Jedinečný remorkér na Labi. Utáhne až 1 200 tun a je poslední svého druhu v celé Evropě. A stále v činné službě

Foto: Ředitelství vodních cest ČR (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Remorkér Beskydy v Děčínské loděnici

V roce 1956 se v loděnici Mělník na Labe vykulil jako novorozeně remorkér Beskydy. Jeho úkolem bylo vyprošťovat uvízlé lodě na Labi, ale také pomáhat ostatním lodím v obtížných úsecích řeky. Dokáže utáhnout až 1 200 tun, to znamená až sedm lodí. Jeho jedinečnost je ve slově ´zadokolesový´. Kolo, které jej pohání, má remorkér Beskydy na zádi. Nyní prošel modernizací v ceně 4,2 milionu korun a technickou kontrolou a už se zase prohání po Labi.

Kdy byl remorkér opravdu v zápřahu? „Od roku 1956 do roku 1989, kdy remorkér za sebou vlekl 6 až 8 lodí, prakticky obstarával celou dopravu na Labi,“ řekl Českému rozhlasu historik plavby Pavel Balcar. Jeho místo bylo hlavně mezi německým Magdeburgem a Střekovem. Samotný remorkér Beskydy váží 250 tun, takže žádné koťátko, ale kolos. Pamatujete si ještě na pokus na základní škole, kdy učitel donesl do třídy siloměry? Jak jste siloměr natáhli? Deset, dvacet kilogramů? Třídní frajeři i třicet. A že se u toho tvářili jako páni světa. Takový remorkér by siloměr natáhl až do hodnoty sedmi tun. Nevím, jestli by pan učitel takový siloměr sehnal.

Příležitosti vytažení remorkéru na souš bylo využito i pro nový nátěr podponorových částí lodě, které jsou jinak trvale pod vodou

Beskydy na Labi, zvláštní

A proč se remorkér jmenuje právě Beskydy, když pluje kolem Česko-saského Švýcarska? „Beskydy se loď jmenuje proto, že její výrobu objednala Československá plavební společnost oderská, která v té době, tedy v roce 1952, když se ta loď objednávala, tak si pro svůj provoz na Odře objednávala čtyři takovéto lodě. A proto jí dala jméno Beskydy. Její sesterská loď se pak jmenuje Jeseníky,“ prozradil Balcar Českému rozhlasu. Remorkér Jeseníky ovšem dosloužil. No, dosloužil, šel na rekvalifikaci a stala se z něho říční hospoda, kterou můžete najít v Berlíně. Pak vznikly ještě dvě velmi podobné lodě, Šumava a Tatry. Šumava slouží jako osobní loď v Praze. A Tatry jsou sešrotované.

Výlet s prohlídkou remorkéru

Remorkér Beskydy je také cílem mnoha zvědavců a turistů. Posádka lodi je do útrob 250 tunového kolosu ráda pouští. A to včetně strojovny. A co zvědavce nejvíce zajímá? „K čemu je na zádi vlečný naviják, jak to funguje, jak se hází kotvy, ruční kormidlo je zajímá. Návštěvníci prochází i strojovnou, zajímá je ten unikátní pomaloběžný motor,“ řekl Českému rozhlasu loďmistr Vít Plánský a doplnil, že loď navštěvují i nadšenci z německého Saska. Ti si prý udělali i z multikáry jakousi repliku Beskyd, za ní mají dva vozíky, jezdí po městě a vozí děti a turisty.

Zadokolesový remorkér Beskydy je poslední funkční lodí svého druhu v Evropě. Je to nejsilnější loď na řece Labi, bez které se neobejde prakticky žádné vyprošťování uvízlých lodí nebo jejich protahování náročným úsekem řeky

Koupili jsme Beskydy

V polovině roku 2016 remorkér Beskydy koupil stát za zhruba 10 milionů. Kvůli vlně veder a nízké hladině vody na Labi byl ale provoz remorkéru ztrátový. Hrozilo tedy, že bude odstavený a, nedej bože, sešrotovaný jako nebohé Tatry. Nestalo se tak díky zásahu státu, který remorkér odkoupil. Ve stejný rok stát vyhlásil remorkér Beskydy za kulturní památku. Modernizace, která trvala tři měsíce od loňského listopadu a probíhala v Děčínské loděnici, nijak nezasáhla do jedinečnosti lodi. Do přídě remorkéru bylo nainstalováno dokormidlovací zařízení, které pomáhá při manévrování v úzké plavební dráze. Doposud se muselo manévrovat s přídí pomocí kotev, což bylo nesmírně náročné a vyžadovalo skutečně zkušenou posádku. Nyní stačí kapitánovi lodě stisknout tlačítko a dokormidlovací zařízení vše udělá rychle a bezbolestně. Dokončen tak byl program dílčích modernizací 65 let starého remorkéru, jež dnes poskytuje veřejnou službu přípřeže všem plavidlům.

Pozor na povodně

A na Labi se tak dělají dílčí úpravy kotvišť s protipovodňovou ochranou, kde se mohou lodě skrýt před velkou vodou. Ve Hřensku byla před nedávnem zahájena modernizace ochranného stání pro velká plavidla. Naštěstí zde průtok tentokrát nedosáhl tak vysokých hodnot, aby musela být stavba zastavena. Práce probíhají podle plánu. Zvýšené dalby, jak se ochranným kotvištím říká, budou již letos sloužit lodím i při nejvyšších vodních stavech.

Ochranná kotviště v Hřensku budou zvýšena o 4,75 m tak, aby v případě povodňových stavů umožnily bezpečné vyvázání 4 plavidel o rozměrech 137 x 11,5 m, což jsou největší lodě běžně plující po Labi mezi Českou republikou a Německem

Ochranné stání ve Hřensku je tvořeno 8 dalbami, které se nacházejí v těsné blízkosti státní hranice s Německem na pravém břehu Labe. Již dlouhá léta představují poslední místo, kde se mohou lodě za povodní bezpečně vyvázat, pokud při nástupu povodně nejsou plavidla dojíždějící do České republiky z Německa schopna doplout proti proudu do nejbližšího ochranného přístavu v Děčíně-Rozbělesích. Za běžného provozu si u těchto daleb připojuje do vleku remorkér Beskydy nákladní i osobní lodě, aby jim pomohl doplout obtížně splavným úsekem Labe bez zdymadel do Děčína a Ústí nad Labem.

Vložil: Kamil Fára