Zákaz jezdit auty. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Komentář Štěpána Chába
komentář
01.07.2019
Foto: Facebook
Popisek: Stromy, sluníčko... ono to spolu opravdu souvisí
V zatáčce cestou z nádraží je u nás obří dub a pod ním, hned u silnice, několik desítek malých semenáčků. Všiml jsem si jich před měsícem a hned si řekl – počkám na podzim a přesadím je. Udělám někde stranou civilizace dubový háj. Pod mateřským dubem, v houští náletů, chcípnou, nebo je, až povyrostou, vyklučí silničáři. Bude lepší, když jim na podzim připravím akci Kulový blesk.
Neustále mi hlodá hlavou otázka, proč se kvůli CO2 tolik navyvádí. Proč neustále vymýšlíme drakonická řešení, která mají a musí omezit technologický vývoj lidstva, která omezí bohatnutí a svobodu lidí, ale která mají zbavit svět CO2, který nám, jak mnozí vědci tvrdí, zničí planetu pod nohama. Protože, a je to informace ze základní školy, největším recyklátorem CO2 je přeci strom. Nejlépe strom listnatý.
Kolik, jak, proč
Agentura ochrany přírody a krajiny spočítala, že hodnota jednoho listnatého stromu je přibližně jeden milion korun. Nikoliv v jeho dřevě, ale v jeho ekologickém dopadu a působení na své okolí. Vezměme to na počtech a konkrétních číslech. Jeden statný dub o výšce 20 metrů dokáže ze jedno vegetační období, tj. od jara do podzimu, vyprodukovat kyslík pro pět lidí na celý rok. Zároveň spotřebuje oxid uhličitý stejného množství, jako vyprodukuje kyslíku. A co víc, při slunečném dni vzrostlý strom odpaří kolem 100 litrů vody, pára ochlazuje okolí stromu. Stejný strom za vegetační období pohltí až tunu prašného spadu. Strom zachycuje i oxid síry a přízemní ozón.
Důležitá je poznámka na okraj – výše vypsané údaje platí pro listnatý strom. Jehličnaté stromy zvládnou jen třetinu toho, co listnáče. Takže ano, můžeme se holedbat, že máme velkou plochu republiky zalesněnou (podle údaje Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů 34 % plochy republiky, což je pod průměrem států Evropské unie. To fakt musíme být za ostudy i v tom?). Ale zalesněnou jakými stromy? V drtivé většině smrky. A přes kůrovcovou kalamitu, i přes sliby politiků, přes ujišťování lesníků a jejich organizací, se neustále sází smrky. Listnaté stromy jsou totiž pro kšeft se dřevem nevýhodnější, rostou pomaleji, mají komplikovanější strukturu dřeva, takže jsou těžší (tedy dražší) na zpracování.
Řešení před očima
Místo toho, aby se plánovaly hlupoviny v omezování lidí a jejich vývoje, může si vláda a přidružené organizace vytknout za cíl zvýšit zalesněnou plochu republiky zpočátku třeba na takových 40 %? Tvrdě jít po tom, aby se skladba našich lesů stala skutečně různá. Nikoliv monokulturní smrk, ale smíšené lesy, které pro ekologii udělají daleko, daleko víc užitku, než dosud neefektivní solární elektrárny, pěstování řepky jako plodiny do ‘biopaliv‘, která likvidují auta, nebo zavádění elektroaut, jejichž ekologický přínos je skutečně jednoduché a navíc nutné zpochybňovat.
Když ono to je příliš jednoduché řešení. Je lepší zvolit to složité, kdy se začnou zakazovat vjezdy do měst, kdy dieslová auta se dočkají většího zdanění, kdy se kvůli hysterii kolem solárních panelů bude moci lidem sahat stále hlouběji do peněženek, kdy se bude mlít o tom, že létat letadly je neekologické. Jistě, je, ale sakra, jsme lidí, kteří vývojem dosáhli až na to, že můžou létat přes celou planetu. A jen kvůli tomu, že neumíme zasadit strom, si létání zakážeme? Celé dějiny našeho druhu by si klepaly na hlavu. Co vy jste to za blázny, vždyť můžete létat?
Stačí zasadit strom. Stačí se ohleduplně starat o krajinu a dát jí možnost žít. Já na podzim zasadím přibližně osmdesát semenáčků. Snad jich alespoň polovina přežije mé řádění. Ale když přežije, troufám, že můj přínos krajině bude větší, než přínos soudruha podnikatele, který kvůli dotacím zaplácl několik hektarů louky solárním panelem. A ne, nezvládne se to ani demonstracemi na náměstích, jak předvádějí děti ze škol vedené Gretou Thunbergovou. Ne demonstrovat, ale sázet stromy, děťátka. Ušpinit se, to je řešení.
Vložil: Štěpán Cháb