Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hele, umírají lidé, tak hezký nový rok a hodně štěstíčka a zdravíčka. Komentář Štěpána Chába

komentář 31.12.2020
Hele, umírají lidé, tak hezký nový rok a hodně štěstíčka a zdravíčka. Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Boží Dar, ale nejen ten je nyní oblíbené zimní středisko, na sjezdovkách se bobuje a sáňkuje

Na horách se lidé kyvadlově vozí na kopce auty, aby si mohli užít na bobech nebo na lyžích pořádný sešup. Ta mezilidská solidarita je dojemná, že? Vypnuli vleky, no tak to sešvejkujeme a budeme si jezdit sami. Hurá, jízda z kopce je prostě neodolatelná. Titulek dne – ochranka vyhání bobaře ze sjezdovky.

„Tady je totální kolaps, je tu víc lidí, než kdyby byl otevřený areál. Musel jsem vzít do služby šest kluků a ti hlídají hlavní sjezdovku,“ svěřil ředitel napadeného skiareálu Jaroslav Krejčí pro iDnes. „Někteří jsou neukáznění a stejně tam (na hlavní sjezdovku) chodí. Ten sníh je drahý, nechceme si ho nechat rozšlapat. Klidně ať lidé přijedou, ale žádáme o dodržování zákazu vstupu na hlavní sjezdovku,“ upřesnil Krejčí. Lidi, neblbněte a nejezděte v houfech po sněhu, je drahý. Tož globálně se otepluje a už i ten sníh prostě podražil, nedá se svítit.

Z koronového soudku

Brněnský právník Tomáš Tyl na svém facebookovém profilu napsal: „V neděli mi psal přítel SMSku, zda nyní jezdím do Prahy, že pro mne má pamětní minci ku vztyčení Mariánského sloupu a chtěl by mi ji dát. Překvapilo mne to, protože jsme skoro rok nebyli v kontaktu, naposledy jsme řešili něco o jeho předcích a jejich erbech. Financovali jedno z vitrážových oken v chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Napsal jsem mu, že mám Covid a jakmile to bude možné, přijedu. Odepsal mi: ‘Vůbec nevadí, já s tím taky právě ležím. Nic nespěchá, V.‘ - a včera V. čili Václav Maria Dajbych, jeden z hlavních iniciátorů obnovy Mariánského sloupu v Praze, zemřel. Pořád si tu SMSku čtu - ‘Nic nespěchá, V.‘. Statný šedesátník vysoké sportovní postavy, který vypadal nejméně o 15 let mladší, než byl. A 48 hodin po SMSce ‘Nic nespěchá, V.‘ je mrtvý.“ Ne vždycky to je prdel.

Jsou okamžiky v životě lidském, kdy je zcela na místě vzedmout se zvůli vrchnosti. Spousta se jich točí i kolem covidu (sám mám seznam delší než vousy). Je potřeba kráčet životem s rovnou páteří a není lepší cvičení pro rovnou páteř, než revolta proti tuposti a vrchnosti. Ale pendlovat po kopci s harantama? To je revolta? Ve Velké Británii nejsou tak přísné restrikce jako u nás, přesto se lidé chovají daleko disciplinovaněji. Bobování je prostě protisystémové... ale ano, tak daleko jsme se už dostali.

Sám jsem introvertní jezevec, který vylézá z domu, jen když musí. Žiju ve vsi, kde je hustota obyvatelstva podobná, jako hustota vlasového fondu Bohuslava Sobotky, takže je pro mě naplňování vládních opatření vlastně vcelku jednoduché. Ale chápu, že strašné spoustě lidí už tečou nervy, zavření v malých bytech se prostě bez alespoň jednoho sjetí sjezdovky na bobech neobejdou, pominuli by se na rozumu. Jenže takhle se těch restikcí prostě nezbavíme. Pořád bude někdo courat na odběry, pořád někdo bude umírat, pořád to tu bude takové nijaké. Místo bobování jděte radši na nákup do supermarketu nebo si vystát frontu na odběr, to je také dobré povyražení. Rozhodně lepší, než pobyt na čerstvém vzduchu.

„Kolem mne umírají lidé a když umírají kolem mne, znamená to, že umírají i kolem Vás, protože já nežiji na pustém ostrově. A Vy také ne. Úplně mne drtí ty kecy, že ‘lidi vždycky umírali’ - ano, ale ne předčasně!“ napsal na svém profilu Tomáš Tyl.

A tak pěkný Nový rok a hodně štěstí a zdraví a dobrý sníh na bobovačku i koulovačku. Včera se záchyt pozitivních blížil k 50 % všech testovaných. To snad nemají v žádné jiné zemi. Takový fičák v rozpočtu vrchnosti umíme snad jen my, potomci Jana Žižky a levobočci Josefa Švejka. Tedy bobování zdar.

 

Vložil: Štěpán Cháb