Letos se vylíhlo rekordních 33 mláďat vzácných sokolů. Na budovách ČEZu

Foto: ČEZ (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Letošní čtyřčata z Jaderné elektrárny Dukovany

Komíny a chladicí věže nemusí vždy sloužit pouze svému původnímu účelu. Na těch od skupiny ČEZ totiž každoročně hnízdí vzácní sokoli stěhovaví, kteří zde vyvádějí mláďata. Letos se na jejich ochozech zahnízdilo rovnou 10 párů kriticky ohrožených dravců, které vyseděly rekordních 33 mláďat. Od roku 2011, kdy společnost nainstalovala úplně první sokolí budku, tak má v rodném listě jako místo narození některý z provozů Skupiny ČEZ už 147 těchto nejrychlejších letců na světě. V celé České republice přitom v současnosti evidují ornitologové pouze 130 sokolích párů.

ČEZ patří k průkopníkům podpory návratu sokola stěhovavého do české přírody: vůbec první sokolí budku společnost nainstalovala již v roce 2011 na komín severočeské elektrárny Tušimice. V průběhu let nabídku „ubytování“ pro sokoly, kteří si k hnízdění rádi vybírají vyvýšená místa, postupně ve spolupráci s ornitology rozšiřovala. Počty vyvedených mláďat se tak Skupina ČEZ pasuje na největší sokolí farmu v republice.

„Jediné, co sokolí páry během zahnízdění a poté i jejich junioři či juniorky od nás požadují, je klid. Proto jsou po celou dobu zahnízdění odloženy aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či třeba lezeckým cvičením profesionálních hasičů. Jakmile tedy ornitolog v dané lokalitě nahlásí, že viděl poprvé sokolí pár nad tou či onou elektrárnou a následně i potvrdí, že samice sedí na vejcích, utlumujeme veškeré aktivity, které se týkají výškových staveb s budkami. Výjimka by nastala pouze v případě, kdyby byly nějakým způsobem ohroženy bezpečnost a zdraví zaměstnanců či vlastní provoz elektrárny,“ říká Jan Kalina, ředitel Divize obnovitelná a klasická energetika.

Mladí sokoli v Teplárně Energotrans v Mělníku

Kdo o sokoly pečuje

O sokolíky narozené v ČEZ se již řadu let stará ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s. „Ze třiceti tří mláďat narozených letos v lokalitách ČEZ jsou to 4x čtyřčata, 5x trojčata a jednou dvojčata. Co je více než podstatné, všechna mláďata se letos podařilo okroužkovat, takže doufám, že o nich v dalších letech ještě uslyšíme,“ neskrývá své nadšení Beran.

Ornitologové z Alka Wildlife mají podporu vedení společnosti od samého začátku projektu. Výroba a instalace budek probíhá v režii společnosti, ale ornitologům je umožněn vstup do provozů za účelem monitoringu sokola stěhovavého, včetně umístění fotopastí a kroužkování narozených mláďat. Na případný nákup fotopastí, speciální optiky, horolezeckého vybavení a podobně jim pak přispívá Nadace ČEZ v rámci grantu Podpora regionů.

Jak to bylo loni

Loňský rok na „Sokolí farmě ČEZ“ považuje ornitolog Václav Beran za velice úspěšný, byť se některým párům nezadařilo mladé vyvést. Sledování sokolů stěhovavých přitom probíhalo v rámci Skupiny ČEZ v lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice, a to od začátku února do konce listopadu. Nejvíce mláďat se vyklubalo na svět na severu Čech: 3 Elektrárna Tušimice, 4 Elektrárna Prunéřov, 3 Elektrárna Ledvice, 3 Teplárna Trmice a 3 výtopna Proboštov. Sokolím párům se pak vloni nezadařilo v budkách na chladicí věži Paroplynového cyklu Počerady, na ochozech ventilačních komínů v obou jaderných elektrárnách a Elektrárně Mělník. V areálu společnosti Energotrans v Třeboradicích u Prahy se pak na svět vyklubala trojčata.

„V roce 2021 jsme evidovali na objektech ve vlastnictví ČEZ celkem 10 párů sokolů stěhovavých, což je prakticky desetina všech evidovaných sokolích párů v České republice. Šest z nich vyvedlo celkem 19 mláďat. Dva objekty s budkami zůstaly sokoly neobsazeny. Bohužel tradičně se jedná o elektrárny Dětmarovice a Poříčí, kde po předchozích náznacích nebyl už třetím rokem sokol vůbec pozorován a v budkách tak hnízdí poštolky. Díky vstřícnému postoji energetiků se začíná u nás sokolům dařit. V roce 2011 bylo totiž těch sokolích párů jen kolem osmdesáti,“ zdůrazňuje ornitolog.

Zkušený ornitolog šetrně kroužkuje sokolí mláďata narozená v Temelíně.

Příprava na další sezónu začíná už v únoru

Svou první větší sokolí misi měl za sebou ornitolog Václav Beran letos už v únoru, kdy se vydal na jih Čech –⁠ konkrétně do jaderné elektrárny Temelín, kde na nejvyšším ochozu stometrového ventilačního komína vyčistil sokolí budku a nainstaloval fotopast. Další dny pak za stejným účelem strávil objížděním lokalit Skupiny ČEZ na severu Čech. Tou první byla bývalá výtopna ČEZ Teplárenské v Proboštově.

„Sokolí pár už tam byl. Samec i samice střídavě poposedávali na zábradlí ochozu, a když jsem vylezl až k nim, tak uletěli. Vyčistil jsem jim budku, vybral zbytky potravy a nasypal novou podestýlku. Zbytky kořisti důkladně prohlížím a určuji až v muzeu, už na komíně mě ale upoutala jedna lebka s masivním zobákem. Byl to amazoňan modročelý, středně velký papoušek, který se z nabyté svobody asi dlouho neradoval. Měl smůlu, že letěl zrovna kolem proboštovského komína. Jinak jsem naň lezl zrovna v době, kdy bylo poměrně větrno, takže když jsem chtěl z lahve nalít vodu na dno budky, vítr zvedl proud vody proti mně. Místo z lahvového vodopádu se tak najednou stal menší gejzír a dokonale umyl spíše mě než budku,“ zavzpomínal Václav Beran.

Podle ornitologa nastává nejvyšší čas pro přípravu jarního zahnízdění kriticky ohroženého druhu sokola stěhovavého každoročně právě v únoru. Pokud je totiž počasí příznivé, začínají tou dobou sokolí páry pomalu ale jistě tokat. „Prakticky všude jsem tou dobou během cest kolem sokolí přelety zaznamenal. Páry na stavbách totiž ani během zimy svá teritoria neopouštějí. Například ten tušimický s oblibou loví hned naproti elektrárně nad dnes již plně zrekultivovaným odkalištěm. To samé se týká párů z Prunéřova a Ledvic, také zimují v areálu elektráren a loví v okolí, které je pro ně na potravu díky rozmanitosti ptačích druhů velmi bohaté,“ dodává ornitolog Václav Beran.

Zdroj: ČEZ

Vložil: Andrea Morkusová