Jiří Čunek zajel chytat politické body mezi ty zlé cikány. A co vykoumal? Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook Jiří Čunek

Popisek: Jiří Čunek, vymýšlí nějaký účinný koncept řešení? Jako posledních 27 let, kdy je v přímé politice?

Senátor Jiří Čunek, maje na paměti svou dávnou slávu s čunkodomy ve Vsetíně, vyrazil do severočeského města Most nachytat trochu těch předvolebních bodů pro lidovce. A rozhodně se s tím nepáral. Do kdysi klidného sídliště se sjeli odjinud vystěhovaní Romové a udělali z okolí nepříjemné místo pro život. V domech se patro po patru dealují drogy, v noci chodby panelových domů ožívají a s nimi i bujaré veselí, které nedá člověku, který jde ráno do kolbenky, spát. S vznikajícím ghettem pak okolí prostupuje bordel a puch. Jak to tak většinou bývá.

Co s tím, ptá se senátor Čunek. V místě bude muset častěji zasahovat policie (ano, bude, to už tak bývá). Ovšem pořádek nenastolí. Jen sem tam někoho klepne přes ruce. „Stovky, v současné době asi nejhorší místo na bydlení v Mostě. To jsou slova jak obyvatel Mostu, tak i jednoho městského policisty, s kterým jsme mluvili. Chánov je prý už relativně v pořádku a ty nejhorší jevy se daří eliminovat. Naopak ve Stovkách se situace zhoršila s příchodem nových nájemníků nejen od nás, ale i ze Slovenska či Maďarska. Do Stovek jsem přijel na žádost občanů, kteří zde normálně žijí, ale v poslední době se musí potýkat se všudypřítomnou špínou, nočním hlukem, nebo prodejem drog. Ze zoufalosti sepsali petici, kterou městské zastupitelstvo vzalo na vědomí,“ pronesl k tomu teskně Jiří Čunek.

A je to strašné. Z Chánova, ze zbytku České republiky, Slovenska a Maďarska se sjeli Romové do Stovek a začal klondike. Nejdřív pro senátora Čunka, který si jel starostlivě vyposlechnout starousedlíky, kteří s hrůzou v očích i v duši začínají poznávat, co je to pohyb ceny bytu rychlostí volného pádu. Pak bude následovat občasná a vlažná výtka ze strany policie. Zapojí se do toho i primátor města, který si tak udělá haló před volbami nějakým pěkným provoláním zcela bez zubů. A nakonec přijedou na klondike neziskové organizace, které integrují, jasně, ale už jim to trvá třicet let a kde nic tu nic. Ghetta se neustále přelévají po republice a pustoší své okolí. A starousedlíci se snaží plakat do každého ucha, které je ochotné se k nim před jakýmikoliv volbami chvíli naklonit a soustrastně naslouchat.

A ne, senátor Čunek nebere situaci na lehkou váhu. „Situace zde je bohužel velmi vážná, proto bych ji chtěl znovu probrat s primátorem Mostu, ale i s ředitelem krajské policie. Pokud je pravda, že v každém vchodě je dealer drog, tak police musí konat. Při mé návštěvě jsme to i zažili, když jsme se byli podívat v jednom z domů. Potkali jsme mladou ženu, evidentně zdrogovanou, a zeptali se, kam jde? Odpověď byla, že pro dávku. Než se podíváte na video, tak je nutné napsat, že pár hodin před návštěvou v domě i okolí proběhl úklid,“ hřmí Jiří Čunek na voliče. A je to slyšet do každého koutu republiky. Stejně jako polozapomenutý fakt, že bouři ve sklenici s čunkodomy vyvolal Jiří Čunek těsně před komunálními a senátními volbami roku 2006, v kterých byl osobně politicky zainteresovaný. Lidový hrdina, který koná v okamžiku, když se začnou blížit volby. Tak to těm zlým cikánům v ghettech natře. Přes média. Jsem uchvácen, zcela cynicky uchvácen.

Jaká nabízí Jiří Čunek řešení? Častá návštěva policie? Represe? Bezdoplatkové zóny? Sahání na přídavky a na dávky všeobecně? To je tak, tak bezzubé, protože tím se ghetto jen přelije o kus dál. A my abychom se, stejně jako na oběti tornáda, skládali na oběti ghetta, kterým se propadly ceny bytů i kvalita života… no, právě jako po tornádu. Anebo se můžeme opřít o integrující neziskové organizace. Naprosto a vůbec nezpochybňuju, že je jejich práce přínosná. V ledasčem. Třeba stipendia pro Romy. Jen houšť, jen dál. Emancipovat je, vytrhnout je z každodenní bídy života v ghettu. Jenže ono to také není řešení. Pár jedinců se dokáže od mizerného života v ghettu odtrhnout, ale drtivá většina jede v načatém životě dál a snaží se svou nízkou pracovní produktivitu nahradit vysokou produktivitou porodní. A tím se ghetta rozšiřují a uvrhují se do nich další a další lidé. Ani Jiří Čunek ani neziskové organizace nenabízejí řešení.

Psali jsme

Babiše do kompostu a jdeme vytvářet novou miliardářskou elitu. Komentář Štěpána Chába

Nebo jinak. Řešení v součinnosti nabízejí oba nátlakové tábory. Jak Čunek, tak neziskovky. Ale oba svou činnost dělají nárazově a bojácně. Čunek by posílal policii, jenže policie nemá páku na to, aby trestala citelně (a ve výsledku není radno dávat policii možnost trestat příliš citelně, protože by nám mohla zvlčit). Desperáti z ghett necítí respekt. A neziskovky? Přemlouvají, žadoní (skoro podobně, jako Čunek a policie) a nemají respekt. Nemají respekt, nemají vyjednávací páky. Je to jen takové bezradné přesouvání ghett po republice a možnost pro politiky, aby nastavili uši, a pak učinili nějaké pěkné prohlášení o tom, že situace je vážná. No jo, už třicet let. Kam to ghetto přesuneme teď? Kam píchneme prstem do mapy? Ústí nad Labem? Děčín? A co Šluknovský výběžek, tam už si starousedlíci zvykli? Ale ne, já vím, do Prahy. Hned vedle Strakovky. Když bude stát kdekoliv jinde, nebude to mít význam a nikdy se nikam neposuneme.

Vložil: Štěpán Cháb