Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pružný úřad, základ všeho. Pružný, ne odpružený, neřkuli napružený, samozřejmě. Komentář Štěpána Chába

komentář 21.11.2019
Pružný úřad, základ všeho. Pružný, ne odpružený, neřkuli napružený, samozřejmě. Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Ehm, ani Bohoušovi to nevyšlo

Fascinují mě duševní pochody úřadů a úředníků. Vezměme to na příkladu. V pondělí jsem si skočil na úřad. Prodloužit plynutí přídavků na děti (jediná dávka, kterou od státu pobírám, nutno podotknout). Styl jednání úřednice – vidím vás poprvé – je dokonale odzbrojující. Ač mě viděla již mnohokrát, veškeré údaje má uvedené v systému, přesto vyžadovala zopakování… všeho.

Minulý rok jsem si s úřady zaexperimentoval (k vlastní škodě) a jal se s nimi komunikovat jen elektronickou cestou skrze datovou schránku. Dopisování s úřadem bylo čilé, intenzivní, ale přesto mě úřednice vždy donutila k tomu, abych se vypravil fyzicky na úřad. Datová schránka prostě nefunguje – toť výsledek celého experimentu. Úřednice trvají na návštěvě. Nejde to přeci dělat tak, aby to bylo pohodlné a rychlé. Musí to být velmi nepohodlné, velmi nepříjemné, musí to být setkání s úředníkem tváří v tvář. To se přeci neochodí.

Údaje

Má pondělní výprava do útrob úřadu byla komická, jako vždycky. Jednalo se o prodloužení plynutí přídavků, nikoliv o založení nové žádosti. Přesto po mně úřednice chtěla vyplnit všechny údaje, které u původní žádosti jsou. Rodná čísla všech, jména všech, data narození, místa narození, bydliště, kontakty, velikost bot, barva očí, změřit lebky podle principů eugeniky Třetí říše. Prostě obyčejný den na obyčejném úřadě. Přitom šlo o jediné – prokázat příjmy a přiřadit je do systému k mé žádosti o přídavky. Nejde to lehce, úřednice chtěla znovu vědět, jestli se dítě narodilo v ten a ten den, že se stále jmenuje tak a tak, že jsme ho neprodali, že jsme mu při prchání před mezinárodní mafií nezměnili jméno. Něco podobně pohodlného, jako vždy po ránu šlápnout do psího exkrementu.

Stejně jsem neuspěl. Poslala mě domů, že prý jsem s sebou zapomněl vzít dokumenty, které jsou pro kladné vyřízení žádosti potřeba. Jsou, měla pravdu, nic na tom, že je měla v systému zapsané, protože je vyžadovala i před třemi měsíci, kdy se kolečko návštěvy úřadu opakovalo. Přitom by mělo stačit poslat výpis z banky nebo kopii výplatní pásky, úřednice by cifry s příjmy vyplnila a všechno by se obešlo bez do tragédie zabalené komedie návštěvy úřadovny.

Digitalizace

Snad to Piráty prosazené zefektivnění digitalizace provětrá. Dostaneme se o kousek dál, nebudeme muset zabíjet dny vysezováním vajec v čekárně úřadu, kde na člověka stejně čeká jen velmi nevlídně založená osoba neurčitého pohlaví, které přišel člověk vykrádat peníze z její peněženky (to z ní alespoň vyzařuje), přičemž by nikdy nepřijala fakt, že stačí dva rodinné nákupy, a člověk státu úsměvně nízké přídavky nacpe zpátky do chřtánu na spotřebních daních. Jako kdyby z ní vyzařovalo provolání – nežebrej, vydělej si na sebe sám. No, sakra, snažím se, ale stát mi u toho hází pod nohy takové kmeny, že je to bez vyvíjení kriminální činnosti téměř nemožné.

A tak to tady v té naší zemi máme. Kuřáci, alkoholici a rodiny živí stát, ten jim následně skrze své úřednice nadává, že chtějí, alespoň tedy rodiny, kuřáci a alkoholici ne, něco málo nazpět. Přičemž rodina do svých dětí cpe první poslední, a z prvního i posledního si stát na daních vždy rád a s gustem odhryzne značnou část. Přesto nese s nelibostí, prostřednictvím úřednic, že by člověk chtěl něco dětem nechat. Moc by mě zajímalo, jestli úřednice někdy dorostou do stavu, kdy nebude návštěva jejich pracoviště pro člověka náborovým centrem pro očistec. Nakonec si dovolím uvědomělé provolání – zbavte nás byrokracie! Když má úřad na deseti dokumentech rodné číslo, proč, proboha, ho chce na jedenáctém? Proč se ta špízlárna nedokáže propsat sama. A když už jsme u toho, sakra, přídavek na dítě je všimné od státu, že se člověk stal rodičem, potažmo že státu vytvořil do budoucnosti nového otroka daní, nemohlo by to všimné probíhat bez asistence docházky na úřad a žádostí? Máš dítě? Tu máš automaticky odplivnutý přídavek.

 

Vložil: Štěpán Cháb