Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nedělní masakr a politika v praxi. Komentář Štěpána Chába

komentář 29.03.2022
Nedělní masakr a politika v praxi. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Sluneční hodiny; ilustrační foto

V roce 1916 chtěli Němci zvýšit produktivitu válečné mašinérie, a tak zavedli pojmy letní a zimní čas a zahájili tak spánkovou deprivaci lidí, kteří si část března a přinejmenším polovinu dubna připadají jako podvedení osudem. Vylíčím na praktických dopadech.

V neděli ve tři ráno byly čtyři hodiny ráno. Najednou vše poskočilo o hodinu dál. V běžném provozu bych vstával do rachoty v neděli v sedm. Takhle jsem vstával v šest. Neděle klidná, tak co, jednou se vstalo dřív. Jenže pak přišel souboj s haranty. Nešli, jak je zavedeno, spát v devět, ale ještě v deset se hádali, že je moc brzy. Posun na letní čas ignorovali. Logicky. A tak jsem přišel ráno o hodinu. A večer o další hodinu.

Je pondělí. V neděli večer se haranti odebrali na kutě po desáté, mně se ještě o půlnoci nechtělo do pelechu, protože bylo jedenáct večer, ač byla půlnoc, a tak jsem potěšil lůžkoviny svou přítomností až v půl jedné. A pak v půl sedmé vstával do rachoty. Někdo mi v průběhu víkendu ukradl večer jednu hodinu klidu, kdy haranti už spí. A ráno hodinu, kdy bych mohl spát já. Teď tu sedím nad klávesnicí a jsem fyzicky ztrhaný, jako kdybych si odpracoval směnu v šachtě, pálí mě oči, bolí mě hlava a srdce, proškolené šesti infartky, buší o svá práva, kdy chce uvést zbytek těla do spánku, protože musí vyživovat bdělý organismus v naprosto nepatřičném stavu zhovadilé únavy a nevyspání.

V roce 2019 ti naši milí politici v Evropském parlamentu zahájili debatu nad tím, že bychom měli umělé zkracování času zrušit. V roce 2019. A mně je letos, v roce 2022, zase blbě jak psovi, protože mi někdo někde ukradl hodinu času večer, hodinu času ráno a nejméně na tři týdny mě odstřelil z běžného provozu. A proč? No přece aby německá válečná mašinerie roku 1916 jela na větší výkon, ač celá ta pavěda o posouvání ručiček o hodinu byla vyvrácena četnými studiemi.

Ale, a tady jsme u zásadního sdělení, o zrušení střídání času se mluvilo už v devadesátých letech. I nové tisíciletí opentlily úvahy o tom, že nemá smysl rozvracet člověku usazení v čase. Neustále se koumalo, jak moc se ušetří, co se ušetří, komu to co přinese. A v roce 2019 se definitivně zkonstatovalo, že to nepřinese nikomu a nic. V roce 2019 se to konečně i na politické úrovni zjistilo a přišla vůle tu neurvalost prostě zastavit. Je rok 2022 a nic. Zase jsme přetáčeli hodinky.

Jak jsem se v rámci pídění se po informacích dozvěděl, tak nejvíc změnu času odnáší kardiaci. A jelikož držím prapor kardiaků se vší láskou, která k tomu patří, dovolím si velmi důrazně žádat naše politiky, aby došlo už pouze k jednomu jedinému a úlevnému přetočení hodinek zpět na zimní čas, a pak už se na ten ciferník prostě nesahalo. Vždyť je naprosto absurdní. Týráme celou společnost rozvracením jejích vnitřních hodin a ani pro to nemáme zdůvodnění. Nic a nikde to nešetří. Jen kardiaci se teď tři týdny budou tvářit vyplašeně a nakrknutě. Himbajs, když to nedává smysl, tak proč to pořád provozujeme?

 

Vložil: Štěpán Cháb