Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pomáhat a chránit… od práce, za kterou jsou policisté placení. Komentář Štěpána Chába

komentář 06.11.2019
Pomáhat a chránit… od práce, za kterou jsou policisté placení. Komentář Štěpána Chába

Autor: Hans Štenbera

Popisek: Policii máme v mnoha případech, určitě ne vždy, samozřejmě, jen na ozdobu

Někdy na člověka padne nouze, která jej donutí uchýlit se ke krajnímu řešení. I na mě jednou padla – byl jsem nucen přestěhovat se do Varnsdorfu, do slepého střeva Šluknovského výběžku. Nutno dodat, že do slepého střeva s plně rozjetým zánětem. Už jen fakt, že mám čtyři děti, mě vyřazuje z běžné nabídky realitních kanceláří, které nabízejí byty nejlépe bezdětným párům, někdy s domácím mazlíčkem, a když je pronajímatel skutečný dobrodruh, tak strpí i jedno, maximálně dvě děti. Se čtyřmi se nechytáte nikde a v ničem. Proto jsem vzal s povděkem bydlení na půl roku ve staré a mnoho let nepoužívané škole. Nejhorší bydlení, které jsem kdy zažil.

Vedle mnoha dalších problémů jsme řešili i to, že do staré školy si za tu dobu, kdy byla opuštěná, zvykly chodit po večerech jednou dvakrát za měsíc místní ‘existence‘. Očividně jim naše přítomnost nikterak nepřekážela, v návštěvách pokračovaly. Prostě prokoply dveře do sklepa a tam si udělaly mejdan. Když se to stalo první večer, oči jsme nezamhouřili. Druhý den ráno jsem vyrazil na policii záležitost oznámit (vím, měl jsem volat hned ten večer, ale člověka při nervech nenapadne spoustu věcí, které by jej napadnout měly). Reakce policie byla komická.

Já: Dobrý den, včera se stalo to a to, mám podezření, že by ve sklepě mohl ještě někdo být. Prosím, aby se do sklepa šla podívat policejní hlídka.

Policista: Vy tam bydlíte, jo?

Já: Ano, poslední týden ano, jen na půl roku.

Policista: A víte, že je to stará škola, tam není hlášená bytová jednotka.

Já: Nouzové řešení, než si zařídím skutečné bydlení.

Policista: A máte tam trvalé bydliště?

Já: Nemám, jsme tu jen týden a za půl roku zmizíme.

Policista: Pokud nejste oficiálním nájemcem s právy na užívání prostor, nemusíme se vaším hlášením zabývat. Podnět musí podat majitel.

A vyhodil mě. Do sklepa jsem vyrazil svépomocí vyzbrojen tyčí a nervy nadranc. Nikdo tam nebyl. Jen vykopnuté dveře a děsný bordel. Celý den jsem zadělával průchody. Od dveří až po okna. Sklep jsem pak zamkl na řetěz a řekl si – nakašlat na to. Za čas se tam ‘existence‘ probouchaly zase. Policisté to neřešili.

Ukradený laptop

Proto mě ani neudivilo, když jsem se dočetl o ajťákovi, kterému vykradli byt, on si svůj laptop, který skončil také v pytli lupiče, vypátral přes internet sám a když policii oznámil jeho polohu, ti jen bezradně kroutili hlavami a laptop ‘nevypátrali‘. Moc práce, moc papírování, nejspíš. Šluknovský výběžek je jedna velká varna pervitinu. Všichni tady vědí, kde jsou doupátka, vědí to i policisté. A doupátka tam jsou už roky. Nikdo to neřeší. Jen před rokem uhodili policisté na jednu varnu, kterou vlastnili Vietnamci, zlikvidovali ji během odpoledne. A další varny? Nic, ty jedou vesele dál. Nejspíš jen Vietnamci nezaplatili, nebo byli vzpurní. To se můžeme jen dohadovat.

Na kole

S Varnsdorfem a tamní policií mám ještě jednu příjemnou zkušenost. Moji dva synové vyrazili na kole do obchodu pro nějakou tu sladkost. Kolo si před obchodem zapomněli zamknout a tak je čekalo milé překvapení. Když vyšli z obchodu, na jejich kole se tam projížděl Cikán, za ním běhalo dalších pět. Synáčci zakřičeli – to je naše kolo, vrať ho. Cikáni je začali na jejich kole objíždět a řvali na ně takové ty obvyklé moudrosti typu – drž hubu, ty bílá svině, chceš kolo, tak si pro něj pojď, a tak dále a tak podobně. Šest namakaných Cikánů proti těm mým dvěma pápěrám. Co mohli dělat, šli domů oznámit to tatíčkovi. Polovinu cesty je pronásledovali Cikáni a řvali na ně vyhrůžky spojené s bitím, podřezáváním jak jich, tak i rodičů a celé jejich rodiny. Přišli vyklepaní jako plech z klenpířského učňáku. Co na to policista, když jsem vyrazil oznámit zločin?

Policista: To kolo už je stejně pryč, to nenajdeme. A i když nám ukážete na Cikána, který to udělal, tak je mladistvý, pykat za to nebude. Akorát si na sebe poštvete celý klan. A to bych vám nepřál.

Ano, ve výsledku měl pravdu. Poštvali bychom si na sebe celý klan. Kluci by na ulici dostávali obden přes hubu a nikdo by za to nikdy nebyl potrestaný. Řekl jsem policistovi – tak pěkně děkuju – a do měsíce jsme se z Varnsdorfu odstěhovali. Jen mi nedala spát skutečnost, že za to vlastně mohli ti policisté, kteří roky říkali – to už nenajdeme a dejte si pozor, když vy půjdete po nich, oni začnou jít po vás. A to bychom vám nepřáli. Přístup represivních složek státu tak dokonale rezignoval na své povinnosti a svým přístupem vlastně začal chránit zloděje. Což je děsivé.

Zpět k laptopu

Výše zmíněný ajťák policistům oznámil polohu ukradeného laptopu. Dal jim adresu, kde se nalézá a kam pro něj mají jet. Protože mohou, mají od státu tu pravomoc. Ale oni to neudělali. Vykašlali se na to. A v tu chvíli začal problém, protože ajťák do laptopu přes vzdálený přístup instaloval software, který dokázal zapnout web kameru. A jelikož policie nereagovala, publikoval snímky lidí, kteří jeho laptop používali, na svém blogu. Měl vztek. Označil policistům polohu laptopu, ti nic neudělali. Koho by tohle nenakrklo? Ovšem kauzy se chytila média a začala o věci psát. Jedna z nových uživatelek laptopu se v televizní reportáži poznala a šla i s laptopem na policii, kde jej odevzdala, ale zároveň ajťáka zažalovala za psychickou újmu.

To se stalo před šesti lety. Od té doby běhá ajťák po soudech. Poslední rozsudek zní – dvěma poškozeným musí zaplatit 103 680,- a k tomu uhradit i absurdní soudní výlohy ve výši 588 931,-. Nádherně likvidační, že? Původní problém – ajťákovi ukradli laptop a policisté na jeho ‘vypátrání‘ nevynaložili ani ždibec vlastního času. Ač právě od toho tu jsou. Něco takového naprosto brutálním způsobem nabourává důvěru obyvatel naší republiky v restriktivní síly v zemi. Policisté nedokáží dělat svou práci. Jen pokutují, když překročíte i nepatrně povolenou rychlost, nebo měří rychlost hned za značkou, kde je rychlost snížená. Honí po Praze pandy a Mickey Mouse, prohánějí bezdomovce a říkají – to nejde, když mají pomoci, nebo, nedej bože, chránit. A tak teď tyto složky už šestým rokem ničí život jednomu normálnímu ajťákovi, kterému někdo vykradl byt. Pomáhat zlodějům a sloužit kriminálníkům? Tak to v té policii asi interně mají stanovené.

Výše jsem psal, jak mi varnsdorfský policista moudře poradil, abych nic nehlásil, jen na sebe popudím hněv ‘poškozených‘. Škoda, že ajťák před šesti lety nepotkal podobně moudrého policistu. Mohl mu vysvětlit, že na sebe hněvem poštve justiční peklo, které tu máme. A justiční peklo neodpouští. Okradeného vymáchá v těch nejhorších kanálech. A ještě mu za to vystaví mastnou fakturu. Fanz Kafka by měl napsat druhý díl Procesu, takovou absurditu do původního díla nedokázal dostat ani z desetiny.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace