Zabít předměstí a oživit centrum? Most má dilema. Protesty a petice, proti tomu chladně kalkulující radnice. Jde o knihovnu

Foto: Facebook / Zachraňme mosteckou knihovnu / Martin Jánošík (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: V roce 1978 byla započata výstavba dvou budov, které měly společně zajistit kulturní vyžití pro obyvatele nového moderního města – kulturního domu Repre s ikonickou koulí planetária na střeše a knihovny (na snímku). A osudy těchto staveb jsou provázány i dnes, více dále v článku… Samotná budova knihovny je cenným příkladem modernistické architektury, která je pro nový Most typická. 6440 m2 stavby v sobě skrývá nejen skoro půl milionu knih, ale také nejdelší lustr v evropských knihovnách. Dvojitá šroubovice skláře Vladimíra Procházky se vine nad knižními regály po celé délce budovy a v noci osvětluje skrz prosklenou čelní stěnu i ulici

Mostecká knihovna nemá na růžích ustláno. Honí ji po městě od počátku století jako nadmutou kozu a stále nemají dost. Nyní plánuje vedení města přesunout knihovnu do centra Mostu. Proti tomu se vzedmula vlna nevole. Ve město proběhly dvě demonstrace a na stole je petice s 2 500 podpisy, která se přesunu brání. Město si na svém přesto trvá.

Česká knihovna v Mostě vznikla až v roce 1919, německá knihovna byla ve městě už mnoho a mnoho let (tolik ke krásnému soužití Němců a Čechů za Rakousko-Uherska). První česká knihovna sídlila v budově staré pošty a v plánu bylo, přesunout ji na atraktivnější adresu piaristického gymnázia. Ale přišel rok 1938 a do budovy gymnázia se přestěhovala německá knihovna. Po roce 1945 se knihovna přesunula konečně do gymnázia, začaly se vyřazovat německé knihy a z darů institucí a obyčejných lidí se začal naplňovat fond česky psané literatury.

Budova mostecké knihovny byla první budovou v Československu, která byla po roce 1945 postavena výhradně a jenom pro knihovnické účely

Jedinečná knihovnická budova

V době normalizace přišla chuť těžit uhlí pod městem. Došlo k rozhodnutí přesunout město o kus dál. A tak knihovna přesídlila do budovy bývalé polikliniky ještě ve starém Mostě. Poté byl schválen plán na výstavbu nové knihovnické budovy. V roce 1978 se mělo stěhovat, ale nebylo kam. A tak se knihovna přesunula do Kopist. Tam pobyla rok a začalo nové stěhování. Do nové knihovnické budovy? Ale kdež, do lidové školy umění. To se psal rok 1979. Svou efektivitu tehdejší doba prokazovala až do roku 1984, kdy jedinečná a výhradně pro knihovnické účely postavená budova spatřila světlo světa. O rok později byla knihovna otevřena veřejnosti. A to by mohl být šťastný konec celé pohádky o mostecké knihovně. Ale není.

Op-artově laděný čtenářský koutek. Mostecká knihovna je cenným architektonickým svědectvím své doby a byla by velká škoda, kdyby byla zničena. Foto Městská knihovna Most

Nová doba, nové požadavky

„Budova knihovny je v tristním technickém stavu a její rekonstrukce by si vyžádala téměř 400 milionů korun. Město Most má již v současné chvíli zpracovanou projektovou dokumentaci v hodnotě 20 milionů Kč na rekonstrukci Repre. V souvislosti s náklady, které nás bude stát Repre, je velmi nepravděpodobné, že bychom v řádu dalších stamilionů investovali do této budovy. V případě rekonstrukce stávajícího objektu knihovny by došlo k jejímu přestěhování do nějakého provizoria, a to s časovým odhadem na dva až tři roky. V menších prostorách by se pak musely omezit či zrušit některé služby a akce pro veřejnost,“ vysvětluje primátor města Mostu Jan Paparega.

To by podle primátora vedlo k nižšímu zájmu o knihovnu jako o instituci. Taková řešení by se dlouhodobě negativně podepsala i na provozu a možnostech knihovny po jejím znovuotevření. Navíc by se muselo investovat i do náhradních prostor, protože knihovna má svá technická specifika.

Nejdelší knihovnický lustr v Evropě mají v Mostě. Měří 63 metrů a táhne se přes celou délku budovy, která byla pro Městskou knihovnu v Mostě postavena. Je od sklářského výtvarníka a sochaře Vladimíra Procházky, foto Facebook / Miro Kosik

„Přestěhování knihovny do nových prostor Repre z mnoha důvodů vítám. Řada knihoven v naší zemi by byla velmi ráda, pokud by jí její zřizovatel věnoval takovou péči, jako vedení města Mostu té své. Která knihovna má to štěstí, že ji přestěhují do centra města, do velké moderní budovy s novými technologiemi? Je přece skvělé, že přednost přestěhovat se do Repre získala právě knihovna a ne jiná instituce. Jinde mají knihovny rozpočty velmi skromné a na rekonstrukci budou čekat mnoho let. Té naší se poštěstí, aby se o ní tolik na veřejnosti mluvilo, aby o ní byl takový zájem,“ zdůrazňuje ředitel Městské knihovny Most Petr Petrik.

Petice a protesty

Ovšem lidé se brání. „Vadí mi, že Most bude mít další opuštěný objekt. Stěhování do nového chápu, protože v zastaralé knihovně je zima, ale lepší by bylo budovu opravit, aby neskončila jako Zahražany,“ řekla Deníku jedna obyvatelka sídliště. V mosteckých Zahražanech stálo kulturní a obchodní centrum, které se stalo rejdiště bezdomovců a různých individuí. Město se o objekt nestaralo. Nyní je centrum srovnané se zemí. Potká podobný osud i jedinečnou knihovnickou budovu? Město je pro všemi deseti, lidé se ovšem bouří.

Skleněný lustr ve tvaru polokoulí na schodišti Městské knihovny Most, také dílo skláře Procházky z roku 1985. Foto Městská knihovna Most

Centrum, nebo předměstí?

Otázka před Mostečany stojí jednoduchá, ale ve své odpovědi složitá. Oživit centrum a umrtvit tím předměstí? Přesunout veškerý život do centra města a z předměstí udělat jen ‘králíkárnu‘ plnou panelových domů a jinak ničeho? Ano, centrum města by mělo reprezentovat, být krásné, zajímavé, mělo by lákat lidi k jeho návštěvě. Ale znamená to, že funkce předměstí se má omezit jen na její užitkovou funkci? Petici podepsalo 2 500 obyvatel Mostu. Na demonstraci 22. září bylo na šest desítek demonstrujících.

Zářijová demonstrace za záchranu knihovny ve stávajících protorách

Kromě organizátorů demonstrace vystoupila s proslovem řada obyvatel Mostu, ve svých projevech se shodovali v tom, že mostecká knihovna je unikátní a velmi dobře slouží svému účelu, proto by se místo opuštění měla opravit a sloužit čtenářům další desítky let. Mluvčí také upozorňovali na laxní přístup radnice a nezájem o komunikaci s veřejností na toto téma. Pozvána na demonstraci byla i protistrana. Důvody, které uvádí město, se opírají o plán oživit centrum města, což demonstranti odmítají za cenu devastace budovy knihovny. Lidé se také kriticky vyslovovali k neúměrné výši nákladů na nesmyslnou přestavbu kulturního domu na knihovnu. Nutno dodat, že tento záměr s veřejností nebyl nikdy konzultován. Logickým důsledkem je nesouhlas občanů.

Vložil: Kamil Fára