Do budoucnosti jedině s umytýma nohama. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Nohy v dešti, nohy ve vodě

Koupu se rád, koupu se hojně. Jen v zimě to trochu šidím, protože je prostě zima. Napustím si plnou vanu horké vody, ponořím se, utřu ručníkem ruce, popadnu knížku a čtu si. A ležím si tam hodinu, sem tam dopustím horkou vodu a je mi fajn. Naprosto nevhodný komentář, který se týká mých osobních hygienických zlozvyků? Ani vzdáleně.

Dřív jsme jeli tradiční krysí závod umýt se co nejúsporněji, šetřit, protože co ohřál bojler, to se při vyúčtování elektřiny hned projevilo překrvením mé hlavy a halekáním – kde na to mám proboha vzít. To už teď neřeším. Před dvěma roky jsme si totiž pořídili lázeňská kamna, tři roky jsem po nich toužil, ale trvalo to, než se sešly peníze. Lázeňská kamna, největší vynález lidstva, co se vodotechniky týká. A ne, není to brutar s kohoutkem nad vanou. Nic takového. Lázeňská kamna stojí na místě bojleru, trubky jsou zavedené do zdi a kamna dodávají teplou vodu do všech kohoutků v domě. Báječné.

Rok po zapojení lázeňských kamen a odkázání bojleru na hanbu ve sklepě nám přišlo vyúčtování. A zálohy nám rázem klesly o 1500,- měsíčně. Krysí závod ustal. No jo, jenže to s sebou nese, že musím pořizovat dřevo. A to mě vyjde daleko dráž? Nevyjde. S dětmi chodím na výpravy. Na ně si vždycky vezmu tašku a nůžky na dřevo. Jedna nasbíraná taška větví vystačí na tři plné vany horké vody. Přitom voda na nádobí je v lázeňských kamnech připravená za dvacet minut topení, voda na koupání za třicet minut. Bojleru to trvalo hodinu a půl. Přiznávám, je to taková prvobytně pospolná metoda sběračů a lovců, ale kam směruje společnost, to nemám možnost ovlivnit. Jen se snažím, jako všichni, ochránit svou rodinu před pádem na dno.

Doporučením se snažím, a nejspíš do budoucna i snažit budu, ukázat, kde a jak šetřit, protože přišla doba, kdy to budeme potřebovat. Bojler v téhle době pro jistotu budeme všichni vypínat, protože jeho provoz bude hrozit likvidační sumou při vyúčtování za elektřinu. Popadané větve se neprodraží. S bojlerem se člověk bude pokoušet umýt ve lžičce vody, protože víc teplé vody by ho finančně zruinovalo. Jsme ve válce, jak tvrdí Petr Fiala. No, tak si to užívejme plnými doušky. Jeden malý a čistě praktický text milovníka popadaných větví, který při silnějším větru haleká radostí, protože ví, že to slibuje velkou úrodu topení.

[relatedarticles|Psali jsme|27171

Vložil: Štěpán Cháb