Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Miloslav Černý: Průvodčí mě začala fackovat hlava nehlava. Dostal jsem za to podmínku. Vaše dopisy

26.05.2021
Miloslav Černý: Průvodčí mě začala fackovat hlava nehlava. Dostal jsem za to podmínku. Vaše dopisy

Foto: České dráhy

Popisek: Teď jak na to koukat? Odionizování vagónu? Nebo odpasažérování vagónu? No, jak kdy a jak kým

Už se vám letos poštěstilo, že by vás průvodčí ve vlaku ztloukl? Ne? Pan Miloslav Černý měl tu čest. A poté se z něho stal sprostý podezřelý, následně pak sprostý odsouzený. Ale věc se má možná úplně jinak. Možná měla stanout na lavici obžalovaných průvodčí, která svého cestujícího napadla. Možná i policie, která zfušovala vyšetřování. Možná také státní zastupitelství, které nad panem Černým vyneslo ortel. Přečtěte si o tom, co se také může dít ve vozech Českých drah. (Pan Černý nám sdělil celá jména, která ale z důvodu GDPR neuvádíme.)

„Pokusím se Vás seznámit s příběhem vskutku vůbec nepředstavitelným, ale bohužel zcela pravdivým nijak nezveličeným,“ píše nám Miloslav Černý. „Budu se snažit co nejstručněji, ovšem s podstatnými náležitostmi, aby bylo vše snadno pochopitelné.

Stalo se tak již v minulém roce 29. 6. 2020 po 14 hod na železniční zastávce v Želenicích. Takže popořádku. Nastupuji jako obvykle při cestě do práce na zastávce Kyselce bez možnosti koupení lístku. Po nástupu a usazení na čtyřce hned za kabinou strojvůdce ke mně záhy po rozjezdu přišla průvodčí Jitka P. za účelem koupi jízdenky. Takže ji oznamuj, že jedu do Mostu, mám slevu důchodce a platím kartou tak jako vždycky předtím, zvláště doporučeným platebním způsobem samotnou dráhou v pandemické době. Paní průvodčí, aniž by se o to pokusila, mi ohlásila, že musím platit hotově, že nemá spojení. Já jí na to odpověděl, že zde v údolí to někdy vypadává, ale záhy už je to bez problémů. Vždycky jsem lístek takto dostal. Na to odešla dál do soupravy, aby se záhy vrátila a oznámila, že chci jet zadarmo. Oznámil jsem jí, že trvám na placení platební kartou. Ona na to, že se chovám jako hovado. Po tomto dialogu vstala jediná svědkyně s malou holčinou na protilehlé čtyřce a odebrala se dál do soupravy, což jsem vzhledem k vulgárnímu chování průvodčí Jitky P. pochopil.

Vlak přijížděl do Želenic a p. průvodčí mi oznámila, aniž by se pokusila o platbu kartou, že musím zaplatit hotově, jinak vlak neodjede. Protože vzhledem k mému zdravotního stavu jsem nechtěl věc dál vyhrocovat a chtěl jsem mít klid, našel jsem poslední mé drobné 3 dvoukoruny a dal je na stolek pod oknem a v klidu koukal oknem. Najednou jsem si všiml, že se p. průvodčí oběma rukama přehrabuje v mé tašce umístěné pod stolkem, v které nad jejíma rukama byla moje peněženka. Zareagoval jsem podvědomě a její ruce jsem odsunul vedle mé tašky a tašku jsem zavřel. Při tom jsem ji řekl, že je to moje soukromá věc a že tam nemá co hrabat. Ona na to zareagovala zcela pro mě nečekaně tím, že mě začala, já vsedě, ona vestoje nade mnou, fackovat hlava nehlava. Já v šoku jsem instinktivně dal ruce před sebe a začal jsem vstávat, aby na mě již nedosáhla. Ona si ještě uchopila konec koženého pásku se svým přístrojem a snažila se mě uhodit na větší vzdálenost tím přístrojem do hlavy. Jenom díky tomu, že byl v koženém pouzdře, jsem neutrpěl nějaké zranění.

Začala mi při tom vysvětlovat, že jí tam spadly ty mé 3 dvoukoruny. Následně ve svém agresivním rozpoložení odešla do soupravy a oznamovala cestujícím, že vlak dál neodjede, dokud policie nevyšetří, že byla fyzicky napadena. Zároveň jsem to oznámil policii i já. Po půl hodině přijela policie z Obrnic. První vyslechla p. průvodčí, která čekala na příjezd venku, nervózně přešlapující, kouřící cigaretu a naříkající, jak jí bylo ublíženo, kolem venku již stojících dalších cestujících. Bylo to pěkně sehrané její divadélko. Já do té doby v klidu jsem oknem z vlaku sledoval její herecké divadélko. Následně pro mě přišla policie do vlaku a společně jsme vystoupili, abych i já jim vysvětlil svojí verzi, která se neliší od tvrzeni výše uvedeného. Následně jsem pochopil, že bych si mohl vyhledat na podporu mého tvrzení aspoň paní, která odešla jako jediná svědkyně s děckem při začátku konfliktu do vlakové soupravy. Bohužel mi v tom zabránila šetřící policie, která se nechala zmanipulovat p. průvodčí, že jsem byl vykázán z přepravy. Mezitím jsem se ptal okolních dostupných cestujících, kdy ovšem nikdo nic údajně neviděl. Tím to skončilo a vlak odejel. Já jsem následně realizoval cestu po svých.

Pak následovalo standardní vyšetřování v podobě výpovědí na policii, což vyústilo v přelíčení na Magistrátu v Mostě. Tam jsem očekával, že se věc uvede na správnou míru, ale bohužel se to vyvíjelo zcela opačně. Protože si musela být p. J. P. vědoma, že policie je na její straně (žena jako průvodčí přece nebude fyzicky napadat cestujícího) a není jiného svědka, drze si přivedla jí zmanipulovanou podstrčenou svědkyni Alenu B. (nejspíš její známá) ke svědecké výpovědi pod přísahou. Tam vyrukovaly s tvrzením, že byla p. průvodčí hrubě mnou napadena až do krátkého bezvědomí a p. A. B. jako bezprostřední svědkyně to všechno zblízka viděla. Já byl k mému úžasu veden jako obviněný. Paní P. dokonce přišla s tvrzením toho zcela zinscenovaného otřesu mozku (nevím, které zdravotní zařízení či doktor jí to potvrdil). Dokonce čerpala neoprávněně nemocenskou – zneužila zdravotnictví (při znalosti příznaků otřesu mozku či známého doktora by to nemusel být až tak velký v dnešní době problém). Já můžu při tom oprávněně potvrdit, že jsem se její hlavy ani nedotkl a ani se o nic nemohla uhodit, na nic nespadla, byla až moc čilá.

A nyní závěr. Byl jsem uznán vinen v celém rozsahu, i když na tom nebyla ani maličkost pravdy, na což bych mohl přísahat. Považuji se za mírumilovného nekonfliktního člověka, který za celý život nevztáhl na ženu ruku a nebyl bych toho schopen ani nyní. Jediná úleva byla v tom, že jí nebyla uznána škoda na koženém pouzdře, kterou měla ještě drzost nárokovat. Celý skutek byl nakonec klasifikován jenom jako přestupek, pro mě zaplacením nespravedlivých 3 000.-, které jsem dosud nezaplatil, právě z důvodu nespravedlnosti. Stěžoval jsem si na ČD, s výsledkem negativním (počkají si na verdikt vyšetřování). Samozřejmě následovalo moje několikáté odvolání na vyšší instance, ovšem opět s negativním výsledkem na spravedlivé vyhodnocení. Paradoxně vyhodnocení jako přestupku, znemožnilo policii hlubší šetření používané při trestných činech. Proč jsem nemohl zaplatit 5,60 Kč kartou, nikdo nešetřil. V současnosti jsem se odvolal na státní zastupitelství v Mostě a čekám na odpověď. Samozřejmě přihlášení pravé účastnice, za kterou byla podstrčena falešná, by mohlo vnést do případu jiné světlo,“ ukončil popis celé situace i jejích důsledků Miloslav Černý.

 

 „Buďte na lidi hodní, nebo vám nepůjdou na pohřeb,“ napsal Bohoušek Hrabal v jedné ze svých knih. Mnohdy se to nevede a nevede a my usilovně pracujeme na tom, aby pohřby byly výstavní skříní ostentativního ignorování zesnulého. Také máme u nás v kraji jednu velmi živou paní průvodčí. Je to malá a drobná žena, ze které jde strach. Ta jak se na člověka umí podívat, když chce platit 15 korun jízdného dvoustovkou, z toho jde mráz po zádech. Už jsem také dostal za takovou dvoustovku vynadáno. Ale ještě mě neztloukla. Pan Černý takové štěstí neměl. Byl ztlučen, popotahován policií a vymáchán v rozsudku jménem republiky. No, potěš Pánbu. U Českých drah by neměly být zaměstnávané osoby, které fungují na principu nečekaných výbuchů hněvu a vzteku.

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace