Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ostrovní stát Tuvalu se topí v klimatické změně. Už desítky let v té samé. Komentář Štěpána Chába

komentář 02.12.2021
Ostrovní stát Tuvalu se topí v klimatické změně. Už desítky let v té samé. Komentář Štěpána Chába

Foto: Wikimedia Commons / Stefan Linz

Popisek: Ostrov Funafuti je v souostroví Tuvalu největší

Reportérka Seznam Zpráv Jolana Humpálová se vydala do Glasgow na klimatický summit. Ten byl naplněný hrůznými vizemi, velkolepými sliby a ledními medvědy v záchranných vestách, kteří postávali u stánku tichomořského ostrovního státu Tuvalu, kde ledního medvěda neuvidíte, co budete živi (ale to je přesně logika celé klimatické politiky). Jolanu Humpálovou zaujal nejvíc reklamní prostor tichomořského Tuvalu. I slzu dojetí bylo z textu cítit.

Na klimatický summit v Glasgow se tuvalský ministr zahraničí Simon Kofe propojil se zbytkem světa náležitě dramaticky. Nechal si přistavit řečnický pultík do moře, aby mohl pohovořit o potápějícím se ostrovním státu hezky s důrazem na vlastní pravdu. Ale podívejme se do historie podobných nejapných akcí Tuvalanů. 25. 9. 2011 tuvalský potentnát volal o pomoc na newyorském klimatickém summitu. Zmizíme pod mořskou hladinou, dělejte něco. To je deset let zpátky. Od té doby beze změny.

Tu samou písničku tuvalských potentátů nám přinesl rok 2009. V textu Aktuálně.cz se pak objevila klíčová formulace, která definuje tuvalské volání o pomoc: „Peníze tak hodlá získat Tuvalu v zahraničí. Jednou z možností jsou takzvané Mechanismy čistého rozvoje (CDM), v rámci kterých se mohou investoři z průmyslově rozvinutých zemí podílet na redukci emisí v rozvojových ekonomikách, což je vyjde levněji, než kdyby museli snižovat emise doma. Bohaté země tak ušetři, a emise půjdou přesto dolů.“ Prachy, dejte nám prachy, dejte nám hodně prachů.

To samé plácání dlaní do vody ukázali tuvalští potentáti v roce 2007.

V roce 2004 tuvalský potentát Saufatu Sapo'aga pravil na vrchním řečništi OSN o globálním oteplování a tuvalském lidu: „Pomalá a zákeřná forma terorismu proti nám.“ OSN, to je taková mezinárodní organizace, kde se o prachy bojuje doslova v závodních disciplínách a na medaile.

V roce 2002 Tuvalu hrozil zažalovat USA a Austrálii za velkou produkci oxidu uhličitého a o rok později tuvalské PR pro britský Guardian pravilo, že se připravuje velký exodus Tuvalanů, protože klima je pes a brzy jim zaplaví obýváky. V roce 2002 muslimská ekologická vědkyně (bože, to je spojení jak z druhé várky jezdců apokalypsy), jejíž jméno jsem v textu neidentifikoval, pravila: „Myslím, že se máme hodně čeho bát. Cyklony a tropické bouře se od 80. let výrazně zhoršují. Od roku 1999 jsme měli velké sucho. Rostou také záplavy způsobené extrémně vysokými přílivy.“ Přeloženo – brzy zemřeme.

A pozor, máme tady řachandu z roku 1996, kdy vědečtí pracanti oznámili, že Tuvalu do několika desítek let zanikne, ocitne se pod mořskou hladinou. „Vzhledem ke své poloze a fyzické povaze je Tuvalu zvláště náchylné k nepříznivým dopadům změny klimatu a zejména stoupající hladiny moře,“ uzavírá vědecká studie z roku 1996, jejímž spoluautorem je Regionální program životního prostředí jižního Pacifiku a japonská vláda. V některém z mnou odkazovaných textech je k zachycení informace, že hladina moře na tuvalském pobřeží vystoupala o závratných 1,3 milimetru a to bůh ví jestli.

Pokračovat bych mohl do aleluja. A to jsem, podivte se spolu se mnou, nemusel opustit svůj malý pokoj v malé vesnici na severu Čech a zajet obdivovat lední medvídky se záchrannými vestičkami u reklamního stánku tuvalských aktivistických dotačních závisláků někde ve Skotsku.

Dovolím si poukázat i na hlídacího psa Jolanu Humpálovou. Výlet do Skotska si jistě užila, zaslzela si nad trpící planetou a udělala v ČR tuvalské dotační žízni výborné PR. Troufám si ale tvrdit, že s takovou jsme se ocitli na poli roztomilých mončičáků, nikoliv na poli ostrých hlídacích psů demokracie. Protože z myšlenkových map Jolan Humpálových nevyjde nic jiného, než dojetí nad nafukovacími ledními medvídky se záchrannými vestičkami a oběšenými tučňáky (!!!). Tam jsme pak u novinařiny snadno ovlivnitelné sněhové vločky, jejíž texty mají prakticky nulovou vypovídací hodnotu. Jelikož vypovídají vlastně jen o samotné Jolaně Humpálové a jejím ideologickém nadšení pro radikální řešení. Zatím ne konečné, ale radikální rozhodně.

 

Vložil: Štěpán Cháb