Dřevo na opravu krovů plave v zahořanském rybníku… Historický dům na náměstí se chystá na opravu netradičně
09.05.2019
Foto: Město Litoměřice
Popisek: Spouštění vorů do zahořanského rybníku
FOTO A to za využití unikátního postupu, též historického. Zcela výjimečnou příležitost být svědky unikátního postupu obnovy krovů historického domu Kalich mají nyní obyvatelé Litoměřic. Dřevo na jeho opravu totiž podstupuje úpravu, která se v dnešní době používá již zcela výjimečně a jen při opravách památek. Je svázáno do vorů, které byly koncem dubna ponořeny do zahořanského rybníku, kde stráví zhruba tři měsíce. Další vory čeká plavba po Labi, a to z Českých Kopist do Litoměřic.
Krov Kalichu pochází z roku 1834, věžička dokonce z roku 1569. Odborníci, kteří stav krovů posuzovali, rozhodli o napodobení původní technologie stavby a použití stejných druhů dřev. Jimi zvolená mokrá cesta úpravy dřeva spočívá v postupném vyluhování uvedených živin vodou v proudící vodě, stojatá voda pak poslouží jako penetrace. Tento postup zajistí dlouhou trvanlivost nové stavby. Jde o velmi složitý proces, ať už po legislativní či technické stránce. Město však tuto cestu zvolilo s ohledem na význam památky. Kalich je unikát nadregionálního významu, v České republice jde o zcela ojedinělou takto zajímavou dochovanou konstrukci.
Historie domu 'Kalich'
Dům Kalich, původně nazývaný Dům pod Bání, je městský dům v Litoměřicích na Mírovém náměstí č. 15/7, jenž na své střeše nese vyhlídkovou terasu – věžici ve tvaru kalichu, ta zde připomíná zdejší dlouholetou vinařskou tradici. Jedná se také o výrazný symbol tohoto města.
Dům Kalich - to je ten modrý uprostřed, foto Wikimedia Commons
V jádře pozdně gotický dům z 1. poloviny 16. století renesančně přestavěl v letech 1570-80 Ambrož (Ambrosio) Balli pro měšťanskou rodinu Mrázů z Milešovky. Jejich erb je vytesán na vstupním portálu a vyobrazen na dvorním průčelí, kde je i zčásti zachovalá původní renesanční malba. Později zde sídlil solní úřad, který byl označen znakem rakouského mocnářství, umístěným nyní v podloubí.
Roku 1655 získalo dům město. Vnitřní úpravy pocházejí z roku 1695. V roce 1834 proběhla rozsáhlá přestavba, kdy byly sňaty renesanční štíty a nahrazeny empirovým řešením průčelí. V roce 1877 bylo v přízemí umístěno první zdejší muzeum. Dům byl původně nazýván 'Pod Bání' podle vyhlídkové věžice v podobě kalicha, připomínajícím tradici vinařství ve městě. Využívá se ho jako symbolu města.
Dnešní úprava pochází z let 1950-55 a v domě sídlí městský úřad a informační centrum. V roce 1994 byla do průchodu vsazena náhrobní deska manželky původního majitele, Ludmily Mrázové. Restaurování desky prováděl akademický architekt Jan Staněk.
|
Jedle bělokrká, smrk i modřín
Každý kus dřeva byl těžen s ohledem na jeho budoucí využití. „Je zde jedle bělokorá, smrk a dále například modřín, který využijeme pro místa dotýkající se zdiva. K dispozici máme i dřevo z dubu a jasanu, ze kterého vytvoříme kolíčky do krovů,“ vysvětlil k unikátní metodě opravy krovů Zdeněk Oravec, majitel společnosti Tesařství Čenda, která se přípravy dřeva chopila.
Každý kus dřeva byl těžen s ohledem na jeho budoucí využití, foto UJEP
A jak se bude pokračovat? Po tříměsíčním plavení budou všechny kmeny z vody vyloveny a přemístěny na Mírové náměstí, kde obyvatelé na vlastní oči uvidí, jak se dále zpracovávají. K samotné opravě krovů pak dojde až po dokonalém vyschnutí během roku 2020.
Zajímavé podrobnosti o unikátním projektu
Na celé akci se podílí i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP), děje se tak v souvislosti s oslavami 800 let města Litoměřic. Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví (vzniklo v roce 2008 jako specializované pracoviště katedry historie, Filozofické fakulty UJEP) se tedy též zapojilo do unikátního projektu obnovy historického krovu domu Kalich tradičními technologiemi.
Vory na zahořanském rybníku, foto město Litoměřice
Ve spolupráci s městem Litoměřice a tesařstvím Čenda zahájilo přípravy na rekonstrukci, jejíž součástí je právě speciální technika máčení konstrukčního dřeva ve stojaté i tekoucí vodě. Dřevo stráví 3 měsíce v zahořanském rybníku, kam bylo umístěno ve čtvrtek 25. dubna. Druhá várka svázaná do vorových tabulí bude od poloviny května máčena pod jezem u Českých Kopist, odkud bude na konci července splavena po Labi do Litoměřic. Na Mírovém náměstí v Litoměřicích pak tesařství Čenda bude pro veřejnost předvádět ukázky tradiční tesařské práce - z od řeky převezených kmenů tesaři před očima lidí vytvarují jednotlivé střešní prvky. „Délky a průměry kmenů přesně odpovídají výpisu potřebného materiálu, už při těžbě byly přizpůsobeny tomu, jaký prvek se z nich vyrobí,“ sdělil pro iDnes.cz tesař Zdeněk Oravec, který se už řadu let podílí na obnově kulturních památek.
Pohled na věžici (zajímavé slovo vypichuje, že na věž je to malé, na věžičku velké) domu Kalich. Foto Turistický a informační portál města Litoměřice
Po dokonalém vyschnutí trámů se krov a střecha Kalicha dočkají v roce 2021 zasloužené opravy. Přesněji, samotná oprava krovů Kalicha začne zhruba za dva roky. „To je i doba, kterou potřebuje dřevo, aby bylo dostatečně vyschlé a připravené,“ podotýká historik a stavební technik Kamil Podroužek z katedry historie Univerzity Jana Evangelista Purkyně a dodává: „Lidé si myslí, že na tomto domě byla odjakživa. Podrobným zkoumáním jsme však na konci minulého roku zjistili, že se původně jednalo o dva srostlé gotické domy. Ty byly v renesanci spojeny, ale věžička zde v té době s největší pravděpodobností vůbec nebyla.“
Vložil: Markéta Vančová