mám zubaři do Varnsdorfu zavolat znovu, osobně mu zavolala a domluvila, že mě vezme. Zavolal jsem tedy. Zvedla to stejná a stejně nenaložená sestřička. Hlásil jsem se o místo na křesle, odbyla mě a řekla, že neberou a brát nebudou. Zakoktal jsem, že je to domluvené s pojišťovnou, že prý pro mě místo mají. Vyštěkla, že to je blbost. Pak se zarazila a požádala mě znovu o jméno. Představil jsem se. Její tón se okamžitě změnil. Ano, přijďte, jste očekáván. Och, jaké to divy, řekl jsem po zavěšení. Je ze mě protekční spratek. Jenže tristní stav naší severské stomatologie pokračoval ve své telenovele s dalšími obraty v ději.
Včera jsem měl první (a poslední) návštěvu u zmíněného zubaře. Velmi ochotně mi popsal situaci. K 31. prosinci svou ordinaci končí a jde do důchodu. Stál přede mnou, vetchý stařec, který očividně přesluhoval (jak jsem pololežel na zubařském křesle, viděl jsem, že má pravdu, přesně o tak staré lidi jsem se staral před lety v domově důchodců při práci pečovatele), a povídá – já si vás nemůžu rozdělat, protože v polovině práce prostě zatáhnu oponu a vy mi tu budete s rozdělanou hubou běhat po světě a reptat, že jsem to nedodělal. Tři měsíce před odchodem do důchodu už si prostě nové pacienty brát nemůžu, to jistě chápete. Ukažte tu hubu. No jo, tohle vám provizorně zalepím plombou. Ale jenom provizorně. Opravím vám to na dojezd, ne na závod v Monte Carlu. Na to už si musíte najít někoho v mladším vydání. Já už se chystám okopávat zahrádku, ne se lidem hrabat v mordách. A zalepil mi díry po vystřelených plombách z dřívějška, poplácal mě po rameni a vyslal do světa bez zubařů – vzdoruj tomu, jak chceš, ale beze mě.
On mi prezident České stomatologické komory Roman Šmucler naznačil, že s tím, když se zubařům neklaním až ke krtincům a když denně veřejně nevelebím stomatologickou komoru, tak si u zubařů už ani neškrtnu. A když, tak to bude bolet. Asi měl pravdu, prezident stomatologické komory.
Popis stavu stomatologie u nás na severu je jako třetí rozměr na obrázku od Lady. Nepřítomen. A když už vyhrozíte pojišťovně, pošle vás k zubaři, který za tři měsíce končí, chce si jen dodělat své stávající pacienty a nemá sílu, ani prostor a ani chuť nabírat nové. Proč také, na tři měsíce. A tak hezky na prasáka bez vrtání a čištění kanálků zacpe díry a odfoukne si, že to má za sebou. A až za tři měsíce odejde, zbude po něm spoustu opuštěných dušiček, které budou na severu hledat zubaře. Sakra, konkurence, měl bych rychle jednat a jedné z nich zabrat místo. No jo, jenže on mi prezident zubařů řekl jasně, že nemám šanci. No nemám, zubaři nejsou. A ti, co jsou, za tři měsíce končí.
Ping-pong mezi pojišťovnami a Českou stomatologickou komorou pokračuje. Balónkem je pacient. Pojišťovna vyhlásí výběrové řízení na zubaře, kde zubaři chybí, a tím má za to, že svou povinnost splnila. Nesplnila, zubaři se nehlásí, protože pojišťovny jim podle nich nabízí málo. A města? To, co se ohledně stomatologie stalo ve Znojmě, to je také pěkná podívaná. Ale o tom příště.
Vložil: Štěpán Cháb