Nestyďte se, že to neumíte a jeďte se zeptat šikovnějších. Komentář Štěpána Chába
komentář
06.10.2021
Foto: Pixabay
Popisek: Česká digitalizace
V roce 2023 bude datová schránka zřízena automaticky všem OSVČ, firmám i fyzickým osobám, které využívají e-identitu. Přejde tak na ně povinnost komunikovat s úřady výhradně prostřednictvím datové schránky. Tolik novinka, ze které máme jásat radostí. Konečně digitalizace. Dokonce i vynucená. Jenže má to háček. Dobře, nemá to háček, má to setsakra velký hák.
Protože velmi nerad chodím na úřady vystávat důlek do podlahy čekárny a nechávat se sjíždět zlým pohledem úřednic, zřídil jsem si datovou schránku už asi před třemi lety. Kdykoliv mi jakýkoliv úřad něco chce, pošle mi to datovkou a ta mi následně pípne na e-mailu. Vím tedy, že po mně něco chtějí, hned se podívám a hned mohu reagovat. Z celého tohoto procesu, zdálo by se, je vypuštěné vystávání důlků v čekárnách. Ale pouze zdánlivě. Proč?
Jednou ročně si musím vyžádat výpis ze zdravotní pojišťovny. Finanční úřad to po mně chce. Jaké požehnání, ta datovka. Normálně bych musel osedlat koně a jet 40 kilometrů směr civilizace, kde bych dělal zdvořilé piruetky před orouškovanou a opruzelou osobou úředního vzezření i poslání. Následně bych byl obdařen lejstrem a šel s ním dělat piruetky na finanční úřad. S datovkou jsem toho ušetřen. Sláva na nebesích. Nebo nejsem?
VZP ještě nedigitalizovala. Nejspíš. Poprvé trvalo VZP odpovědět šest týdnů. A to po urgování a pyskování. Druhý rok svůj výkon vylepšili a odpověď jsem od nich získal bez tří dnů za stejných šest týdnů. Třetí rok jim to už trvalo jen pět týdnů a jeden den. Z toho jsem usoudil, že digitalizace u VZP postupuje s pověstnou trpělivostí ledovce. Jde to, ale globální digitalizování na ně očividně nefunguje.
Ale mě nepřestává fascinovat již zmíněná věta z nedaleké budoucnosti: „Přejde tak na ně povinnost komunikovat s úřady výhradně prostřednictvím datové schránky.“ Bude jim někdo odpovídat? Třeba Finanční úřad reaguje moc hezky. Během několika málo dní. Vždy ochotně a vstřícně. Ale VZP si na odpověď bere měsíc na rozmyšlenou. Naše šéfredaktorka má problém s katastrálním úřadem. S těmi se přes datovou schránku nejde spojit vůbec. Takže má v Praze jeden úřad, který pořád žije za Rakousko-Uherska a očekává, že se dostavíte osobně. Zvláštní. Takže jedna z mála věcí, kterou nám covidová akce měla dát, tedy digitalizaci, se některých úřadů ani nedotkla. Stále osobní dostaveníčka nad unaveným lejstrem a upatlaným razítkem hezky namáčeným do inkoustu.
OSVČ budou mít za povinnost komunikovat s úřady za pomoci datové schránky, ale úřady takovou povinnost nebudou mít?
Co takhle tomu všemu jít naproti? Stačí na polovinu srazit otvírací dobu úřadů, tím trochu omezit možnost vystávat důlky v čekárně, a zbytek pracovní doby by se úřednice místo kopání do pozadí mohly vrhnout na elektronickou komunikaci, která je, přiznejme si to, mnohem rychlejší, efektivnější a pro obě zúčastněné strany výhodnější.
Proč o tom musím psát za tři roky už třetí článek, a vlastně stále se stejným vyzněním – nefunguje to, jak by mělo, některé úřady neodpovídají, elektronicky nekomunikují a nutí člověka kvůli banalitám chodit osobně před naštvané tváře úřednic. Proč ten vývoj nejde automaticky kupředu. Automaticky tak, že si člověk ani nevšimne, že to nefunguje, protože to prostě funguje. Zajeďte si, milí státní šemíci, do Estonska, tam to prý zvládli výborně. Zeptejte se jich, jak se to dělá. Nestyďte se, že to neumíte.
Vložil: Štěpán Cháb