Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zahnízdí a vyvedou další mladé? Ochránci doufají, tak odehnali turisty. Sokoli totiž krouží nad Průčelskou roklí

29.03.2019
Zahnízdí a vyvedou další mladé? Ochránci doufají, tak odehnali turisty. Sokoli totiž krouží nad Průčelskou roklí

Autor: Václav Sojka / AOPK ČR

Popisek: Hnízdo sokola stěhovavého v Průčelské rokli nedaleko Brné, foto z roku 2016

FOTO I letos se na svá hnízdiště vracejí kriticky ohrožení sokoli stěhovaví. Pravděpodobně jeden sokolí pár si opět zvolil ke svému hnízdění skály v Průčelské rokli nedaleko Brné. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny, konkrétně Správy CHKO České středohoří, proto oblast dočasně uzavřeli. Vzácným ptákům je tak zajištěn klid pro možnost opětovného zahnízdění.

Dne 12. března 2019 byly přístupové cesty opatřeny uzavíracími páskami AOPK ČR a informačními cedulemi v češtině, němčině a angličtině. Sokoli byli na lokalitě přítomní, aktuální fázi hnízdění ověříme v nejbližších dnech," vysvětlil Petr Kříž, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO České středohoří.

Průčelskou rokli si oblíbili jako hnízdiště sokoli stěhovaví, i letos jeden pár přiletěl, foto Facebook

Oblast Výřích skal v Průčelské rokli je pod přísným dohledem

Samice sokolů jsou na počátku hnízdění velmi citlivé a při pocitu ohrožení hnízdo nezřídka opustí. Sokolům nejvíce vadí pohyb nad a v úrovni jejich hnízda. Proto je nejrizikovější přístup z horní části skal, kde se nachází několik vyhlídek. Díky společným hlídkám pracovníků AOPK ČR, strážců přírody, policistů z Brné a zároveň díky ukázněnosti veřejnosti se minulý rok podařilo sokolům úspěšně vyhnízdit. Proto i letos bude celá oblast Výřích skal v Průčelské rokli pod přísným dohledem. Zákaz vstupu potrvá do 30. června 2019.

Sokoli potřebují na hnízdění klid, foto AOPK ČR

Průčelská rokle leží na pravém břehu Labe, mezi Brnou a Němčím. Rokli vyhloubil během tisíců let Průčelský potok a pro návštěvníky je atraktivní díky dvěma vodopádům, kamenným sutím, dramatickým skálám a krásným vyhlídkám.

Milovníci přírody zákaz chápou

„Je nám líto, že jsme museli uzavřít tak působivé místo Českého středohoří. Věříme však, že většina milovníků přírody bude potěšena, když nad středohorskými vrchy bude předvádět svou akrobacii více těchto krásných dravců. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště správa CHKO České středohoří eviduje na svém území několik dalších párů sokolů. Všechny ovšem hnízdí na průmyslových hnízdištích na komínech tepláren, chemických rafinérií a podobně. Sokolí pár z Průčelské rokle je jeden ze dvou známých párů sokolů, které hnízdí na přirozených skalních hnízdištích v kaňonu řeky Labe. Kromě kriticky ohroženého sokola stěhovavého v Průčelské rokli pravidelně hnízdí i ohrožený výr velký. Dočasné omezení vstupu pomůže i tomuto králi noci,“ uvedl Petr Kříž.

Sokol stěhovavý (Falcoperegrinus)

Sokol stěhovavý, nejrychlejší dravec na světě, je relativně dlouhověký druh. Dožívá se až okolo dvaceti let, během kterých je při úspěšném hnízdění věrný jednomu stálému partnerovi. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží.

Sokol stěhovavý, foto Josef Tempír / Facebook

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny a je tedy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zák. č. 114/1992 Sb. chráněn. Podle evropské klasifikace patří mezi druhy vzácné a vyžadující zvláštní ochranu. Sokol je uveden i v druhé příloze Bernské úmluvy – druh přísně chráněný, kromě toho je zapsán i v příloze CITES, tedy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

 

Sokolice jsou průkopnice nových trendů v bydlení

Sokolí samice se však v posledních letech etablují i jako průkopnice nových trendů v bydlení; v současné době stále více hnízdí na průmyslových stavbách, zejména na jejich komínech. Nový fenomén od roku 2010 podporují ornitologové tím, že na komíny instalují hnízdní boudy z pozinkovaného plechu. Pionýry nového stylu sokolího bydlení je například i pár z litvínovské chemičky, který se pravidelně vrací na hnízdo na komínech teplárny či ethylenové jednotky v areálu Chemparku Záluží od roku 2011, a jemuž se podařilo odchovat již 18 mláďat.

Roztomilá huňatá mláďata sokola stěhovavého ve skalách Labských pískovců, foto Kristýna Chmelová / AOPK ČR

Jsou citlivé na vyrušení

Samice snáší obvykle 2 – 4 vejce v období března a dubna. Během hnízdění je velmi citlivá na vyrušování a snůšku může i opustit. Mláďata jsou vyváděna během května či v první polovině června. V prvních dnech mláďatům nosí potravu sameček a samička jim ji na hnízdě porcuje. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba 5 týdnů, krmena jsou však i po této době. Hnízdiště rodina opouští v červenci. Na podzim se však rodiče vrací, aby si uhájili revír. Pohlavní dospělosti mláďata dosáhnou zhruba za rok. Sokoli, kteří žijí po většinu roku u nás, se na zimu stěhují především na jihozápad Evropy; naopak k nám na zimu přilétají zvířata ze Skandinávie. Některé páry hnízdící v nížinách nebo na průmyslových objektech se ovšem mohou vyskytovat v širším okolí hnízdišť celoročně.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace