Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hele, děti, to je vlak. Kdy nám vláda přiveze ukázat ze Západu topinkovač? Komentář Štěpána Chába

komentář 08.06.2022
Hele, děti, to je vlak. Kdy nám vláda přiveze ukázat ze Západu topinkovač? Komentář Štěpána Chába

Foto: Ministerstvo dopravy

Popisek: Rychlovlak TGV

Tak jsme si z Francie za 9 milionů půjčili na koukanou rychlovlak TGV. Prý abychom viděli, co je to ten pokrok. Vlak je starý 40 let a ministr dopravy Martin Kupka k příjezdu čtyřicetiletého dědečka z Francie uvedl: „Chceme přesvědčit lidi, že rychlovlaky v Česku nejsou jen vize, nějaké vzdušné zámky. Toto je závazek pro českou vládu, že vysokorychlostní železnice je směr, kterým chceme jít. A právě velká část návštěvníků věří, že se podobným strojem v Česku v dohledné době sveze.“ No není to kouzelné? A kdy nám vláda Petra Fialy doveze ukázat jako vrchol pokroku topinkovač?

Když jsme se v Československu mlátili bony při shánění džínové bundy z Tuzexu a přísahali věrnost Sovětskému svazu, na francouzské koleje vyjel rychlovlak TGV. A hned trhl několik rychlostních rekordů. V roce 1989 jsme se prozvonili do kapitalistického marasmu a rychlovlak TGV byl ve Francii už osm let starou všedností. Po revoluci jsme se měli hned vrhnout na Západ a do několika let převzít jejich trendy v dopravě. Nejlépe i s rychlovlaky. V tu dobu jsme měli ovšem plné ruce toho, abychom převedli vše státní na soukromé a následně na soukromé zahraniční. A jezdili jsme v motorovém voze 810, který jako hit socialistického pokroku spatřil světlo světa v roce 1975 a kterým, nutno dodat, jezdíme často doposud.

Server AtlasLokomotiv.cz o motoráčku 810 píše: „Motorové vozy řady 810 jsou určeny pro lehkou osobní dopravu na vedlejších tratích, ale díky nedostatku moderních vozů řady 842 a 843 jezdí často i na hlavních tratích.“

A nekecají, v neděli jsem pobyl v Děčíně. Hned vedle rychlíku z Německa do Prahy stál hrdě motoráček 810. Lidé z rychlíku si fotili raritu na vedlejší koleji na své mobilní telefony a lidé sedící v motorové raritě 810 se snažili skrýt, aby nebyli zvěčněni v ponižující realitě české železnice roku 2022. Nic proti motoráčku 810, i já ho mám rád. Stav naší české reality ale ilustruje perfektně.

Ale vraťme se pokoutně do roku 2004. Naši železnici stále hrdinně brázdí motoráček a my vstupujeme do Evropské unie. Dává nám to totiž naději na jednotný pokrok. Na to, že skutečně patříme na Západ i s jeho výhodami a rychlovlaky. Bohužel docházíme ke zjištění, že to nebude tak jednoduché. Jedinečnost spojení států prakticky celého kontinentu nevede k tomu, že se propojíme pro blaho obchodu i obyvatel do jedné velké sítě výkonné železnice a dálnic, ale k tomu, že jen utužíme naši pozici kolonie.

Naši touhu do jedné věty shrnul v roce 2001 tehdejší místopředseda vlády Vladimír Špidla: „...i ti největší pesimisté jsou přesvědčení, že nejdéle do sedmi let od vstupu do EU se příjmová hladina českých obyvatel vyrovná příjmům lidí v SRN.“ A budeme jezdit rychlovlaky, dodávám. Za hodinu z Prahy do Vídně? Propojení s celou Evropou? Všechno krásné a perfektní? Ráj, blíží se ráj. Teď je, jako i před vstupem ČR do EU, příjmová hladina Němců několikanásobná oproti té české. Ale k jedné změně došlo. Už máme stejně drahé potraviny a dražší energie, pohonné hmoty i plyn, který nám Němci prodávají za více než trojnásobek toho, za kolik ho koupili (toliko k unijní jednotnosti a solidaritě). Aspoň v něčem jsme užiteční. V idiotismu.

A že jsme na tom nejlépe z východoevropských zemí? Náš národní produkt roste? Jsme bohatší a bohatší? Ale nakašlat na to. Jak bohatší? To jde přesně vidět na současné krizi. Máme tady stovky zahraničních vlastníků, kteří pohádkově vydělávají na naší blbosti, čímž nám papírově zvedají bohatství. Ale to následně odcestuje do domovského státu majitele. Fialovo – patříme na Západ – je tedy nutno trochu poupravit na – patříme Západu. Všechna ta neschopná a všeho schopná soldateska, která si za posledních 30 let říkala vláda ČR, od Klause a Zemana, přes Špidlu, Paroubka, Topolánka nebo Babiše, až po současného kabaretiéra Fialu, se přesně o tohle postarala. Žádné sebevědomí první republiky, kdy za pouhých dvacet let vznikli mohykáni českého průmyslu i obchodu, teď se točíme v koloniální břečce už 30 let a půjčujeme si 40 let staré vlaky z Francie, abychom je, my kromaňonci z jeskyní, mohli obdivovat jako výkřik pokroku.

Připomenu slova ministra Kupky: „Chceme přesvědčit lidi, že rychlovlaky v Česku nejsou jen vize, nějaké vzdušné zámky. Toto je závazek pro českou vládu, že vysokorychlostní železnice je směr, kterým chceme jít…“ Ten závazek, milý pane Kupko, převzala vláda ČR před třiceti lety se zvoněním klíčů při revoluci. Slibovat něco takového po třiceti letech, kdy už si neumíme samostatně vyrobit ani cedník na špagety, protože už nám tu nic nepatří, je směšné. Strašně směšné. Až výsměšné. Vyprodali jste republiku s příslibem, že se budeme mít jako Němci a tím z nás udělali kolonii, která Německu bude sloužit do roztrhání těla. Strčte si ten svůj za devět milionů vypůjčený vlak, s prominutím, do p*dele, vy neschopné a všeho schopné loutky.

 

Vložil: Štěpán Cháb