Příliv imigrantů je neúnosný, jednat by měla především Evropská unie. Poslankyně Trikolóry mezi ´vítače´ rozhodně nepatří

Foto: Hans Štembera

Popisek: Poslankyně Tereza Hyťhová ve sněmovně

ROZHOVOR Poslankyně Tereza Hyťhová převlékla politický kabát. Z hnutí Tomia Okamury SPD odešla do hnutí Trikolóra, které založil Václav Klaus mladší. Na výtky, že SPD zradila, reaguje slovy, že se naopak sama cítí trochu podvedená, protože měla pocit, že se hnutí nikam neposouvá. „Také bych vítala, kdyby bylo například předsednictvo složeno ze zástupců všech krajů, jako tomu je v jiných politických stranách – a i například v hnutí občanů Trikolóra,“. Kromě toho okomentovala migraci v Evropě i bouřlivou diskuzi kolem Istanbulské úmluvy.

Itálie čelí náporu migrantů. Čísla ukazují, že jich do země dorazilo letos před dvanáct tisíc, což je o tisícovku více, než za celý loňský rok. Italský ostrov Lampedusa si za cíl vybralo na 1200 běženců, ale tamní zařízení jich pojme jen 95. Tamní starostka žádá pomoc státu, protože situaci označila za neúnosnou. Ani Sicílie a další ostrovy s tím nejsou spokojeny. Co tomu říkáte?

Matteo Salvini, jakožto dřívější italský ministr vnitra, vyvíjel v této záležitosti maximum a snažil se Itálii pomoci. Za odměnu byl z této role sesazen a Itálii nyní trápí obrovský příliv migrantů. Toto se dalo předpokládat, dále jsme také mohli předpokládat, že Itálie bude mít obrovské problémy a nebude tuto situaci zvládat. Myslím si, že by už konečně měla tuto neúnosnou situaci vyřešit Evropská unie, je zcela evidentní, že kroky, které v této krizi udělala do dnešního dne, jsou velmi slabé a můžeme, či dokonce musíme hovořit o selhání orgánů Evropské unie.

Dříve to byl právě bývalý ministr vnitra Matteo Salvini, kdo ještě před rokem zavedl tvrdou protimigrační politiku, pak ho však z vlády dostala jiná politická dohoda. Ten dění na Lampeduse označil po návštěvě za chaos, nikoliv migraci. Domníváte se, že se v dalších volbách ukáže, nakolik Italové s jeho politikou a kroky, jako uzavření přístavů, souhlasili?

Pokud budou probíhat demokratické volby, tak jejich výsledek by měl být hlasem občanů Itálie. Musíme počítat s tím, že Evropská unie a někteří představitelé italské vlády však udělají všechny kroky k tomu, aby vítězství Salviniho Ligy Severu zabránili.

Oheň ve francouzské katedrále Nantes založil migrant z Rwandy, kterému předtím nebylo prodlouženo vízum pro pobyt v zemi. Dostává se Evropa do fáze, kdy podobné útoky bere jako součást života? Začínají si lidé prostě zvykat?

Nejsem si jistá, zda se na tyto ohavné činy dá vůbec kdy zvyknout. Pokud někomu chybí úcta, určité morální vědomí a je schopný takových činů, velmi pochybuji, že by si Francouzi, či občané jiných států chtěli zvykat. Každý stát má svoje tradice, památky a historii, které generace lidí opečovávají a uctívají. Pohled na někoho, kdo z čista jasna přijde a zničí všechny tyto desetiletí, staletí, či tisíciletí historie země… tak na tento pohled si nikdo přece nesmí zvyknout! Naopak, lidé se musí umět bránit.

Francouzský senát projednává analýzu, podle níž islám proniká do francouzské společnosti a mluví o 44 krocích, které tomu mají dále zabránit. O čem to podle vás svědčí?

Dalo by se to nazvat jako čin pět minut po dvanácté. Musíme si říci, že nejde o kroky, které by vedly k zabránění vzniku této situace, ale k zabránění dalšího prohlubování. Francouzi jsou v situaci, kdy již nemůžou před těmito problémy zavírat oči a doufat, že všechno dobře dopadne. Pokud si chtějí ochránit Francii takovou, jakou chtějí, musí začít tuto situaci konstruktivně řešit oni, i Evropská unie.

Velmi diskutovaným tématem je Istanbulská úmluva. Bouřlivé diskuze se vedou o její potřebnosti či zásazích do práv a svobod evropských zemí. Co si myslíte vy?

V České republice přece máme zákony, které se věnují domácímu násilí, týrání a podobně. Měli bychom se spíše zaměřit na zlepšení vymahatelnosti trestů a umět tyto zákony dostatečně uplatňovat a používat. Jsem přesvědčena o tom, že tímto zásahem do normálního světa a definice pohlaví tuto problematiku nevyřešíme. Je přece mnoho států, které tuto úmluvu již ratifikovalo, například Řecko, Itálie, Německo a další. Zajímaly by mě konkrétní výsledky v těchto zemích - pokud ovšem nějaké jsou. Istanbulskou úmluvu bychom měli v Parlamentu České republiky zamítnout.

Obáváte se tak, jako kritici dokumentu, že mění pravidla výchovy dětí a ohrožuje tradiční pohled na rodinu?

Myslím si, že bychom si měli vážit podstaty tradiční rodiny a chránit ji, protože tradiční rodina je základním kamenem našich generací. Všechny takové úmluvy ji mohou nenávratně poškodit.

Proč jsou státy východní Evropy spíše proti úmluvě, zatímco ty západní ji ratifikovaly? Poláci chtějí odejít, ratifikovat ji odmítá Slovensko, Maďarsko a teď i Česko…

Dle mého názoru to svědčí o síle a jednotnosti Visegrádské čtyřky, což mě velmi těší a doufám, že opravdu naše země tuto úmluvu zamítne a nepodlehne tlaku Evropské unie.

Rozhodla jste se po dlouhých letech odejít z hnutí SPD a přidala jste se k hnutí Václav Klause mladšího Trikolóra. Co vás k tomu vedlo?

Tato myšlenka mě provázela již delší dobu. Mnozí lidé o mně napsali, že jsem zradila. Já se naopak cítím tak trochu podvedená, do hnutí SPD jsem před několika lety vstupovala s určitou vizí, nadšením a optimismem. Byla jsem již u zrodu SPD, kdy jsem ještě před samotným vznikem tohoto hnutí, kandidovala v roce 2014 v komunálních volbách za tehdejší Úsvit Tomia Okamury. Každá firma, politická strana, či jakýkoliv jiný spolek nějakým způsobem začíná – je to velmi složitá a doslova trnitá cesta.

Po několika letech jsem však měla pocit, že se hnutí již nikam neposouvá – stagnuje. Když chcete něco vybudovat, zlepšovat a posouvat k lepšímu – je potřeba na určitých věcech více zapracovat do hloubky. V hnutí SPD chybí odborníci na jednotlivé sekce, odborné komise, či lidé, kteří by ze své pozice odborníka pracovali na zpracování programu a následných zákonech. Mluvím například o zdravotnictví, průmyslu, zahraniční politice, dopravě, zemědělství a tak dále.

Mnohokrát jsem na tuto problematiku upozorňovala, avšak nedošlo k žádnému zlepšení, nebo alespoň k příslušným krokům, které by postupně tuto věc řešily. Pokud chcete dělat politiku, ale zároveň odvádět kvalitní politickou práci, musíte lidem nabízet kvalitní program, který musí být opřený o slova a názory odborníků z dané oblasti.

Také bych vítala, kdyby bylo například předsednictvo složeno ze zástupců všech krajů, jako tomu je v jiných politických stranách – a i například v hnutí občanů Trikolóra.

Zklamala jste se v něčem v SPD? A zklamala jste se v politice celkově? Co vás motivuje pokračovat? A co vás na tom baví?

Moje zklamání jsem již zmínila v předešlé odpovědi. Každý člověk, kdo vstupuje do politiky, musí počítat s tím, že politika je opravdu tvrdý oříšek. Nesmí se nechat vykolejit ničím a nikým, to je velmi důležité, musí do poslední chvíle stát za tím, v co věří a za co bojuje. Stále věřím v hodnoty, za které jsem byla zvolena – a to za demokracii, vlastenectví, svobodu. Jak jsem již zmínila na svém facebookovém profilu, i nadále zastávám své vlastenecké cítění a názory a v tomto směru budu pracovat pro naše občany, jako tomu bylo doposud.

Ozvaly se výzvy, že když jste byla do Sněmovny zvolena za hnutí SPD, měla byste přenechat místo dalšímu z tohoto hnutí. Co vy na to?

Myslím si, že v případě, že tato výzva pochází od osob, které ještě nedávno s potleskem a radostí vítali rozhodnutí poslance Jaroslava Foldyny, který vstoupil do poslaneckého klubu SPD, bychom měli měřit všem stejným metrem… Proto nerozumím slovům poslankyně Lucie Šafránkové, která si před pár dny přidávala fotky s poslancem Foldynou, radostně ho vítala v klubu SPD a o pár dní později mě vyzývala, abych odevzdala mandát. Demokracie přece musí znát jak pojem – vstup do politické strany – tak odchod z politické strany, pak mluvíme o skutečné demokracii.

Mimo jiné místopředseda hnutí SPD Fiala se také v minulosti již dvakrát svého poslaneckého mandátu nevzdal - odchod z ODS a z hnutí Úsvit. Byla jsem zvolena pod určitou politickou značkou, ale za názory a hodnoty, které ctím dodnes, si stojím a budu je prosazovat i nadále.

V čem je tedy podle vás hnutí Trikolóra jiná, než hnutí SPD?

Líbí se mi, že hnutí Trikolóra má předsednictvo složené ze zástupců všech krajů České republiky a také má hned několik místopředsedů – má tedy širší organizační strukturu, než hnutí SPD, což přináší také více demokratických rozhodnutí. Dále velmi vítám odborné komise a jejich odborné garanty, jelikož potom můžeme tvrdit, že program hnutí je skutečně založen na odborných pilířích.

Jaké budou vaše priority po změně „politického kabátu“?

I nadále bych se ve Sněmovně primárně chtěla věnovat školství a její problematice a samozřejmě prosazování dalších zásadních bodů tak, jako tomu bylo v uplynulých letech při mé poslanecké práci. Prioritou je samozřejmě pomoci hnutí Trikolóra v co možná nejlepší výsledek ve všech nadcházejících volbách, mimo jiné  budu také maximálně podporovat kandidáty, kteří jdou do boje v krajských volbách, kde sama za žádný politický subjekt nekandiduji. Věřím, že si vzájemně vyměníme nabyté zkušenosti a proměníme to v úspěšný volební výsledek – tedy v důvěru našich občanů, a to je to nejdůležitější. Čeká nás ještě dlouhá cesta, na které je naším cílem získat důvěru lidí, a já věřím, že se to podaří.

Vložil: Redaktor KL