Hele, umírají lidé, tak hezký nový rok a hodně štěstíčka a zdravíčka. Komentář Štěpána Chába
komentář
31.12.2020
Foto: Facebook
Popisek: Boží Dar, ale nejen ten je nyní oblíbené zimní středisko, na sjezdovkách se bobuje a sáňkuje
Na horách se lidé kyvadlově vozí na kopce auty, aby si mohli užít na bobech nebo na lyžích pořádný sešup. Ta mezilidská solidarita je dojemná, že? Vypnuli vleky, no tak to sešvejkujeme a budeme si jezdit sami. Hurá, jízda z kopce je prostě neodolatelná. Titulek dne – ochranka vyhání bobaře ze sjezdovky.
„Tady je totální kolaps, je tu víc lidí, než kdyby byl otevřený areál. Musel jsem vzít do služby šest kluků a ti hlídají hlavní sjezdovku,“ svěřil ředitel napadeného skiareálu Jaroslav Krejčí pro iDnes. „Někteří jsou neukáznění a stejně tam (na hlavní sjezdovku) chodí. Ten sníh je drahý, nechceme si ho nechat rozšlapat. Klidně ať lidé přijedou, ale žádáme o dodržování zákazu vstupu na hlavní sjezdovku,“ upřesnil Krejčí. Lidi, neblbněte a nejezděte v houfech po sněhu, je drahý. Tož globálně se otepluje a už i ten sníh prostě podražil, nedá se svítit.
Z koronového soudku
Brněnský právník Tomáš Tyl na svém facebookovém profilu napsal: „V neděli mi psal přítel SMSku, zda nyní jezdím do Prahy, že pro mne má pamětní minci ku vztyčení Mariánského sloupu a chtěl by mi ji dát. Překvapilo mne to, protože jsme skoro rok nebyli v kontaktu, naposledy jsme řešili něco o jeho předcích a jejich erbech. Financovali jedno z vitrážových oken v chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Napsal jsem mu, že mám Covid a jakmile to bude možné, přijedu. Odepsal mi: ‘Vůbec nevadí, já s tím taky právě ležím. Nic nespěchá, V.‘ - a včera V. čili Václav Maria Dajbych, jeden z hlavních iniciátorů obnovy Mariánského sloupu v Praze, zemřel. Pořád si tu SMSku čtu - ‘Nic nespěchá, V.‘. Statný šedesátník vysoké sportovní postavy, který vypadal nejméně o 15 let mladší, než byl. A 48 hodin po SMSce ‘Nic nespěchá, V.‘ je mrtvý.“ Ne vždycky to je prdel.
Jsou okamžiky v životě lidském, kdy je zcela na místě vzedmout se zvůli vrchnosti. Spousta se jich točí i kolem covidu (sám mám seznam delší než vousy). Je potřeba kráčet životem s rovnou páteří a není lepší cvičení pro rovnou páteř, než revolta proti tuposti a vrchnosti. Ale pendlovat po kopci s harantama? To je revolta? Ve Velké Británii nejsou tak přísné restrikce jako u nás, přesto se lidé chovají daleko disciplinovaněji. Bobování je prostě protisystémové... ale ano, tak daleko jsme se už dostali.
Sám jsem introvertní jezevec, který vylézá z domu, jen když musí. Žiju ve vsi, kde je hustota obyvatelstva podobná, jako hustota vlasového fondu Bohuslava Sobotky, takže je pro mě naplňování vládních opatření vlastně vcelku jednoduché. Ale chápu, že strašné spoustě lidí už tečou nervy, zavření v malých bytech se prostě bez alespoň jednoho sjetí sjezdovky na bobech neobejdou, pominuli by se na rozumu. Jenže takhle se těch restikcí prostě nezbavíme. Pořád bude někdo courat na odběry, pořád někdo bude umírat, pořád to tu bude takové nijaké. Místo bobování jděte radši na nákup do supermarketu nebo si vystát frontu na odběr, to je také dobré povyražení. Rozhodně lepší, než pobyt na čerstvém vzduchu.
„Kolem mne umírají lidé a když umírají kolem mne, znamená to, že umírají i kolem Vás, protože já nežiji na pustém ostrově. A Vy také ne. Úplně mne drtí ty kecy, že ‘lidi vždycky umírali’ - ano, ale ne předčasně!“ napsal na svém profilu Tomáš Tyl.
A tak pěkný Nový rok a hodně štěstí a zdraví a dobrý sníh na bobovačku i koulovačku. Včera se záchyt pozitivních blížil k 50 % všech testovaných. To snad nemají v žádné jiné zemi. Takový fičák v rozpočtu vrchnosti umíme snad jen my, potomci Jana Žižky a levobočci Josefa Švejka. Tedy bobování zdar.
Vložil: Štěpán Cháb