Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Asociální ministryně sociálních věcí? Nebo asociální neziskovky pro Romy? Komentář Štěpána Chába

komentář 29.01.2020
Asociální ministryně sociálních věcí? Nebo asociální neziskovky pro Romy? Komentář Štěpána Chába

Autor: mapio.net

Popisek: V pohodě? Pošleme tam technické služby? Takto skončila v minulosti ulice Na nivách v Ústí nad Labem

Samospásná myšlenka zákona o sociálním bydlení je v některých ohledech přinejmenším lichá. Jejím předmětem je, že stát zaručí sociální bydlení pro potřebné. Naprosto v pořádku, když budou určené například pro chudé bez vlastního přičinění. Mladým rodinám, které se snaží nastartovat svůj život, a jinak, než přes sociální bydlení, nemohou. Seniorům, kteří po smrti partnera nezvládají hradit nájem. Samoživitelkám. Ovšem neziskové organizace, v čele s Člověkem v tísni, chtějí sociálním bydlením vytlouct tak zvanou problematiku obchodníků s chudobou. Sociálním bydlením nahradit z komerčních důvodů vytvořená ghetta, kde jsou z větší části Romové.

Neziskový sektor, který už od devadesátých let intenzivně integruje Romy do společnosti a jemuž, stejně jako nám, neustále rostou nová a nová chudinská ghetta pod rukama, jako kdyby se s každou další nabídnutou pomocí a asistencí problematika jen zhoršovala a nenabízela jediné schůdné řešení. K tomu nutno připočíst mezinárodní nátlak, který nás nutí k tomu, abychom zapracovali na našem notorickém a chronickém anticikánismu, kvůli kterému jsme chápaní nadnárodními organizacemi jako zrůdy. Ale jak to zvládnout a nenastolit totalitu? Protože porušit práva člověka nejde, dokud neporuší on sám práva společnosti. A pravidla společnosti jsou dostatečně benevolentní, aby dovolovala to, co se děje.

Sociální bydlení

Neziskový sektor křičí, že stát musí zajistit sociální bydlení… a přesunout tak ghetta pod státní gesci? Co se tím řeší? Stát naopak potřebuje, aby se lidé z ghett chtěli sami napravit. Ne, aby jim musel doživotně platit účty, vyvařovat, dávat jim bianko šek na bydlení a říkat – zkus to trochu jinak, trochu sám, nauč se chodit a buď slušný ke všem okolo – a pak po něm v ghettu, teď už s nálepkou sociálního bydlení, uklidit. Sociální bydlení v podání neziskovek je jen další neúčinné chodítko, které bude předstírat samostatnost za člověka.

A ano, vláda stojí před těžkou volbou. Ovlivnit celou společnost, nebo postihnout ty, kteří ze společnosti bezskrupulózně tyjí? Ovlivnění celé společnosti skrze Romy jsme se dočkali s povinným nultým ročníkem. Teď musíme děti odevzdávat státu o rok dříve všichni, protože někteří posílali do první třídy děti, které neměly tušení o barvách, stranách, hygieně, geometrických tvarech, neměly tucha, že existují písmenka a čísla.

Bída na chudé?

Ano, neziskovky začaly křičet poté, co stát oznámil změny v rozdávání sociálních dávek. Neposíláš dítě do školy? Nedostaneš dávky. Odmítáš práci a nevyvíjíš snahu o to, aby sis sám vydělal? Nedostaneš dávky. Neziskovky správně poukazují na to, že taková opatření povedou k jen ještě větší nouzi už teď chudých. Mají pravdu. Lidé tohoto ražení dost radikálně zvedají statistiky exekucí. A jak má jít člověk pracovat, když mu prakticky veškerý výdělek sebere exekutor? No, upřímně, je to sice kruté, ale logické – nadělal si dluhy a měl by je platit. Ač celý byznys s dluhy vypadá děsivě, tak s věřitelem se dá domluvit dříve, než se vše překlopí k exekutorovi. Je ochotný vyjednávat, počkat, nabídnout splátkový kalendář s menšími splátkami. Věřitel není bestie, která se ze dne na den rozhodně na člověka uvalit exekuci. Samotné exekuci musel předcházet několikaměsíční nezájem dlužníka cokoliv vracet, jakkoliv se dohodnout. Nemluvím o lichvářích s ‘rychlými penězi i pro lidi na dávkách‘. Tam už měl stát ovšem zasáhnout dávno a jejich kšefty jim prostě zakázat.

Bílina

I samotné neziskovky musí z práce s Romy vědět, že cesta nabídnuté pomocné ruky prostě nefunguje. Jasně, u jednotlivých případů klidně ano, neziskovce se může podařit sem tam někoho z ghetta vytáhnout a dát mu do výhledu něco víc, než jen dávky. Ale problematika s ghetty a vyloučenými lokalitami narůstá, přesouvá se z ulice na ulici, z města na město. I stát byl v posledních desetiletích štědrý a přejícný. Snažil se vyjít romské minoritě vstříc. Přesto si vychoval jen to, co teď řeší mnohá města na severu.

V Bílině je základní škola, která se pod tlakem romských žáků rozkládá. Dennodenně je ve škole násilí, vulgarita, krádeže. Děti nechodí do školy. Co s tím? Dát problematickým rodinám víc peněz a lepší bydlení? To nic neřeší. Jen to vychovává v oněch lidech pocit, že na všechny podobné služby mají nárok, že se ke svému člověk nemusí dopracovat vlastními silami a že stát je tu jen od toho, aby člověka živil. Ale stát tu skutečně není od toho, aby člověka živil. On je pouze poslední instancí, která má pomáhat, když už člověk nemůže sám a bez asistence by zemřel.

Honí Maláčová populisticky body?

Úprava sociálních dávek a jejich podmínění pravidelným chozením dětí do školy a prokazatelnou snahou postarat se o sebe legální cestou sám je podle mého pohledu naprosto v pořádku. Překlenovací období bude pro lidi z ghett těžké, ale ozdravné. Prostě se o sebe začnou starat. Začne je to nutit k tomu, aby se starali. Co má dělat Maláčová jiného? Dát problematickým lidem víc peněz a lepší bydlení? Čím jim tím pomůže?

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace