Chytil metrového kolosa, vyfotil se s ním a pustil ho k vodě. Dobří lososi se vracejí
31.12.2020
Foto: Facebook (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Takhle vypadá metrový losos
Ve středověku byl losos běžná ryba naších řek a potoků. Vždycky v září našimi toky začali migrovat do svých domovských vod, aby dali život další generaci. Ale losos, to je pochoutka. A tak jich začalo ubývat. Lidé se na jejich migraci připravovali stále víc a stále víc jich končilo ne v proudu lásky jejich domovské vody, ale na talíři. Už od 19. století se snažíme o návrat lososů. Zatím marně. Hlavní překážkou už jim kupodivu není talíř na našem stole, ale velké vodní stavby, kterými jsme jim ucpali volný průchod.
Správa Národního parku České Švýcarsko má stanovenou jako svou prioritu návrat lososů do tamních vod. Kromě jarního vysazování lososího plůdku a investicemi do zprůchodnění příčných překážek na řece Kamenici v národním parku Správa spustila v roce 2008 doplňkový program založený na podzimním vypouštění odrostlejších rybiček o velikosti 8 až 10 cm. S podobnou každoroční akcí přišel už v roce 1998 Český rybářský svaz, který navazoval na podobné snahy zahájené v Německu již v roce 1994. A začínají se lososi vracet?
Malí lososík před vypuštěním. Tyto odrostlejší rybičky o velikosti 8 až 10 cm mají větší šanci na přežití, protože mají relativně méně predátorů
Chytil metrového macka
7. prosince rybář Milan Líbal chytil na Labi pořádný kus. „Nástraha nejprve jen ztěžkla. Nedá se mluvit ani o kopnutí jako u candáta. Pak přišla jízda, jakou jsem v životě nezažil. Losos jako by mi chtěl ukrást prut. Měl jsem co dělat, abych ho vůbec ubrzdil. Nevím, jak dlouho souboj trval. Mohly to být minuty, maximálně desítky minut, ale mně to připadalo jako hodiny. Když jsem ho konečně dostal ke břehu, začal se převalovat jako krokodýl. Po podebrání mu téměř ihned vypadla třpytka z tlamy,“ sdělil pro iRybářství.cz Milan Líbal. Losos měřil 86 centimetrů.
Rybář Milan Líbal pózuje se svým úlovkem. Značně rozladěná ryba pak byla hned na to vypuštěná zpátky do vody
13. prosince se pak ozval rybář Ondřej Linhart. Chytil lososa, kterému naměřil 80 centimetrů. „V první chvíli jsem si myslel, že jsem uvízl o kámen, ale po několika vteřinách jsem zacítil odpor na prutu. Myslel jsem si, že to je třeba velká štika, ale jen co se ryba přiblížila k hladině, uviděl jsem, že je to losos,“ popsal pro iRybářství.cz svůj zážitek Ondřej Linhart. „Nečekal jsem, že někdy ulovím tuto rybu! Po vytažení na břeh jsem lososa položil na podložku, opatrně jsem vyndal háček, rychle změřil, pak mě kamarád vyfotil a rybu jsme během několika minut opět pustili na svobodu,“ dodal rybář pro server. A 18. prosince přišla další zpráva. Severočeský územní svaz hlásí úlovek kardinálního lososa, který dorostl 103 centimetrů. Všichni tři rybáři svůj úlovek samozřejmě hned pustili zpět do vody.
Losos je chráněný
Severočeský územní svaz dohlíží i na plnění ochrany lososů. „Bylo rozhodnuto, že dojde k úpravám ohledně omezení lovu této chráněné ryby, daná omezení budou vycházet z jednání mezi Severočeským územním svazem a odborníky v ČR, ale i v Sasku (se kterými dlouhodobě na projektu spolupracujeme). V potaz budou brány i podněty členské základny. Ještě větší důraz bude také kladen na zacházení s rybou, pokud by byla tato ulovena náhodně i po zpřísnění současných podmínek na úseku, kde se především vyskytuje,“ napsal svaz na svém facebookovém profilu. Obzvláště pak soutok Labe a Kamenice bude intenzivně střežen.
Když táhnou lososi, to je podívaná
„Při náhodném odlovu si rybář lososa samozřejmě nemůže ponechat a musí rybu šetrně vrátit zpět do vody,“ řekl pro Novinky Tomáš Kava z Českého rybářského svazu. A nalákal na motivaci. „Pokud se rybáři podaří navíc událost kvalitně zdokumentovat, může jako ocenění obdržet roční povolenku zdarma.“ Je to šťastně formulovaná motivace? Aby to nebyla spíše motivace k tomu, aby si rybář předplatil povolenku právě lovem lososů.
Do projektu Návratu lososů se můžete zapojit každý
Zasláním dárcovské SMS se stanete adoptivním rodičem jednoho malého lososa. Poté zde můžete sledovat jeho dobrodružnou životní cestu z líhně do říčky Kamenice a následnou cestu do moře a zpět.
Jak zaslat dárcovskou SMS
Pro jednorázový příspěvek odešlete DMS v některém z následujících tvarů na číslo 87 777
- Pro darování 30,- Kč: DMS NAVRATLOSOSU 30
- Pro darování 60,- Kč: DMS NAVRATLOSOSU 60
- Pro darování 90,- Kč: DMS NAVRATLOSOSU 90
Cena DMS je 30, 60 nebo 90 Kč, projekt Návrat lososů obdrží 29, 59 nebo 89 Kč. Službu provozuje
Pro trvalou podporu odešlete DMS v některém z následujících tvarů na číslo 87 777
- Pro darování 30,- Kč: DMS TRV NAVRATLOSOSU 30
- Pro darování 60,- Kč: DMS TRV NAVRATLOSOSU 60
- Pro darování 90,- Kč: DMS TRV NAVRATLOSOSU 90
Cena DMS je každý měsíc 30, 60 nebo 90 Kč, projekt Návrat lososů obdrží každý měsíc 29, 59 nebo 89 Kč. Trvalou podporu lze kdykoli bezplatně odvolat zasláním SMS ve tvaru STOP NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. Službu provozuje Dárcovské fórum, technicky zajišťuje ATS Praha.
Lososi ve virtuálních vodách
Po odeslání DMS obdržíte unikátní kód. Přejděte na facebookovou stránku Návratu lososů. V záložce Adoptujte si lososa najdete aplikaci, která vám umožní vytvořit si vlastního lososa, pojmenovat ho, vybavit na cestu a samozřejmě ukázat přátelům.
Hromadné adopce
Chcete-li lososy podpořit vyšší částkou, můžete ji poukázat na sbírkový účet projektu Návrat lososů. Číslo účtu na který je možné posílat peníze je 78-5333340217/0100
Počet adoptovaných lososů je momentálně 8 346.
|
V návratu brání velké vodní stavby
Losos musí migrovat do své domovské vody, tedy do míst, kde se vylíhl z jikry. V minulosti k nám putovaly ze Severního moře desítky tisíc lososů. Vyskytovali se dokonce až v šumavských vodách. S výstavbou jezů a splavů se jejich pouť ztížila a zpomalila, ale rozhodně nezastavila. Losos dokáže vyskočit z vody až do výšky tří metrů. Ovšem velký problém nastal na počátku 20. století, kdy začaly na českých tocích růst velké vodní stavby.
„Výstavba Střekova v půlce 30. let byla pro naši labskou populaci lososů úplná tečka,“ řekl pro Echo24 Jiří Křesina ze společnosti Beleco, která se na návratu lososů podílí. Zdymadlo ve Střekově je tak první a mnohdy nepřekonatelnou překážkou pro návrat lososů do našich vod. Několik desítek ryb to zvládne. Ale od roku 1998 se každý rok vypouští do řek a potoků desítky tisíc jiker a malých již vylíhlých rybek. Přesto se jich vrací zoufale málo. „Cílem správy parku je tuto populaci posilovat do doby, než bude soběstačná a nebude již podporu ze strany člověka potřebovat,“ uvedl mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov.
Jarní vypouštění malých lososů do řeky
Další stavba na Labi?
Ministerstvo dopravy plánuje u Děčína výstavbu nového plavebního stupně, který by se mohl stát další nepřekonatelnou překážkou v migraci lososů. Jeho výstavba stojí právě na námitkách ekologů, kteří tvrdí, že zásah do životního prostředí je v tomto případě příliš výrazný. Ekologové upozorňují, že výstavbou by ČR jednala protiprávně a hrozily by sankce z EU. „Pokud vláda poruší vlastní zákony, dá nám jasně najevo, že platí jen pro někoho, kdy se mu to hodí. Pro vládu není evidentně důležitá ochrana přírody, ani ekonomické zájmy. Investicí do výstavby jezu u Děčína za pět miliard korun zničí cenné přírodní hodnoty za cenu zcela pochybné návratnosti,“ uvedl Jiří Káňa z Arniky.
„Vodní systém funguje, a dokonce dochází k migraci ryb. Na plavebním stupni, který je na Labi, tak lososi úplně v pohodě projdou a dostanou se až k nám. Na navrhovaném plavebním stupni Děčín jsou tři rybí přechody, ty budou mít různé rychlosti a výšky,“ řekl pro Echo24 Jan Skalický, předseda představenstva Vodní cesty.
Losos v Čechách
Národní zemědělské muzeum na svých webovkách píše: Losos obecný patřil do středověku mezi nejdůležitější součást jídelníčku českého obyvatelstva. Jeho výskyt postupně snižovaly stále důmyslnější a masivnější způsoby lovu. Od 19. století byla zaváděna opatření na jeho ochranu, definitivní ránu mu však zasadily zvyšující se znečištění řek Labe i Vltavy a stavba plavebních kanálů a přehrad.
Losos jako nejčastěji konzumovaná ryba
Do zavedení chovu kapra v rybnících, tedy 12.–13. století, byl losos obecný (Salmo salar) z hlediska výživy lidí naší nejdůležitější rybou. Ve velkém počtu táhl každoročně od konce zimy do pozdního podzimu Labem a jeho přítoky do horských řek na svá trdliště. Přestože cíle dosáhla jen malá část generačních ryb, při vysoké plodnosti i málo jedinců stačilo dát život nové generaci a stavy lososů se nesnižovaly.
Intenzivní lov lososů a unikátní exponáty v muzeu na Ohradě
Táhnoucí lososi byli intenzivně loveni, do sítí, vrší nebo bodnými nástroji. Největší nebezpečí pro ně představovala lapací zařízení na jezech – lososnice. Nelze přesně doložit, kdy byly zakládány první lososnice, ale v 16. století již nepochybně existovaly a dá se předpokládat, že byly ještě mnohem starší. Nad vorovou propustí (nazývanou vrata) se vztyčila lávka, z níž byly spuštěny pruty nebo latě, které bránily rybám v proplutí. Na zbylé hraně jezu byl postaven nízký plot, který znemožnil lososům překonat jez mimo vorovou propust. Když lososi narazili na zábranu z prutů, obrátili se a vraceli se podél strany vorových vrat. Tam byly umístěny sítě v železných rámech, nazývané kesery nebo koše. Do nich byli lososi lapáni. Když připluly vory, musely být pruty vytaženy do výšky, aby bylo možné pod nimi proplout. To byla příležitost pro lososy k překonání jezu. Ale i tomu se snažili majitelé lososnice zabránit a plašili pod jezem připlouvající lososy tzv. žinkrouty. To byla okovaná bidla opatřená železnými kroužky, která svým zvukem ryby zaháněla. Unikátní historické sítě lososnice a odlitky původních ryb z roku 1891 najdete v muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství na Ohradě. Patří k nejvzácnějším a nejstarším předmětům zdejších sbírek. V expozici Rybářství si můžete prohlédnout i modely historických pastí na lososy (na snímku).
Antonín Frič a jeho snaha o záchranu lososů
Nadměrný lov vedl k tomu, že v druhé polovině 19. století již začínali být lososi v našich řekách vzácní. O jejich záchranu se pokusil náš významný přírodovědec dr. Antonín Frič. Rozhodl se posílit lososí populaci vysazováním malých lososů z umělých líhní. Vycházel ze zkušenosti rybářů, že se lososi vracejí ke tření do míst svého zrodu. Řídí se hlavně čichem – rozpoznají vůni vody své mateřské řeky.
Dr. Frič nejprve navštívil místa, kam lososi táhli, a zjišťoval u rybářů, kdy lososi připlouvali a kde a jak probíhá jejich tření. Poté procestoval německý úsek Labe, aby pochopil, kde dochází k jejich největším ztrátám. Závěr byl překvapivý, v Německu byli lososi ohrožováni jen málo a nápravu bylo nutné hledat v Čechách. Antonín Frič založil v pohraničních horách přes 30 lososích líhní, nejvíc na Šumavě. Jako inkubační přístroje použil Kufferovy krajáče, nedávno vynalezené bratry Kufferovými z Mnichova. Během celé akce, jež trvala 30 let, bylo vysazeno přes 10 milionů mladých lososů. Na vlastní vypouštění ale mělo navazovat také hájení lososů, aby celá akce měla smysl.
V roce 1883 byl vydán zemský rybářský zákon pro Čechy, podle něhož byli lososi hájeni od 15. září do konce roku. V praxi ale dodržován nebyl, a tak počet lososů sice výrazně stoupl, ale vedlo to jen k intenzivnějšímu lovu.
|
Vložil: Kamil Fára