Ta, co tančí s vlky. Neohrožená koza z národního parku našla nový domov, je prý zvědavá, ale plachá

Foto: Facebook

Popisek: Koza dobrodružka na své druhé štaci. Koza byla přechodně umístěna do Krásné Lípy a správa parku hledala možnosti, kam kozu umístit natrvalo. Tím tedy její příběh zdaleka nekončí...

FOTO Koza, která, jak zjistili pracovníci Správy Národního parku České Švýcarsko, žila a přežila uprostřed vlčího teritoria nejméně od 21. 8. 2018, kdy se ji poprvé zaznamenali pracovníci strážní služby, se po cca 148 dnech pobytu v lesích vrátila zpět k lidem. 15. ledna přišla k usedlosti do osady Kopec, kde jí majitelé domu poskytli přístřeší. Z lesa koza odešla pravděpodobně kvůli většímu množství sněhu, který ztěžoval přístup k potravě. Dobrodružný příběh kozy samotářky stojí ale za vyprávění celý…

Neobvyklou obyvatelku Národního parku České Švýcarsko zaznamenali pracovníci stráže přírody v oblasti u Vlčí hory. Byla to černobílá koza domácí, kterou se jim během strážní služby podařilo fotograficky zdokumentovat již 21. srpna 2018. Vzhledem k tomu, že se kozu nepodařilo odchytit a uvedená oblast je současně vlčím teritoriem, dospěli strážci k předpokladu, že šance zvířete na přežití jsou velmi malé.

Neohrožená koza: Poprvé ji strážci národního parku zaznamenali 20. srpna. Fotopast ji zachytila naposledy 18. listopadu 2018. Foto Petr Paulíček

Vlci na stejné lokalitě: Vlci byli na stejné lokalitě zaznamenáni fotopastí opakovaně během celé první poloviny listopadu. Foto Petr Paulíček

Přeci jen se vrátila k lidem

Překvapivou informaci proto přineslo vyhodnocení snímků z fotopastí nainstalovaných na vybraných místech ve východní části národního parku za účelem monitoringu pohybu vlků. Fotografie pořízená dne 18. listopadu zachycuje kozu v dobré kondici na místě, které současně pravidelně navštěvují vlci. Stejná fotopast obsahuje snímky vlků, naposledy byli zachyceni o týden dříve, dne 13. listopadu. Koza se tedy ve vlčím teritoriu pohybovala opakovaně a dařilo se jí mezi vlky přežít. Další hlášení o spatření kozy obdržela správa počátkem ledna, kdy černobílou kozu zahlédli turisté během silvestrovské vycházky.

Dne 15. ledna 2019 sníh a hlad dovedly kozu do osady Kopec u Brtníků. Majitelé domu jí poskytli přístřeší a potravu, foto Facebook

Navrátivší se kozu převzali pracovníci správy parku do dočasné péče 16. ledna. Nakonec se jí ujal jeden z Partnerů NP České Švýcarsko, a to konkrétně Usedlost Na Stodolci v Dolní Chřibské. Byla umístěna do malého stáda kamerunských koz, chovaných za účelem vypásání okolních luk. Byli jsme zvědaví, jak se statečné koze daří, a tak jsme na usedlost Na Stodolci v Dolní Chřibské zavolali. „No jistě,“ odpověděla se smíchem paní provozní na otázku, zda se má koza dobře.

Zvědavá je, ale hrozně plachá

Bohužel, nemá ale běžné české jméno, jako třeba Máňa. To vzniklo tak, že když kozu dovezli a provozovatel penziónu a usedlosti, pan Matěj Kudla, ji přebíral, byly u toho děti. Ty se hned ptaly, jak se koza jmenuje. Pan Kudla, zaskočený otázkou a neschopný obratem něco vymyslet, řekl: „No to je přeci ta, co tančí s vlky.“ A tak díky pravděpodobně oblíbenému filmu pana Kudly Tanec s vlky s Kevinem Costnerem  - a jeho leknutí - získala koza alespoň typické indiánské jméno.    

Odvážná koza (vpravo): Po nejméně 148 dnech samoty v lesích národního parku, v jádru vlčího teritoria, zvolila návrat k lidem. Nyní o ni pečuje jeden z Partnerů NP České Švýcarsko, Usedlost na Stodolci v Dolní Chřibské. Foto Tomáš Salov

„Je strašně plachá, nenechá se ani pohladit. K jídlu chodí vždycky poslední,“ popsala kozu, co tančí s vlky, paní provozní. Je ale prý zvědavá, dodala. Statečné koze přejeme šťastný a dlouhý život mezi jejími novými kamerunskými kamarádkami – za svou odvahu a šikovnost si ho rozhodně zaslouží.

Vložil: Markéta Vančová