Odstřel slabých kusů zahájen za tři, dva, jedna… Komentář Štěpána Chába
komentář
28.05.2020
Foto: Facebook
Popisek: Divadelní spolek Kašpar je tu 30 let
„Divadlo, alespoň v našem případě, se nikdy nevyplatí. Pořád jsme v nějaké ztrátě. Patříme mezi divadla, která dostávají grant na ztrátu. Tato činnost bude ještě více ztrátová, než normálně. Ale myslíme si, že máme hrát, že to je pro lidi dobře, že mohou přijít do divadla, pokud ten vir ustoupil, jako že ustoupil. Pro ty diváky je zdravé, zajít si na kafe a zajít si do divadla. My to potřebujeme, my chceme pracovat, chceme hrát. Divadlo nemůže zůstat u ledu. Je to naše touha, přání, a doufám, že i přání diváků," řekl Jakub Špalek z divadelního spolku Kašpar na ČT.
No, pane Špalku, neřekl bych. Za poslední čtyři roky divadelní spolek Kašpar inkasoval na dotacích 13 353 195 Kč. 13 a čtvrt milionu. Na stromě nerostou, v Praze takové stromy ale očividně jsou. K tomu nutno přidat i granty od Magistrátu hl. m. Prahy ve výši 25 milionů za poslední čtyři roky. Proto jsem se rozhodl založit experimentální divadelní spolek Žebrák. Co v Praze, tam je těch divadel na 150. U nás není jediné. To nejbližší máme 40 kilometrů daleko a to se k němu musíme probít přes znepřátelené kmeny, zabít kyjem přinejmenším tři kusy dravé zvěře a načerpat benzín, který nám dodávají šíité… nebo sunnité, nebo, pro Kristovy živé rány, Rusové... Pánbu ví kdo. U nás by měl divadelní spolek daleko větší význam. Donesl by do kraje kulturu, která tu pohříchu chybí.
Koncept
Koncept celého divadla už mám v hlavě. Na remízku, vždy v pátek a v sobotu od 19:00 do 20:30 budu stát a pronášet své monology. Ty si sepíšu mezi vyplňováním žádostí o dotace a toaletou – to je totiž nejlepší moment pro podchycení bídy celé naší společnosti. A ani nebudu po státu chtít moc. Dva miliony ročně budou stačit. Tak, tak, žádné brblání, pro kulturu se musí žít a umírat a něco takového si rozhodně zaslouží biblických 30 stříbrných, které půjdou z vaší do mojí kapsy. Jak pravil pan Špalek – „My to potřebujeme, my chceme pracovat, chceme hrát. Divadlo nemůže zůstat u ledu. Je to naše touha, přání, a doufám, že i přání diváků.“
Odstřel slabých kusů
Jo, jo, kultura musí přežít. Ale opravdu takhle? Vezměme to asi takhle. V Praze je přibližně 150 divadel. Téměř všechny natahují ruce po státních dotacích, které jsou z kapes všech daňových poplatníků. Dá se zcela s klidem konstatovat, že v Praze je těch divadel očividně moc. Pražané takové množství divadel neutáhnou. A to ani s podporou nuceně a autobusy svážených vesničanů ze zbytku republiky, kteří jednou či dvakrát do roka mají jako zaměstnanecký bonus, že se mohou zajet podívat do Zoo… ééé na pražské umělce do jejich divadel.
Bylo by tedy naprosto logickým vyústěním, kdyby slabé kusy prostě odpadly. Princip trhu. Zbylo by padesát divadel, která by nepotřebovala státní dotace (snad krom oper a baletu, tam není nad čím debatovat) a která by se prostě uživila. Herce i režiséry by si přeživší divadla přetáhla na svou scénu, rozmnožil by se jejich repertoár a dotace pro přebujelou kulturu by mohly skončit. U nás na vsi se také neuživí dva krámy s konzumem. Jasně, mohli bychom tu mít těch krámů třeba pět, a poslouchat, jak všechny žádají o dotace, protože se neuživí. Nabídka by prostě dalece převyšovala poptávku, což má podle pravidel trhu vést k přirozené redukci nabídky a vyrovnání s poptávkou. Proč to má být u kultury jinak?
A když už jsme u toho, proč divadla nepoužívají moderní technologie? Při koronaviru se zavřela divadla, všichni z umělecké branže po došití mediálních roušek prskali a pak se rozjel nouzový online stream divadelních představení. Pár souborů naskočilo... a ceny byly k pomilování. Plná palba do pětistovky. Teď už je na webu jen Městské divadlo Brno. Ostatní divadla se přes online odmlčela. Proč? Místo několika desítek diváků v divadle mohou získat potenciál deseti milionů obyvatel republiky. Proč se o diváka přes internet nepoperou? A není ono nakonec jednodušší prostě natáhnout ruku a požádat si o dotace, s tím, že se do kolonky formuláře prostě napíše - naše umění je vysoké, přínosné, ale nikdo na něj nechodí. Já nevím, sem tam bych se přes internet rád podíval na divadelní představení. Proč to nefunguje? Takový systém by těch 150 pražských divadel v pohodě utáhl. To, že se zaklínáte Shakespearem, drazí divadelníci, neznamená, že máte žít ve středověku.
Vložil: Štěpán Cháb