Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Věrnost v lásce a trochu víc pozornosti. Komentář Štěpána Chába

komentář 31.12.2019
Věrnost v lásce a trochu víc pozornosti. Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook / Jolana Šťastná

Popisek: Srdce, ilustrační foto

Přemýšlel jsem, co sepsat na poslední den v roce. Něco slavnostního? Že bych shrnul uplynulý rok a řádně se vynadával? Že bych našel něco, co jde beze studu pochválit? Bloudil jsem mezi tématy, dokud mi nezavolala má paní, která je dlouhodobě nemocná. Hned, jak jsem položil sluchátko, napsal jsem titulek dnešního textu.

A ten bude vlastně triviální, nebude nic řešit, nikam nikoho neposune, nikoho neosloví. Protože bude ale úplně obyčejný. Před dvaceti lety a devíti měsíci jsme s mou budoucí paní seděli na maturitním plese a tak nějak se do sebe zakoukali. V dalších měsících mě chemie lásky nutila dělat hrozné blbosti. Psal jsem příšerně dlouhé dopisy… ilustrované, za celou výplatu z brigády jsem koupil čokolády 3-bit, protože je má budoucí paní milovala, začal jsem psát básně, se závratěmi lezl na skály, protože ona chtěla, ona závratě neměla...

Koho máme vedle sebe

A tak mě tak napadá – skutečně je něco důležitějšího, než když víte, kdo je člověk vedle vás a i přesto, že to víte, tak na něj dokážete pohlédnout jako za mlada a říct si – fajn život, s takovým člověkem po boku. Řešit Babišovy aférky, Zemanovy bonmoty, Kalouskovy politické neúspěchy? Proč? Když od nich odhlédnu, sundám si brýle lokální i globální politiky, tak vidím jen takové tmavé a depresivní prostředí plné nenávisti, pohrdání, úskoků a beznaděje, které je tu jen pro sebemrskačské pobavení voličů. Politika je neustále ve vývoji a předurčená k nekončícímu pocitu bezradnosti, protože se stejně bude zdražovat, restrikcí bude pomalu přibývat, byrokracie poroste… a to ať tam sedí, kdo tam sedí. Kdy se z politiky stala show, která požírá tolik pozornosti? A kam zmizel řádný hospodář, který nemusí neustále čelit zaslouženým útokům (ne, tím nemyslím komunisty)?

Milenky

Před deseti lety jsem si našel milenku a vykopl mou paní i s dětmi k tchyni. Mladej, blbej se vším všudy. Už po měsíci jsem byl schopný zkonstatovat, že většího vola, než jsem já, na světě není. Další tři měsíce mi trvalo, než jsem rozpletl uzel vztahů, který jsem si utáhl jako oprátku, a mou paní nalákal do dalšího soužití se mnou. Ano, byl to úlet, něco na způsob toho, když si rodina rozseká rozpočet na celý rok kvůli jednomu týdnu dovolené někde mezi medúzami. Taková poživačná epizoda plná konzumu, která měla jako zátiší plačící děti a zdeptanou paní. Oba synáčci v době mé nepřítomnosti začali krátkodobě koktat.

Ale na počátku epizody s milenkou jsem byl v rauši. Místo běžných starostí přišla erotikou nasáklá chvilka bezvědomí bez svědomí. Až později mi došlo, že hmoždit se do kopce s dlouhodobým vztahem je vlastně daleko víc vzrušující, zajímavější a tak nějak víc doopravdy. Od té doby si svého vztahu vážím a kdyby před domem tancovala skupina nahatých a zámožných mažoretek, pošlu je tak leda k šípku (se mi to mele, když pravděpodobnost, že mi tam přijdou zakřepčit, je nulová, že?).

Co je doma, to se...

Důležitost je tam, kde je domov. Tam bychom měli napínat svou pozornost a péči. Hledat možnosti, jak svého člověka po našem boku potěšit, i když víme, že při spaní chrápe, nebo si rád zapomíná čistit zuby. Je jedno co, protože právě ta nedokonalost člověka je na něm vlastně krásná. Ponořit se do hlubin své rodiny je mnohem hodnotnější, než se nořit do bahnivé existence politiky.

Já říkal, že to bude zbytečný text. Příště už zase o politice.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb