Opravdu nás Romové okrádají? Úřad práce vysvětluje, jak to je podle něj ve skutečnosti

Foto: Profimedia.cz

Popisek: Úřad práce, ilustrační foto

V poslední době koluje po internetu příběh, ve kterém níže podepsaný Jiří Máška popisuje příběh Roma. Ten mu vypráví o tom, jak se dá „zbohatnout“ mimo jiné i díky pobírání sociálních dávek. Protože se jedná o naprostou snůšku lží a nesmyslů, rozhodlo se Generální ředitelství Úřadu práce ČR (ÚP) vysvětlit pravý stav věci.

Podle autora „návodu“, jak získat co největší obnos od státu či obce je nejdůležitější porodit každý rok dítě. A pak si vyzvednout šek a najednou vybrat 230 tisíc korun…

„Jedná se o holý nesmysl. V první řadě – maximální celková částka, kterou může rodič na jedno dítě v rámci rodičovského příspěvku dostat, je 220 tisíc korun. Délku a výši příspěvku si může volit pouze v případě, že alespoň jeden z rodičů má v den narození takový příjem, že odpovídá ze 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu (DVZ). Ten je nutný pro výpočet peněžité pomoci v mateřské. Pokud příjem rodiče DVZ převyšuje, může dotyčný dostat maximálně 11 500 Kč měsíčně. Jestliže je příjem nižší nebo odpovídá 70 % 30násobku DVZ, bude pobírat nejvýše 7 600 Kč za měsíc. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží jim rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte,“ reaguje na informace šířící se internetem a e-mailovými schránkami mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce Kateřina Beránková.

A vysvětluje, že podstatný je také fakt, že rodičovský příspěvek může rodina pobírat pouze na jedno, obvykle nejmladší dítě.

Přídavek na dítě – ano, ale…

V rámci systému státní sociální podpory (SSP) existuje ještě jedna dávka určená přímo dětem – jedná se o přídavek na dítě. Jedná se o základní, dlouhodobou dávku pro rodiny s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených potomků. Nárok na ni vzniká, pokud je rozhodný příjem rodiny nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Při rozhodování o jejím přidělení je rozhodující příjem za předchozí kalendářní rok, do kterého se započítává i rodičovský příspěvek. Výše přídavku je pak odstupňována podle věku dítěte (viz níže).

Věk nezaopatřeného dítěte v rodině                        Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně

do 6 let                                                                500

od 6 do 15 let                                                       610

od 15 do 26 let                                                      700

Mluvčí Úřadu práce Beránková vysvětluje detailně také to, kolik musí představovat (nebo spíše nesmí překročit) příjem rodiny, aby na přídavek na dítě měla nárok.

Dají ti to pěkně na ruku, píše se v e-mailu…

„Nejdůležitější příjmy jsou, že každý rok musí moje žena mít dítě, na to můžeš jednorázově vybrat dopředu všechny přídavky – a to dělá 230 tisíc korun. Dají ti to pěkně na ruku, nebo šek a v bance to máš za pět minut. Za to si koupím trochu zlata na krk já i žena, ojeté auto, nějaké luxusní hadry a voňavky, i do herny zajdeme,“ píše se ve zmiňovaném e-mailu.

A opět tu je odpověď Úřadu práce, který o dávkách rozhoduje. „Pokud jde o způsob výplaty – neexistuje žádná možnost, jak vyplatit peníze předem formou nějakého šeku. Dávky vyplácí ÚP měsíčně, a to vždy buď na účet, nebo poštovní poukázkou,“ konstatuje Beránková.

A hned upozorňuje na další výmysl, kterým je tvrzení, že pokud se člověk domluví s pronajímatelem, aby mu stanovil co nejvyšší nájem, může na tom vydělat. A od města tak dostat na bydlení, elektřinu, vodu apod. další tisíce.

Mýty o penězích na bydlení berou za své…

„V první řadě je třeba upozornit na to, že takové jednání vykazuje znaky trestněprávního jednání. Jestliže úřad práce nebo jiný orgán veřejné správy takový postup zjistí, je povinen jej okamžitě předat orgánům činným v trestním řízení, tj. Policii ČR. Pokud jde o pravomoci ÚP, může v takových případech vyčíslit tzv. přeplatek na výplatě dávek a ten na dotyčném vymáhat (v kritických případech i exekučně). V této souvislosti považuje ÚP za důležité zdůraznit i to, že nájem žádné město neplatí. Autor má pravděpodobně na mysli příspěvek na bydlení ze systému SSP, respektive doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Náklady na bydlení, tj. nájem a energie musí příjemce dávek pravidelně dokládat (měsíčně a kvartálně). Podle skutečných a uznatelných nákladů na bydlení pak příslušné orgány stanoví konkrétní výši dávek. V obou případech se musí jednat o rodiny či jednotlivce s nízkými příjmy,“ vysvětlila dále mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce Kateřina Beránková.

Pokud jde o příspěvek na bydlení, má totiž na něj nárok vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Oba příspěvky je možné vyplácet v průběhu 10 let maximálně 84 měsíců. Výjimku tvoří domácnosti, ve kterých žijí výlučně lidé starší 70 let a osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

Gadžové jsou nasraní, neumí využívat systém a závidí nám, píše se

Autor vybájeného e-mailu se také zmiňuje o tom, jak je jednoduché získat finance třeba na nákup jídla, uhlí a oblečení. Podle něj si tak může 5členná rodina přijít až na 30 tisíc korun měsíčně.

„Podle všeho se jedná o dávky pomoci v hmotné nouzi, tj. příspěvek na živobytí. Tyto dávky nemohou v případě takové domácnosti nikdy dosáhnout takové výše. Odvíjejí se totiž od výše životního minima,“ vysvětluje Beránková to, že zprávu kolující schránkami Čechů nelze brát vážně.

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

jednotlivec 3 410

2 dospělí 3 140 + 2 830 = 5 970

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 1 740 = 4 880

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710

2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560

2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300

Autor dopisu podle Beránkové ale neopomíjí ve svém výčtu ani další dávky, na které si je podle jeho vyjádření možné sáhnout. Třeba na nákup aktovek a dalších školních pomůcek pro děti. „Opět jde o zcela zavádějící informaci,“ říká.

Přiznává, že pro tyto účely jsou sociálně potřebným určené dávky v rámci mimořádné okamžité pomoci. Ale ani v tomto ohledu není možné poskytnuté prostředky prý jen tak zpronevěřit. Aby je žadatel dostal, musí předložit pádné důvody, proč o příspěvek žádá. „Místní úřady práce jsou samozřejmě připraveny poskytnout finance v co nejkratší době. Tak, aby dotyčný neměl zbytečné problémy. Zároveň ale velmi podrobně posuzují jednotlivé případy. O tom, na co žadatel peníze použil, vedou záznamy a od klientů požadují patřičné doklady. A v neposlední řadě mohou úřady práce, v případě pochybností o správném využití poskytnutých prostředků, uhradit částku přímo obchodníkovi nebo v případě kroužků, škol v přírodě apod. přímo škole,“ popisuje praxi mluvčí.

Při žádosti o jakoukoli dávku, ať už ze systému státní sociální podpory nebo hmotné nouze, musí žadatel a následně i příjemce dávek prokazovat všechny příjmy. Pokud je zatají, může mu vzniknout přeplatek, který na něm bude ÚP vymáhat.

Návod na zbohatnutí – i s použitím síly a nátlaku na úřadech? Nelze…

„Návod na zbohatnutí“ končí tím, jak si imaginární příslušník romského etnika pochvaluje možnost „nakoupit“ například elektroniku na splátky a následně rovnou z prodejny zamířit s úlovkem do nejbližší zastavárny. Důraz klade i na to, že nejlepší cestou, jak získat finance, je použít sílu a nátlak na pracovníky úřadů.

„I v tomto ohledu by se jednalo s největší pravděpodobností o trestnou činnost. Navíc - při posuzování žádostí o dávky v hmotné nouzi přihlíží úřady práce ke všem příjmům žadatelů a zajímají se také o to, jaký majetek dotyčný vlastní. Pokud jde o nátlak ze strany klientů prostřednictvím verbální či fyzické hrozby, může jít opět o formu trestněprávního jednání. Informace o takových incidentech neprodleně obdrží orgány činné v trestním řízení. Je pravda, že se pracovníci ÚP občas s podobným jednáním setkávají a určitě to není výsada Romů. Všechna pracoviště proto učinila potřebná bezpečnostní opatření a spolupracují na místě se státní či městskou policií nebo s bezpečnostní službou. Výhrůžkám ani násilí nepodléhají,“ odmítá kategoricky Kateřina Beránková.

Úryvek ze zmiňovaného e-mailu, který donutil úřad k reakci:

„Také jste si jistě všimli nepokojů v Českých Budějovicích. Potkal jsem tam jednoho starého známého cikána, co u mě kdysi 14 dnů dělal nějakou brigádu.

Vystupuje z pěknýho BMW, na sobě značkový šaty, značkový boty, zlatej řetěz na krku. Ptám se, co to je, co se to v Českých Budějovicích děje..

Pozval jsem ho na pivo a dozvěděl jsem se pravděpodobný důvod těchto nepokojů. Povídá: „No, šéfíku, poslouchejte, známe se dlouho, gadžové jsou nasraní, neumí využívat systém a závidí nám. Já vám povím, jak to děláme…“

Alena Hechtová, Parlamentní listy.cz

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová