Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pomohli Němci i Vietnamci… Po smutných zprávách konečně jedna dobrá. V pohraničí panuje kosmopolitní soudržnost

11.02.2020
Pomohli Němci i Vietnamci… Po smutných zprávách konečně jedna dobrá. V pohraničí panuje kosmopolitní soudržnost

Autor: Facebook

Popisek: V malebných Vejprtech se ukrývá jedenáct sociálních ústavů

Lednový tragický požár v domově pro mentálně postižené osoby v pohraničních Vejprtech představuje velmi smutnou bilanci. Jeho následkem zemřelo osm mužů a další chovanci domova trpí vážnými psychickými poruchami. Přišli totiž nejen o blízké a přátele, ale také o svoje zázemí. Tento tragický případ zároveň prozradil, že handicapovaní lidé jsou stále, jako v minulém století, ´uklízeni´ do pohraničí.

Když jsme před několika lety poprvé navštívili Vejprty, na ulicích kdysi prosperujícího průmyslového centra, rozprostírajícího se na česko-německé hranici, jsme si povšimli nápadně vysokého počtu postižených lidí. Tehdy jsme ovšem vůbec netušili, že se Vejprty staly jedním z míst, kde je jejich koncentrace u nás nejvyšší. Je téměř neuvěřitelné, že v této lokalitě, která má necelé tři tisíce obyvatel, bydlí v jedenácti objektech na tři stovky postižených osob, různě handicapovaný je tedy každý desátý zde bydlící. 

Pod lipami

Navíc se Vejprty staly, podobně jako jiná zdejší pohraniční města, útočištěm romské a vietnamské populace. Nutno však dodat, že město rozhodně nepůsobí jako jiné sociálně vyloučené lokality v tomto regionu, ba naopak. I když je zde k vidění dost uzavřených obchodů, hotelů či hospod, najdou se i ty, co díky německé klientele ze sousedního Saska skvěle prosperují. Příkladem je jedna z nejlepších restaurací široko daleko, na níž jsme náhodou narazili. V krásně opraveném historickém domě zářila Restaurace pod lipami do dálky a skutečně ji nebylo možné přehlédnout. Nápadné bylo i parkoviště, zaplněné až na jedinou výjimku, auty německých značek. Ona výjimka však byla deprimující, šlo totiž o auto s nápisem koroner. Jeho posádka hledala Pod lipami útočiště po vyčerpávajícím zásahu v ústavu Kavkaz, kde následkem požáru zemřelo osm mužů.

 

Izolace, nebo integrace?

Jak jsme se od místních lidí dozvěděli, mentálně postižení lidé, dospělí i děti, byli do Vejprt ´uklízeni´ už v předchozím režimu a tato nechvalná tradice zde přetrvává od padesátých let minulého století. Je však ostudné, že se od té doby prakticky nic nezměnilo. Když se bezprostředně po požáru média soustředila především na senzacechtivé či okrajové informace, ve většině z nich chyběla zmínka, že se z Vejprt stalo město sociálních ústavů. Jen někteří novináři se odvážili vyslovit podezření, že zdejší klienti nežijí příliš důstojně a zveřejnili stanoviska několika organizací, podle nichž by se měla tato tragická událost využít k tomu, aby se pro příště podobně postižení jedinci nesoustředili pouze v ústavech, ale pokud je to možné, byli integrováni do běžného života. Jenže vedení radnice neustále tvrdí, že jejich klienti jsou ve Vejprtech spokojeni. Navíc podle vedení města nejsou na případnou integraci k dispozici potřebné peníze a chybí rovněž dostatečný počet zaměstnanců. Právě kvůli tomuto problému vyvolalo neštěstí přestřelky mezi politiky, například mezi ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a starostkou Vejprt Jitkou Gavdunovou (ODS).

 

Dojemná solidarita

Zcela opačný dojem naštěstí vyvolává kosmopolitní solidarita zdejších lidí, kteří už si na soužití se zdravotně postiženými spoluobčany evidentně zvykli. Platí to též o vietnamské menšině, jejíž členové mezi sebou vybrali na pomoc postiženým čtvrt milionu korun. A obyvatelé sousední saské obce Bärenstein dokonce uspořádali velmi důstojnou zádušní mši za pozůstalé. Ostatně, o požár se zajímal i německý velvyslanec v ČR Christoph Istrang, který Vejprty osobně navštívil a městu nabídl pomoc v rámci příhraniční kooperace tak, aby mohli spolupracovat například čeští a němečtí hasiči. Nezbývá však než doufat, že u podobného neštěstí již zasahovat nebudou muset a především, že se ve Vejprtech vše nevrátí do starých kolejí, že zde budou ústavy postupně ubývat a malebné horské měst se vrátí zpět ke své někdejší proslulosti.

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace