Stejně jako islám, i křesťanství je zamrzlé v pekle středověku. Komentář Štěpána Chába
komentář
03.04.2019
Foto: Pixabay
Popisek: Ježíš Kristus, historicky snad nejvíce zneužitá osoba všech dob
Před půl rokem jsem navštívil mši svatou. Kostel byl otevřený, show právě začínala, usedl jsem tedy do lavice a se zájmem sledoval násilím importovaný rituál. Tvrdí nám, že stojíme na křesťanských hodnotách, je dobré je poznávat na vlastní oči. Hned v úvodu přiznávám, že jsem v dětství chodit tři roky na náboženství (a ne, žádný kněz mě neznásilňoval), přečetl jsem celou bibli a se skromností sobě vlastní se považuji stále ještě za věřícího. Pokud by se mi ovšem dostal do ruky krucifix, použiju jej jako vhodnou výplň popelnice. Za asi takového věřícího.
Slovo boží plynoucí z úst faráře mi přišlo prázdné a napájené středověkými dogmaty, za vším byla jako výhrůžka ukrytá smrt a vyvolávání strachu ze smrti. Žij ve strachu před velikostí Boha, buď poslušný v životě, čeká tě pak život věčný po pravici Kristově, jen spravedliví budou odměněni. Buď dobrý křesťan, jedině tak budeš využívat s tím spojené výhody. Slyšíte ten středověký marketing? Něco na způsob – jen u nás získáte připojištění navíc.
Pálení knih
Polská odnož katolické církve, Polská katolická evangelizační nadace SMS z nebe, v neděli pálila knihy. Ne v neděli před pěti sty lety. Ale v neděli 31. března 2019. Mezi rouhačskými díly v plamenech skončil Harry Potter, sektář Osho nebo knihy z fantasy série Stmívání. Holt, pohádky s upíry a kouzelníky se nelíbila upírům a kouzelníkům z kostela, tak je spálili. Polští katoličtí vrchní funkcionáři počin svých bratří neodsoudili, pouze potvrdili, že k akci došlo. Kdyby byl skutečný středověk, kolik by asi plálo ohňů a v nich, hned po knihách, i lidí? Fascinující je v tomto případě stejná výmluva, jaká zaznívá u islámistů a jejich bratří – stojí tak v bibli / koránu. Museli jsme zapálit knihy, bible to říká. Museli jsme zabít nevěřící, korán nám to nakazuje.
S ohledem na postoj katolické vrchnosti v Polsku k pálení knih jde třeba důvěřovat kardinálu Dukovi jeho odsouzení islámu a migrace, když on se neozval proti islámské dogmatické víře vycházející ze středověku, ale vlastně proti konkurenci, která by mu mohla sebrat ovečky? Protože jeho víra a chápání víry, podle jednání polské katolické vrchnosti, stojí na stejném fanatismu. Nebo je kardinál Duka umírněný islá… ééé... katolík a ti polští jsou radikalizovaní? A není to jedno a to samé? Prostě dudlíček existence, který tu existenci redukuje na neradostné žití v područí dogmatismu?
Film Kler
Nedávno jsem se podíval na polský film Kler (vřele doporučuju, úžasný rozdíl mezi polským a český filmem, kdy český film se stále snaží pobavit buranstvím a polský opravdu mluví a chytí člověka do pasti vyprávění, o kvalitě nemluvě). Byl právě o katolické církvi v Polsku. Drtivý film, který katolického hada vysvlékl skutečně do naha. Zneužívání dětí, vydírání obětí, mafiánské praktiky, napojení na vládu Polska, alkoholismus, neskutečný cynismus a čisté svinstvo. Nejde o Boha, jde o prachy a moc. Ano, film ukázal to prohnilé, neukázal to zdravé. Vedle jednoho zvlčilého kněze nepostavil deset dalších, kteří jsou oddaní své víře a páchají, alespoň podle vlastního svědomí, dobro. Přesto ukázal to zásadní – v katolické církvi je Boha skutečně málo, nesmírně málo. Bůh je v katolické církvi jen prodejní zboží, které má dotáhnout zákazníka k duchovnímu exekutorovi.
Loni arcibiskup Carlo Maria Vigano, vysoce postavený papaláš církve, obvinil papeže Františka, že celou první pětiletku své funkce kryl zneužívání dětí a mladých mužů americkým kardinálem Theodorem McCarrickem. Obvinil jej z krytí zločinu a vyzval ho k rezignaci. Bez odezvy. Kardinál Theodor McCarrick teprve předloni odkráčel do důchodu. Na vlastní žádost. Katolická církev se snaží zločiny sexuálního zneužívání dětí krýt, znevěrohodňovat. Kristovo – nechte maličkých přijíti ke mně – vyznívá v porovnání s chováním katolické církve dost krutě.
A tady jsme u podstaty věci. Katolická církev nemůže být zástupkyní Ježíše Krista na zemi. Kristova filosofie je ve své podstatě krásná, velmi srdečná, radostná, živá. Jak ji zneužila katolická církev, to už se dá srovnat snad jen s tím, kterak Hitler zneužil filosofii Nietzscheho o nadčlověku. Protože katolická církev využila filosofii radosti a života a lásky k mocenským hrám, ke genocidám, k řádění inkvizice, k úzkoprsému dogmatismu, zpátečnictví až třeba k pálení knih s Harry Potterem. To znamená, že veškerou sílu Kristovy filosofie vysála až do morku a udělala z ní bič a kriminál pro duši. Hitler zneužil Nietzscheho filosofii o vyšších cílech člověka, filosofii racionality a skepse a udělal z ní bič na celou Evropu, kriminál pro národy Evropy. Stejný princip. A v lecčems podobné následky.
Katolická církev se v minulosti chovala stejně, jako islám dneška. Vzpomeňme jen násilné pokřesťanštění slovanských národů, to bylo to pravé katolické zavádění lásky genocidou. Vytrhávání společnosti z kořenů, likvidování všeho původního a nastolování pořádků toho jediného Boha, té jediné správné víry. Co jiného je Islámský stát? A že se katolická cirkev přerodila? Podívejte se na film Kler. Přerodila se, ale do čeho? Rozhodně to nemá nic společného s Kristovou filosofií. Jen ji zneužívá.
Tento text není o víře, ale o církvi, která se na dlouhá léta ustanovila jako dohlížitel nad tou správnou formou víry.
Vložil: Štěpán Cháb