Strategická pevnost, pohádková příroda i horolezecký trénink pro začátečníky. Po kolejích s Českými drahami

Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Novorenesanční výpravní budova hlavního nádraží byla postavena v děčínské čtvrti Podmokly v letech 1864-1865 podle projektu Carla Schumanna a v roce 1998 byla prohlášena kulturní památkou

FOTOREPORTÁŽ Za poznáním a turistikou na sever Čech? Zajeďte si do Děčína. Není nic jednoduššího, vždyť už v druhé polovině 19. století bylo město významným železničním uzlem. A tak i dnes jím proudí lokální i mezinárodní spoje Českých drah.

Z Prahy sem dojedete za hodinku a půl, z Liberce za hodiny dvě a něco málo přes hodinu vás poveze osobní vlak z Litvínova. Pravidelné spojení je i z Rumburku a naskočit si můžete například i v Teplicích, České Lípě a samozřejmě v nedalekém Ústí nad Labem. Brána do Českého Švýcarska se může pochlubit zámkem, zoologickou zahradou a aquaparkem a je skvělou startovací pozicí k dalším výletům.

Mezi hlavním nádražím a stanicí Děčín-Přípeř jsou dva tunely z roku 1849, zdobené kamennými portály s římsami, ukončenými cimbuřím. Tunel Ovčí stěna (na snímku) byl proražen pod Pastýřskou stěnou v tvrdé pískovcové skále, tunel Červená skála pod Špičákem je vyzděný.

Zámek, kde tvořil Chopin

Hlavní dominantou města je děčínský zámek, který patří k vůbec nejstarším u nás. Podle dochovaných pramenů stálo již v 10. století přesně na tomto místě dřevěné hradiště. Až do dnešní doby musel zámek ujít dlouhou cestu a kromě toho, že byl ve své středověké hradní podobě dobyt a vypálen, prošel později několika přestavbami. V současné barokně-klasicistní podobě hostil například Fryderika Chopina, který svůj Děčínský valčík věnoval komtese Josefině Thunové. Později zde byly vychovávány osiřelé děti Františka Ferdinanda d´Este. Tehdejší zámecká paní, Marie Thunová, byla totiž sestrou Žofie Chotkové.

Pohled na zámek z vyhlídky na Pastýřské stěně

Zámek se tyčí na pískovcové skále na pravém břehu řeky, nad soutokem Labe a Ploučnice. Stojí až za dochovaným prvním hradním příkopem, přes který vede kamenný most.

Vzhledem ke své poloze měl Děčín důležitou strategickou pozici pro případné bránění hranic, a tak když se v roce 1932 dostal rod Thunů do finančních problémů, odkoupil zámek stát a začal ho využívat jako kasárna (postupně se zde vystřídala československá, německá i sovětská armáda). V roce 1991 získalo zámek do vlastnictví město a začala jeho postupná rekonstrukce. V  současnosti nabízí širokou škálu prohlídek (včetně haptických prohlídek pro nevidomé) a bohatý kulturní program. A ti odvážnější se mohou zúčastnit únikové hry (rezervace předem je nutná).

Unikátní přístupová cesta, zvaná Dlouhá jízda, byla ze dvou třetin vytesána přímo do skály, což v druhé polovině 17. století znamenalo šest let usilovné práce. Se svými 292 metry je nejdelší přístupovou zámeckou cestou u nás a řadí se k významným architektonickým památkám.

Z nádraží rovnou do muzea

Pár kroků od hlavního vlakového nádraží najdete v bývalém loveckém zámečku děčínské Oblastní muzeum. V současnosti jsou přístupné expozice Vývoj lodní dopravy na Labi, Město na louce (zaměřená na historii osídlení na Mariánské louce) a jedinečná expozice ptactva, simulující přirozené prostředí, díky čemuž jednotlivé druhy i uslyšíte. Až do konce roku můžete navíc navštívit výstavu Cesty do pravěku aneb Ve stopách Zdeňka Buriana, prezentující obrazy s pravěkou tematikou a muzejní paleontologickou sbírku. Jak už to v podobných institucích bývá, tak vstupné je vpravdě lidové. Do stálých expozic se můžete podívat za 40 korun, pravěká výstava pak má speciální vstupné ve výši 80 korun. Zlevněné vstupné je pak vždy za 50 procent standardní ceny.

Podmokelský lovecký zámek nechal  podle plánů Jana Václava Kosche postavit v roce 1735 J. A. Thun. Najdete ho v ulici Československé mládeže a od roku 1958 je kulturní památkou.

Skvost pro sportovce i romantické duše

Je libo trochu romantiky? Vydejte se na Pastýřskou stěnu, která vám otevře jedny z nejkrásnějších vyhlídek. A pokud nespěcháte, naplánujte si výlet klidně na celý den. Nudit se určitě nebudete. Začít můžete pěší procházkou z Děčína po červené turistické stezce, ale počítejte s tím, že je výstup trošku náročnější. Na vrcholu se rozprostírá lesopark, který lze využít k dalším procházkám. Vybudováno zde bylo i 17 kilometrů speciálních tras Nordic Walkingu. Hlavním místem k odpočinku je nepřehlédnutelný malý romantický hrádek, sloužící už od začátku 20. století jako restaurace.

Pastýřská stěna na skalním ostrohu nad městem je nepřehlédnutelná. V místech původní dřevěné budovy nechala obec Pomokly postavit v roce 1905 kamennou stavbu, inspirovanou středověkým hradem. Autorem projektu byli stavitelé Putz a Weber a nyní je stavba v rekonstrukci. Její součástí je i vyhlídková věž s ochozem, kterou získala v roce 2016 do nájmu děčínská ZOO a je přístupná.

Výlety na Pastýřskou stěnu mají dlouhou tradici. První přístupovou cestu vybudoval hrabě Thun už v roce 1822, když hledal vyžití pro hosty svých nedalekých Lázní Svatého Josefa v Horním Žlebu a zpřístupnil jim pomocí stezek několik vrchů v okolí. Zájem o místní turistiku a aktivní trávení volného času stoupl se stavbou železnice, která podpořila celkový rozvoj oblasti. Kromě již zmíněného hrádku, který nabízel i hostinské pokoje, zde bylo v meziválečném období i lesní divadlo. V posledních letech se stala velmi oblíbenou atrakcí místní Via ferrata, nabízející šestnáct různých cest. Nejznámější je takzvaná Cesta do nebíčka, vhodná i pro začátečníky.  Ferrata je volně přístupná a platí se pouze za zapůjčení vybavení.

Pastýřská stěna v Děčíně je nejdelší ferratou u nás, nabízí nejvíc způsobů, jak stěnu zdolat, a zároveň je jedinou v centru města. Je vhodná i pro děti, ferratové sety jsou ale určeny pro osoby od 40 kilogramů, takže lehčí je nutné dojistit lanem. O to se postarají místní zkušení průvodci; foto Město Děčín

Jedna z nejstarších ZOO v republice

Úmyslně jsem zatím vynechala jedno velké lákadlo Pastýřské stěny, a tím je místní zoologická zahrada.  Když byla v roce 1949 otevřena, jako teprve pátá ZOO v Československu, přirozeně zvedla zdejší turistiku. U jejího zrodu stála místní skupina milovníků zvířat a stavba byla realizována primárně brigádníky. Je až fascinující, jak se jim úspěšně podařilo s projektem poprat, přestože se museli potýkat s nedostatkem financí i zkušeností. Na začátku tu bylo chováno zhruba padesát druhů zvířat a bohužel ne vždy se dařilo zajistit pro ně vhodné podmínky. K významným obyvatelům patřili medvědi malajští, karpatští vlci či jelen sika a sup bělohlavý. V současné době zde potkáte více než 150 druhů. Mezi nimi například kapybaru vodní, makaka chocholatého či výra velkého. Děti můžete vypustit na místní hřiště s horolezeckou stěnou nebo si s nimi projít jednu z naučných stezek.

Objevte přírodní krásy údolí Labe

Pastýřská stěna je první velkou vyhlídkou na Labský kaňon, který se táhne od Děčína až po Hřensko. S hloubkou 300 metrů je nejhlubším pískovcovým kaňonem Evropy a patří k vyhledávaným cílům horolezců. Od Děčína vede souběžně s červenou turistickou trasou Naučná stezka Kaňon Labe, začínající u Císařské vyhlídky, která byla vybudována u příležitosti sňatku Františka Josefa I. se Sisi. Vyplatí se chvilku se zde zastavit a užít si výhled na Děčín, údolí a Děčínský Sněžník. Stezka je dlouhá deset kilometrů a končí až na vyhlídce Belveder u Labské stráně, která je nejstarší vyhlídkou Českého Švýcarska.

Vyhlídka Belveder

Vystavěna byla už počátkem 18. století a původně sloužila k pořádání koncertů pro šlechtu. Zájem šlechty sice koncem 18. století opadl, ale vyhlídka padla do oka 'běžným' turistům, takže zde stála už v polovině 19. století dřevěná hospoda, předchůdkyně současného Hotelu Belveder. Přímo Kaňonem prochází i železnice, takže pokud se necítíte na pěší cestu zpátky do Děčína, využijte zastávku v Dolním Žlebu. Za deset minut budete pohodlně zpátky na hlavním děčínském nádraží.

K vyhlídce Belveder se můžete vydat z Děčína po bývalé kočárové cestě přes Stoličnou horu a Růžový hřeben. Červená turistická trasa, vedoucí po vrcholcích skal, nabízí překrásné výhledy. Z Belvederu pak můžete pokračovat přes údolí Suché Kamenice do Hřenska a zpáteční cestu absolvovat na palubě výletní lodi. Jízdní řád najdete ZDE.

Jedna z nekrásnějších rozhleden

Výčet děčínských zajímavostí ještě není u konce. Přibližně deset kilometrů od města se tyčí jedna z nejstarších rozhleden u nás. Děčínský Sněžník nechal v roce 1864 postavit František Antonín Thun a původně měla sloužit pouze k zeměměřičským účelům. Ve své době moderní kamenná věž s pseudogotickými prvky však velmi brzy začala lákat výletníky, a tak ji hrabě za malé vstupné zpřístupňoval veřejnosti. I dnes je vyhledávaným turistickým cílem a její romantický vzhled ji řadí mezi naše nejkrásnější rozhledny.

Celková výška 33 metrů a 153 schodů na vrchol. Děčínský Sněžník byl mimo jiné prvním místem u nás, kde bylo zachyceno televizní vysílání.

Vložil: Petra Dundáček Božoňová