Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Stát jako vrchní macech. Mlátí ty, které by měl podporovat. Komentář Štěpána Chába

komentář 29.12.2019
Stát jako vrchní macech. Mlátí ty, které by měl podporovat. Komentář Štěpána Chába

Foto: Ilustrační foto Hans Štembera

Popisek: Hodnota dítěte podle státu: V běžné rodině - 500,-; v pěstounské rodině 12 500,-

Se zájmem jsem si přečetl rozhovor s profesionální pěstounkou v Deníku N, která si vzala do péče tři děti, bere za to 30 000,- měsíčně + běžné sociální dávky a tvrdí, že pěstounství je podfinancované. Prý nemá čas na to vyrazit do práce, i když má textilku, protože se musí starat o děti. O tři děti. Z toho jedno má na domácí škole, protože to okolnosti vyžadují. Nu, potěš Pánbu.

Mám čtyři děti, na domácí škole jsou všechny, stát by mi měl podle tabulek dávat 2 600,- na přídavcích. A mě tak napadá – sakra, koho ten stát chce podporovat? Kde je pro něj priorita, když pěstoun bere více než desetinásobek toho, co běžný rodič? Nic proti pěstounství, ale sakra, vždyť je to kšeft. A kšeftovat s dětmi je přeci nemorální. Pěstounka, paní T. si prostě udělala z pěstounství živnost a obhajuje to vyššími zájmy a pravdami. Upřímně, zatím se mi ještě nepovedlo dosáhnout na měsíční výdělek 30 000,-. Kam si mám jít stěžovat? Na lampárnu? A to bych ten čas, který věnuji práci, mnohem radši investoval do péče o děti. Ale tak to má, předpokládám, skoro každý rodič. Místo kolbenky běhat s dítětem po lese a pokusit se mu předat moudrost a vědění.

Komická otázka

Nedávno se mě jeden pán ptal – „a kolik ti stát dává za to, že máš děti na domácí škole?“ Nejdříve jsem odpověděl dlouhým skřípáním zubů a pak po pravdě odvětil – nic, je to macech, ani cestovné na zkoušky neproplatí a když při jednání s úředníkem zmíníš, že učíš děti doma, tak div nevolá policii.

Klausovo veto

Paní T. zmínila v rozhovoru i veto novely o sociálně právní ochraně dětí, které uplatnil tehdejší prezident Klaus. Mám v živé paměti Klausovo odůvodnění, kdy se obával, aby novela nevedla k tomu, co ztělesňuje paní T. – k profesionálním pěstounům a metodám norského Barnevernetu, který si z odebírání dětí z rodin a ‘přeprodávání‘ jich profesionálním pěstounům udělal nejen výnosný kšeft, ale i mezinárodní ostudu v porušování lidských práv. Klausovo veto bylo v mnohém rozumné, bohužel jej sněmovna přehlasovala a novela vešla v platnost.

Pěstounství přeci nejde takovýmto způsobem nadřadit nad rodičovství. Má se plošně uvažovat nad větší podporou rodin, včetně těch pěstounských, protože pokud se budou lít horentní sumy pouze do pěstounských, vznikne nám tu skupina lidí, kteří nechtějí adoptovat dítě proto, že jej prostě chtějí, ale kteří si naberou tři děti a budou je mít jako živnost. Tam se ta láska k bližnímu trochu ředí právě zištností takového počínání. Apriori nepodezírám paní T. z toho, že to je její případ, ovšem mírně tomu nahrává i fakt, že předtím byla přechodnou pěstounkou, tedy profíkem, který si bere dítě na půl roku, na rok, a pak je předává dál. Nedokážu v tom vidět vlastně nic jiného, než kšeft.

Podpora rodin

Jedeme ve špatném modelu. Běžné rodiny se podporují směšně – na jedno dítě dostane rodina měsíčně 500,-, to je 16,- na den (v roce 2004 to bylo 551,- měsíčně, tedy 18,- na den). Pak se není co divit, že se mnohé rodiny dostanou do problémů, když jejich zdanění je stejné jako u ostatních. Problémy pak mohou vést až ke stavu, kdy je dítě z rodiny odebrané a předá se profesionálním pěstounům, kteří dostanou na totéž jedno dítě 12 000,- + 500,- přídavky + různé bonusy, to je 416,- na den. Výhody pro rodiny stát nenabízí, a když už, tak jen symbolické (viz přídavky). A místo toho, aby stát, když tak vehementně bere i rodinám, jim na daních výrazně ulevil, nebo jim z daní daleko více dal, tak podporuje systém pěstounství, který je od novely o sociálně právní ochraně dětí postavený na principu zištnosti. To jsme to dopracovali. Kšeftujeme s dětmi, jak s těmi z běžných rodin, tak i z těch pěstounských.

Rozhovor s paní T. najdete ZDE (Deník N má placený obsah, tento článek ale tak zvaně odemkl).

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace