Kašleme na lidi, ať si pojdou třeba ve škarpě. My máme jiné priority. Komentář Štěpána Chába
komentář
31.01.2020
Foto: ČT
Popisek: Loňský ročník soutěže Vesnice roku vyhrála Lipová, která se nachází na okraji Šluknovska. Krásná obec, z které se pojede při vážné nehodě nebo akutnímu onemocnění sanitou do nemocnice přes hodinu. Za tu hodinu pacient může zemřít, protože neměl dostupnou zdravotní péči
Lužická nemocnice v Rumburku prožívá posledních pár předsmrtných křečí. K 1. únoru zavírá akutní interna, chirurgické oddělení i chirurgickou ambulanci. Nejsou peníze, nejsou lidi. Dnes je poslední den, kdy se člověku může na Šluknovsku něco vážného stát. Od zítřka je to na vlastní nebezpečí. Sanita sice přijede, ale do nemocnice člověka bude převážet (z pohledu pacienta, pocitově) roky, reálně i hodinu. V Lužické nemocnici tak zbude vlastně už jen lůžkové a dětské oddělení. Taková noclehárna pro nemocné s tou nejzákladnější zdravotnickou péčí.
O Lužické nemocnici v loňském roce jednal Babiš, ministr Vojtěch (ten se nechal před nemocnicí i zvěčnit a pronesl nějaká ta slova plná naděje), o nemocnici jednal i Ústecký kraj, krajem zřizovaná Krajská zdravotní a.s. i jednotlivé obce Šluknovského výběžku a pojišťovny. Před krajským úřadem proběhla demonstrace obyvatel. Výsledek všech jednání a mediálních výstupů je očividný – nemocnice padá, rozkládá se, likviduje. Za chvíli z ní zbude už jen připomínka těch lepších časů, kdy měli lidé na Šluknovsku jakous takous naději, že je někdo ošetří.
Česká televize v repurtáži živě z Rumburku pak mystifikovala diváky o nemocnici ve Varnsdorfu, který je od Rumburka jen 9 kilometrů. Česká televize se nesekla pouze v počtu kilometrů, ve zbytku informací ano. Ve Varnsdorfu totiž není nemocnice se vším všudy, ale pouze několik málo oddělení, která nejsou schopná zachytit všechny akutní zdravotní problémy. S mrtvicí nebo infarktem musí pacient do Děčína nebo Ústí nad Labem. Což jej může stát život. Do Ústí nad Labem pak člověk například z Lobendavy pojede hodinu a dvacet minut.
Pohádka o horkém bramboru
Nikdo se nechtěl o nemocnici postarat. Rumburské vedení finanční stránku nemocnice prokaučovalo a nezvládlo, chtělo ji přehodit na kraj, kraj ji chtěl hodit na vládu, vláda zase na kraj a Krajskou zdravotní a.s., do čehož zapadly zdravotní pojišťovny a házely obviněními také na všechny strany. Všichni unisono křičeli – nemocnice není naše zodpovědnost, zodpovídá za ni ten druhý, my ten horký brambor prostě nechceme. A tak za pád nemocnice nemůže vlastně nikdo (ač za její pád může každý jednotlivý aktér, protože nemocnice je prostě v rozkladu), nikdo nemůže ani za to, že se do ní nenalily peníze, aby přežila a 55 000 obyvatel České republiky mělo dostupnou zdravotní péči.
Město Krásná Lípa dopis doprovodilo na svém Facebooku následujícími slovy: Tak zde výsledek - premiér i ministr to mají už od léta vyřešené, Ústecký kraj je mnoho měsíců ‘připraven‘ pomoci!!! Pro 55 tis. lidí je tu posílena záchranka
Z pohledu obyvatele Šluknovského výběžku je prostě úplně jedno, kdo konkrétně měl převzít zodpovědnost za Lužickou nemocnici a zachránit ji. Vykašlali se na to všichni, tím, že se k nemocnici nepřihlásili a házeli ji na někoho jiného. Jenže stát se musí postarat alespoň o to základní. A mezi to nejzákladnější rozhodně patří dostupné a kvalitní zdravotnictví. V roce 2016 získalo město Rumburk dotaci ve výši 11 milionů na opravu letního stadionu. Opravili ho. Nevím, priority by měly být někde ale úplně jinde. Nejdříve životně důležité záležitosti, až potom řešit rekreaci. Nebo se mýlím?
Malý Rumburk nemůže být zřizovatel
V Rumburku žije na 10 000 obyvatel, do problémů se Lužická nemocnice dostala pod vedením města, protože město ji zřizovalo. Což bylo čiré bláznovství, jelikož takový projekt, jako je nemocnice, tak malé město z finančního hlediska nemůže udržet. Alespoň ne do okamžiku, než narazí na svém území na ropná naleziště. Ale právě proto měl už dávno o nemocnici jednat kraj, případně stát. Tendence zlikvidovat nemocnici se daly vysledovat hluboko do minulosti. A ano, zřizovat nemocnici ‘jen‘ pro 55 000 obyvatel je ekonomicky sebevražedné. Jistě, taková nemocnice nemá šanci se rozvíjet, protože bude neustále balancovat na hraně přežití a nepřežití.
Ale otázka stojí jinak – je rozumné na něco takového, jako je zdravotnictví, roubovat ekonomická hlediska? To pak můžeme s přehledem zrušit všechno, co není ve velkých městech. Jednu ústřední poštu nechat v Rumburku, ostatní na Šluknovsku zrušit, protože na sebe nevydělají. Zrušit veřejnou dopravu, vždyť na sebe nevydělá, proč by také obyvatelé kraje měli dotovat ze svých peněz ježdění autobusu do nějaké, s prominutím, prdele, odkud dvakrát týdně vyrazí nějaká babička s taškou, protože jí ve vesnici zrušili obchod i poštu a hospoda kvůli EET a zákazu kouření také zavřela. I ty výdaje za elektrické vedení do nejzazších míst se prostě ekonomicky nevyplatí. Co takhle je odpojit, přestat se o ně starat? Jasně, míchám hrušky a jablka. Ale snažím se poukázat na princip. Mělo by jít o lidi. Zajistit jim to základní, na co se také skládají placením daní… a placením zdravotního pojištění. Stát, kraj, pojišťovny i místní obce. Selhání a jenom selhání. Nic jiného.
Vložil: Štěpán Cháb