Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pojmenoval jsem naše nové kotě Koudelka. Komentář Štěpána Chába

komentář 11.08.2021
Pojmenoval jsem naše nové kotě Koudelka. Komentář Štěpána Chába

Foto: Ilustrační foto Jan Havlíček

Popisek: Koudelka, nebo Mourek?

Před dvěma měsíci se nám urodila koťátka. Tři si rozebrali kolemjdoucí, jedno nám zůstalo na krku. Potomci tedy živelně určili jeho jméno. Bude to Mourek. Řvát se na něj stejně bude – vypadniodtamtudtypodělanákočko – ale co, potomci si při mazlení s kotětem budou užívat jména Mourek. Jenže přišla nová doba a zasedla rodinná rada. Přišel jsem totiž se zásadním rozhodnutím. Je potřeba kočku přejmenovat. Nedá se svítit, musíme jít s dobou a sledovat trendy. Z pozice absolutistického vládce jsem pojmenoval kočku Koudelka.

Odkazoval jsem se tím na Michala Koudelku, šéfa českých tajných služeb, které, ukryty za bukem či hložím, střeží naši bezpečnost před neurvalými pochody cizích mocností (Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde, místo mocností napsal jsem možností). Pokusil jsem se potomkům erudovaně vysvětlit roli tajných služeb a úlohy Koudelky v nich, snad abych našeho Koudelku (alias Mourka) pozvedl v jejich očích a dal svému absolutistickému plánu na přejmenování nového obyvatele našeho domu zdání demokratičnosti.

Šéf BIS by měl být jako německý prezident, nikdo by neměl znát jeho jméno (sáhněte si do svědomí, kdo si jeho jméno vybaví? He?). Měli bychom tušit, že nějaký a někde je. Měl by vykukovat z křoví a odhalovat řádění agentů a o jeho jménu by měli vědět zasvěcení a nemnozí. Prostě šéf tajné služby. S kočičí povahou, která mistrně předstírá spánek, únavu, lenost a v patřičnou chvíli prostě skočí po hrdlu nezvaného kolemjdoucího a zadáví ho. Ber kde ber. Nestranně a efektivně. Snad pro lepší zítřky. Vemlouval jsem potomkům do hlav, že Koudelka, Koudelka je kočičí král. Jenže nesmí být moc na očích. Každý hned bude vědět, jaké má preference, že loví myši a ocmrdává se nad strouhanou mrkví a kdyby mu ty dvounohé podivné bytosti sloužily tak, jak mají, denně by spořádal celého vorvaně. Na posezení.

Jenže neslouží. Dva měsíce utekly a já poznal letoru Mourka, alias Koudelky. Mourek vyhládle obhlíží terén a útrpně snáší pojmenování – vypadniodtamtudtypodělanákočko – které je mu už navěky přišité k ocásku a vymýšlí si agenta s ricinovým olejem, který měl obyvatelům domu řádně vypláchnout žaludek. Agenty s ricinem pak donáší, zcela bez Respektu, na rohožku před vstupem do domu, aby poděsil. A poděsil, zapasovat podrážkou agenta s ricinem do kovové rohožky, to si říká o přirozený a velmi rychlý výplach žaludku. Dokonce se pokusil měnit naši domácí historii a nutit samotné potomky, aby se ji prostě neučili, protože svádí k jisté vřelosti vůči sousedům (ti se psem Vladimirem), a jisté menší vřelosti k sousedům (se psy Angelou a Joem). A protože, jako každá kočka, odbíhá na misku plnou vorvaňů k sousedům (se psy Angelou a Joem), je loajální (i přes svou neloajalitu) právě jim (plná miska vorvaňů je plná miska vorvaňů). A tedy vlastně vytváří sousedské nesváry (u jedněch vykonává potřebu do záhonku, u druhých se nechává vydržovat, krmit a drbat za ouškem). A to jsem si tak přál mít kočku, která bude naše, jen naše, která bude roznášet výsledky svého metabolismu na všechny strany, ne pouze k jedněm.

Říká se mu nadále, podle původního plánu potomků, Mourek. Ale hledím na to benevolentně. Však Koudelka je v utajení, maskuje se za Mourka. A je jedno, že třeba doživotně. Stejně se bude jmenovat, jak už je osudem všech koček – vypadniodtamtudtypodělanákočko. Dál bude kadit u jedněch, u druhých se nechá drbat za ouškem a u nás bude vyvolávat permanentně třetí světovou válku jak v děsení stálých obyvatel, tak i v určování našich sousedských vztahů. Mourek je diplomat. Koudelka mu říkám jen já. Ostatní už jej oslovují jen – vypadniodtamtudtypodělanákočko – protože už odrostl té krásné kotěcí hravosti, a je z něj už jen žravá kočka.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace