A co takhle rumburskou nemocnici zapálit a Šluknovský výběžek prodat Němcům? Komentář Štěpána Chába
komentář
09.07.2019
Foto: Monperi.cz
Popisek: Rumburská nemocnice na první pohled trpí několika málo neduhy
Zdravotnictví ve Šluknovské výběžku je tristní. Celý problém nádherně ilustruje nemocnice v Rumburku, která by měla být pro Šluknovský výběžek spádová. Rumburská nemocnice je předlužený komplex tří budov v otřesném technickém stavu, s minimálním vybavením, minimálním odborným zázemím i zaměstnanci. Do nemocnice v Rumburku jen za trest, říká se ve Šluknovském výběžku.
V Ústeckém kraji je lídrem ve zdravotnictví Krajská zdravotní a.s., kterou zřizuje Ústecký kraj. Krajská zdravotní a.s. sdružuje pět nemocnic. Jmenovitě v Chomutově, Mostu, Teplicích, Ústí nad Labem a Děčíně. Je to pěkné pokrytí téměř pro celý Ústecký kraj. Kromě Šluknovského výběžku ovšem, který, ať se to kraji líbí, nebo nelíbí, také patří k Ústeckému kraji a pro který v Krajské zdravotní a.s. zcela očividně chybí zastoupení. Tedy nemocnice v Rumburku.
Rumburk a nemocnice
Ústecký kraj nechce rumburskou nemocnici vzít pod křídla Krajské zdravotní a.s. Zřizovatelem rumburské nemocnice je město Rumburk. Jenže Rumburk se kvůli nemocnici celé roky jen zadlužoval. S tím tento rok končí, oznámil. Banky už nedají, Rumburk může dát na nemocnici jen 36 milionů korun. A to z vlastních zdrojů. Pro město je tedy nemocnice neskutečně ztrátová. Ve hře jsou i spekulace o tom, že rumburskou nemocnici měli rumburší potentáti jako cvičiště pro drobné i méně drobné ukrádání ze státních i městských peněz.
Město Rumburk sáhlo k trochu násilné strategii, kdy oznámilo, že je schopné platit provoz nemocnice do září tohoto roku. Pak už finance mít nebude. Z toho plyne, že od září hrozí uzavření nemocnice. To by ale postupně zapříčinilo částečný kolaps zdravotnictví v celém Šluknovském výběžku, které je navázané na rumburskou nemocnici v odborných pracovištích jako je rentgen, laboratoř, kardio a podobné.
Postoj Krajské zdravotní a.s.
Postoj Krajské zdravotní a.s. je logický, ale dokonale nemravný. Město Rumburk usiluje dlouhodobě o to, aby se nemocnice ujal kraj. Ten se ale vzpouzí. Nemocnice je předlužená, v tragickém stavu. Převzetím rumburské nemocnice by Krajské zdravotní a.s. vznikly neskutečné výdaje, které by citelně zasáhly do jinak transparentní a příkladné akciovky, kterou se Ústecký kraj holedbá. To jsme byli u logiky, teď přejděme k mravům.
Je naprosto nemravné, že se kraj vlastně štítí převzetí zodpovědnosti za zdravotnictví v části svého působení. Ale právě to je jeho úloha. On musí zajistit dostupnost zdravotnictví na celém území kraje. A to co nejlépe. Musí zajistit, protože to je důvod, proč platíme daně. Očekáváme za to služby, které bychom si jinak nebyli schopní zajistit.
Logo Krajské zdravotní a.s. doplněné o varování před lvy
A z pohledu obyvatele Šluknovského výběžku?
Proč on by měl mít nedostupnou zdravotní péči, když si platí stejné pojištění, jako lidé ve zbytku republiky? Jen proto, že kraj nechce investovat? Protože z pohledu obyvatele Šluknovského výběžku nehraje roli to, jestli kraj chce, nebo nechce. On musí. Je to jeho role, je to důvod, proč je zřizovaný. Krajská zdravotní a.s. se snažila problém přehodit na celostátní úroveň – nechť se o rumburskou nemocnicí spálí Babiš a spol. Ale ti problém hodili zpátky na kraj s tím, že to je problém kraje, kde má jednat kraj, nikoliv stát. A ano, zní to logicky. Od toho tu přeci kraj je. Proto jsme si republiku rozdělili na několik samospráv – krajů, které se mají starat právě o toto.
Místopředseda představenstva Krajské zdravotní a.s. Radek Scherfer (ČSSD) k převzetí rumburské nemocnice řekl: „Důsledky by však dopadly tvrdě na Krajskou zdravotní, potažmo na Ústecký kraj, který Krajskou zdravotní významně spolufinancuje.“ A jsme u toho – kraj má povinnost postarat se o zdravotnictví na celém území své působnosti. Nejen na lukrativních místech. Jeho rolí není vydělávat, ale sloužit obyvatelům kraje s péčí řádného hospodáře. A ano, převzetí rumburské nemocnice slibuje jediné – nekonečné investice. Ale řádný hospodář nepřepočítává jen peníze, on musí zajistit i dostupnost služeb. To je jeho role.
Dále Radek Scherfer upozorňuje na spekulace ohledně rumburské nemocnice: „Finanční a personální situace nemocnice je dlouhodobě ve velmi špatném stavu, je zde otázka, proč právě nyní začal zájem vládních představitelů o řešení nastalé situace. Mezi občany města se povídá mnoho, mnoho spekulací ba dokonce konkrétních příběhů v návaznosti na osobní vazby politických aktérů posledního vývoje. „Vedení města i vedení nemocnice ve stejném dresu..., obchodní zájmy a vazby předsedy představenstva společnosti Lužická nemocnice a zároveň bývalého vlastníka společnosti UNILES, a.s. na skupinu Agrofert, kterou dal pan premiér do svěřeneckých fondů..., absolutní neschopnost managementu nemocnice si přiznat chyby ve vedení společnosti..., jestli nebylo cílem dostat nemocnici do tohoto stavu..., ad.”. Opravdu mnoho spekulací a pouliční ‘šuškandy‘.“
Ale tady jsme u role státu a role kraje (a kraj je jen prodloužená ruka státu), kdy mají povinnost zajistit zdravotní péči pro Šluknovský výběžek. Člověka, který si na pile uřízne ruku, nezajímá šuškanda, ale to, že do nemocnice pojede o hodinu déle. Při infarktu nechce jet o hodinu déle. Při mrtvici nechce jet o hodinu déle. Šuškandu má řešit policie, krajští představitele mají řešit řádnou zdravotní péči. Ano, chápu, krajští potentáti se snaží vyhádat si co nejlepší podmínky. Rumburská nemocnice je bohapusté polykadlo na peníze, které Krajské zdravotní a.s. ponese ‘zisk‘ až někdy v daleké, předaleké budoucnosti, jestli vůbec. Ale kam mají lidé ze Šluknovska na marodku? Do houští mezi kance?
Spolupráce s Německem?
Vedení města Dolní Poustevna se dlouhodobě snaží dohodnout spolupráci s nedalekou nemocnicí v německém městě Sebnitz. K tomu město ústy starosty Roberta Holce uvádí: „V pátek 28. června proběhlo další z řady jednání na téma přeshraniční zdravotní péče pro naše občany. Bez ohledu na stav nemocnice v Rumburku, je blízká vzdálenost Sebnitzké kliniky více než výhodná. V současné situaci již víme, že VZP má alokovanou částku 3.000.000 korun na doplacení rozdílu mezi zdravotním výkonem u nás a v Německu. Údajně je také připraveno memorandum o přeshraniční péči. Vše má tedy posun. Neříkám, že rychlý, ale konečně nestojíme na místě.
Dnes pan ředitel Hilbrenner zmínil a ujistil mě, že když bude český pacient potřebovat akutně ošetřit a zároveň bude schopen přijet na kliniku do Sebnitz, nechť tak učiní. Bude mu poskytnuta plnohodnotná zdravotní péče, kterou zdravotní pojišťovny uhradí v plné výši. O komplikace s jazykovou bariérou se nemusíme obávat. Na klinice je vždy lékař nebo sestra hovořící česky.
V jednáních budeme pokračovat. Naším cílem je umožnit pacientům z Čech takzvanou následnou péči (převazy, kontroly, vyndávání stehů apod.). Vzhledem k blízkosti nemocnice, by to mnoha pacientům vyřešilo problém s dlouhým cestováním do vzdálených nemocnic na české straně.
Jednání se zúčastnil i primátor Sebnitz pan Ruckh a saský poslanec pan Jens Michel, který se v této otázce také výrazně angažuje a velmi mi pomáhá.“
Potlesk pro pana starostu Holce. Nejspíš by měl být oceněn za tolik opěvovanou přeshraniční spolupráci. My do Německa pervitin, oni nám zdravotní péči. Ale slova pana starosty mluví jasně – „Naším cílem je umožnit pacientům z Čech takzvanou následnou péči (převazy, kontroly, vyndávání stehů apod.).“ Opravdu to stačí? V Dolní Poustevně je ordinace praktického lékaře, kde se převazu nebo vyndání stehů člověk také dočká. Tady jde spíše o akutní problémy, které člověka ohrožují na životě. Což převaz v Sebnitz zase tolik nevytrhne. To nikterak nesnižuje jednání starosty Holce, které je, s ohledem na stav rumburské nemocnice, velmi prospěšné.
Vložil: Štěpán Cháb