Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Milí kriminálníci z parlamentu, hnuli jste mi žlučí. Komentář Štěpána Chába

komentář 01.10.2019
Milí kriminálníci z parlamentu, hnuli jste mi žlučí. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Voda je prostě pro všechny

Poslanci se chystají odhlasovat přísnější dohled nad hospodařením se spodní vodou. Nové studny s vodoměrem, možnosti zásahů proti lidem, kteří vodou plýtvají. Zkrátka a dobře restrikce, zásah do soukromí i do práva na vodu. A výmluvou je, že v naší republice začíná být sucho, proto se musí zasáhnout do osobních práv.

„Voda není součástí pozemku, jeho majitel ji nevlastní,“ řekl Filip Wanner ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací. Stejně jako například vzduch, ten také není součástí pozemku a majitel jej nevlastní. Stejná logika. A ano, svým způsobem logika, která jde až na dřeň. Jenže vodoměr na soukromé studni je potenciální nepřítel každé domácnosti. Protože jeho úlohou brzy nemusí být jen to, že měří, kolik se vyčerpalo ze studny vody, ale aby začal měřit, kolik se za to zaplatí. Což, jak se zapřísahají poslanci, není cíl. Cílem je boj se suchem.

Boj se suchem

Jak by se mělo bojovat se suchem? V našich přírodních podmínkách změnou zemědělské politiky, výsadbou stromů různých druhů, vytvářením a udržováním rybníků, moudrým rozléváním vodních toků do krajiny, vytvářením mrtvých ramen řek a potoků, vytvářením mokřadů a tůní, uskromněním se s nekonečným sekáním luk. A tak dále a tak podobně. Cíl je vlastně jediný – udržet vodu v krajině. Pak s vodou přestává být problém. A co místo toho navrhuje náš stát? Restrikce. Je sucho – dáme po hubě občanovi. Výše vypsané budeme aplikovat jen v něžné míře, protože tu máme možnost zasáhnout do soukromí a naplnit tak slova Filipa Wannera, který tvrdí, že voda není součástí pozemku, z čehož logicky plyne, že by za ni měl občan platit. Restrikce jako takové se nebudou týkat velkých podniků, které mají spotřebu nad 6000 kubíků ročně, ty už pod dohledem jsou a je to tak dobře. Jde o to, že se restrikce začínají rošiřovat i na obyvatele a to je zásah, který by neměl zůstat bez odezvy.

Jsme vcelku moudrý národ

Stačí zjistit, že něco dává smysl a lidé v České republice nad sebou nepotřebují karabáč (případně odměnu), který by jim to připomínal. Jako příklad si můžeme vzít recyklaci. V recyklaci jsme se vyšplhali na špici ukázněnosti obyvatel. Recykluje prakticky každá domácnost a recykluje, co jen může. Sám mám v domě jednu místnost vyčleněnou jen na recyklaci, kde jsou pytle s odpadem. Plast, sklo, železo, papír. Dává to smysl. Něco použít a nevyhodit, ale poslat to na recyklaci. Švédsko je také na špici v recyklaci, ale tam jim prakticky za všechen odpad, který se dá recyklovat, platí. Nám nikdo neplatí, přesto recyklujeme. Moudrost obyvatel? Řekl bych, že rozhodně. Je v tom totiž smysl. Stejný smysl jde vidět u hospodaření s vodou. Za posledních deset let si všímám dvou trendů, alespoň ve svém okolí. Ubývá bazénů na zahradách a přibývá snah o obnovu koupališť. Nikoliv bazénů, ale přírodních koupališť. Troufám si tvrdit, že to dává smysl, proto se to i děje.

Úředník

Většinou se tak ale děje pod iniciativou lidí, nikoliv úřadů. Jako příklad si vezmu můj půlroční boj s vedlejší obcí. Ta má ve vlastnictví a katastru starý rybník, u kterého někdy v minulosti zrušili jeho funkci, zlikvidovali hráz a teď je to jen nálety zarostlá díra v zemi. Už půl roku se domáhám toho, aby se tamní úřad jal své role a vydyndal si na státním rozpočtu nebo na evropských dotacích peníze na jeho obnovu. Dávalo by to smysl. Nejenže by obnovený rybník zadržel vodu v krajině, ale zároveň by podstatně zvýšil krásu okolí. Prostě by tam ten rybník byl doslova výstavní. A reakce úřadu? Žádná. Moc práce, moc starostí. Úřednice, která má na starost tamní ekologii a údržbu krajiny, mi na otázku směrující k obnově rybníku, odvětila prozaické – proč? Mentalita, která dokonale ukazuje uvažování úředníka, tedy i poslanců – radši restrikce, vodoměry, buzerace, to je řešení. Rozhodně není řešením zadržovat vodu v krajině.

Až budou rybníky obnovené, zemědělství pojede více na principu udržitelnosti, vodním tokům se vrátí jejich meandry, až to všechno bude dávat smysl, a přesto bude problém se suchem, tak pak ano, pak bude třeba to řešit třeba i restrikcemi. Teď nežijeme v přirozeném a přírodou daném krizovém stavu. Ten krizový stav si děláme sami svým šlendriánstvím.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace