Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Věrnost v lásce a trochu víc pozornosti. Komentář Štěpána Chába

komentář 31.12.2019
Věrnost v lásce a trochu víc pozornosti. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook / Jolana Šťastná

Popisek: Srdce, ilustrační foto

Přemýšlel jsem, co sepsat na poslední den v roce. Něco slavnostního? Že bych shrnul uplynulý rok a řádně se vynadával? Že bych našel něco, co jde beze studu pochválit? Bloudil jsem mezi tématy, dokud mi nezavolala má paní, která je dlouhodobě nemocná. Hned, jak jsem položil sluchátko, napsal jsem titulek dnešního textu.

A ten bude vlastně triviální, nebude nic řešit, nikam nikoho neposune, nikoho neosloví. Protože bude ale úplně obyčejný. Před dvaceti lety a devíti měsíci jsme s mou budoucí paní seděli na maturitním plese a tak nějak se do sebe zakoukali. V dalších měsících mě chemie lásky nutila dělat hrozné blbosti. Psal jsem příšerně dlouhé dopisy… ilustrované, za celou výplatu z brigády jsem koupil čokolády 3-bit, protože je má budoucí paní milovala, začal jsem psát básně, se závratěmi lezl na skály, protože ona chtěla, ona závratě neměla...

Koho máme vedle sebe

A tak mě tak napadá – skutečně je něco důležitějšího, než když víte, kdo je člověk vedle vás a i přesto, že to víte, tak na něj dokážete pohlédnout jako za mlada a říct si – fajn život, s takovým člověkem po boku. Řešit Babišovy aférky, Zemanovy bonmoty, Kalouskovy politické neúspěchy? Proč? Když od nich odhlédnu, sundám si brýle lokální i globální politiky, tak vidím jen takové tmavé a depresivní prostředí plné nenávisti, pohrdání, úskoků a beznaděje, které je tu jen pro sebemrskačské pobavení voličů. Politika je neustále ve vývoji a předurčená k nekončícímu pocitu bezradnosti, protože se stejně bude zdražovat, restrikcí bude pomalu přibývat, byrokracie poroste… a to ať tam sedí, kdo tam sedí. Kdy se z politiky stala show, která požírá tolik pozornosti? A kam zmizel řádný hospodář, který nemusí neustále čelit zaslouženým útokům (ne, tím nemyslím komunisty)?

Milenky

Před deseti lety jsem si našel milenku a vykopl mou paní i s dětmi k tchyni. Mladej, blbej se vším všudy. Už po měsíci jsem byl schopný zkonstatovat, že většího vola, než jsem já, na světě není. Další tři měsíce mi trvalo, než jsem rozpletl uzel vztahů, který jsem si utáhl jako oprátku, a mou paní nalákal do dalšího soužití se mnou. Ano, byl to úlet, něco na způsob toho, když si rodina rozseká rozpočet na celý rok kvůli jednomu týdnu dovolené někde mezi medúzami. Taková poživačná epizoda plná konzumu, která měla jako zátiší plačící děti a zdeptanou paní. Oba synáčci v době mé nepřítomnosti začali krátkodobě koktat.

Ale na počátku epizody s milenkou jsem byl v rauši. Místo běžných starostí přišla erotikou nasáklá chvilka bezvědomí bez svědomí. Až později mi došlo, že hmoždit se do kopce s dlouhodobým vztahem je vlastně daleko víc vzrušující, zajímavější a tak nějak víc doopravdy. Od té doby si svého vztahu vážím a kdyby před domem tancovala skupina nahatých a zámožných mažoretek, pošlu je tak leda k šípku (se mi to mele, když pravděpodobnost, že mi tam přijdou zakřepčit, je nulová, že?).

Co je doma, to se...

Důležitost je tam, kde je domov. Tam bychom měli napínat svou pozornost a péči. Hledat možnosti, jak svého člověka po našem boku potěšit, i když víme, že při spaní chrápe, nebo si rád zapomíná čistit zuby. Je jedno co, protože právě ta nedokonalost člověka je na něm vlastně krásná. Ponořit se do hlubin své rodiny je mnohem hodnotnější, než se nořit do bahnivé existence politiky.

Já říkal, že to bude zbytečný text. Příště už zase o politice.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace