Hit letošní módní sezóny – burka, hidžáb, čádor. Boj proti útlaku se vede jeho propagací. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Pro někoho móda, pro jiného útlak. Tuto fotku na výstavě ve Frankfurtu rozhodně neuvidíte

V Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem, probíhá výstava Současná muslimská móda. K vidění jsou fotografie různě barevných a zdobených burek, hidžábů, čádorů. Zahlédnout můžete i burkini, potápěčský mundúr muslimských žen, který je v rámci emancipace označovaný za plavky. Výstava ukazuje krásu muslimské ženské módy. Přibližuje návštěvníkům muslimskou kulturu. A je to fajn, musí to být fajn. Až na to, že...

Výstavu provází pochopitelný výbuch nevole ze strany veřejnosti. Burka, hidžáb, čádor, to jsou symboly útlaku žen v muslimských zemích. Aby žena nerozptylovala cizího muže, musí se zabalit. Vidět jí smí být jen ruce a obličej. A to jen někdy a někde. Jsou na světě místa, kde je zapovězeno i to, viz titulní obrázek. A mě tak napadá – nemělo by se přednostně zapracovat na muslimských mužích, aby se nenechali rozptylovat vlastními pudy, ale aby je prostě zvládli? Muži ve všech ostatních částech světa to zvládli. Nemají pocit, že pohled na nahé ženské koleno musí nutně vést k sexu či znásilnění, když to jinak nejde.

Na kozí farmě

V mládí jsem dělal chvíli na kozí farmě. Pěkné to bylo, zažil jsem kydání, naučil se dojit, pochopil jsem, že práce zemědělce je dřina. Když přišel čas kozí lásky, bylo mi z toho blivno. Kozel ztratil veškerou eleganci, nechal si močit kozami na čumák, běhal za nimi jako smyslů zbavený a neustále na ně naskakoval. Taková ta sexuální tupost, kdy byl schopný mlátit hlavou do vrat, jen aby se dostal k té neodolatelné síle rozmnožování. Ve své mladické blbosti jsem to samozřejmě vztahoval na lidskou erotiku a byla mi odporná ta tupá mužská touha prostě zasunout při prvním náznaku jamky mezi ňadry. Odporná, protože nekulturní, primitivní, zcela pudová.

Kozla jiným manýrům těžko naučit. Ale člověk? Ten se dvoří básní, obrazně řečeno. Sexu by měla předcházet láska. Jo, jo, takový já jsem naivní romantik, který nebere v patrnost existenci prostitutek a kozlího mektání zákazníků u jejich vagín. A právě to mi v doktríně muslimské módy chybí. Ta poezie lásky, která muže srazí z jeho pudů a donutí ho k lásce, ke slovům. Může za to možná i to, že v muslimských zemích je poezie zbytečná, protože korán nenakazuje dvořit se, nenakazuje lásku a slova, která ji mají provázet. Nakazuje ženám se zakrýt do hader, aby muže nerozptylovaly a zbytečně nedráždily jejich kozlí podstatu.

Psali jsme

Jen změna zákona o urychlení infrastrukturních staveb trvala čtyři roky. Číst výroční zprávu NKÚ je fakt legrace. Komentář Štěpána Chába

Lesní metafora

Jo, jo, až příště bude třeba výstava s názvem „Krásy lesa“, najdeme tam vystavené fotografie prken na pile, pilin, špalků nasekaných na zimu, pil a seker. Smysl to bude mít stejný. Neukáže to krásu lesa, ukáže to podřízenost lesa. A jasně, sekery můžou být zdobené, prkna mohou mít krásnou malbu dřeva, špalky na topení budou fakt elegantně vyskládané u zdi chalupy. Stejně, krásu lesa ve fotografiích nenajdeme. Stejně jako u muslimské módy. Móda, jako taková, má vyzdvihnout krásu člověka, podpořit ji, zvýraznit. Burky a hidžáby krásu a důstojnost záměrně skrývají a popírají tak veškerý smysl módy.

V muslimských zemích je sundání hidžádu, čádoru nebo burky trestáno odnětím svobody nebo i trestem smrti (ne všude, ale ve většině). A jde z něčeho takového dělat módu? I z okovů jde udělat móda? V některých oblastech, jako např. Saúdské Arábii, je nošení burky ženami pod hrozbou ukamenování, nebo jiného velice citelného potrestání, povinné – zavazuje je k tomu legislativa.

Psali jsme

Snahy zemědělců zadržet vodu v kraji stát brutálně daní. Proč? Komentář Štěpána Chába

Lidé

Lidé v muslimských zemích jsou z drtivé většiny úplně normální. Stejně jako lidé v Československu za dob komunismu. Bylo tady pár idiotů, kteří silou udržovali společnost v okovech. Islám je právě takový. Několik idiotů drží silou a násilím společnost pod krkem a vycházejí přitom z ideologického paskvilu. U nás z komunistického manifestu, v muslimských zemích z koránu. Už z principu jsou burky a hidžáby odporné, protože jsou skutečným symbolem ponížení a podřízení ženy. Jakmile v systému zazní slovo – musíš – měla by ihned následovat otázka – proč. A přijde-li poté odpověď na způsob – Bůh to říká – je něco hodně špatně. Protože Bohu zahalená žena neslouží, slouží tomu, aby se kozlové nerozptylovali. Takže je to čistě lidská slabost, nikoliv božský záměr.

Vložil: Štěpán Cháb