Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak vyřešit problém školství a zároveň ušetřit na výdajích. Komentář Štěpána Chába

komentář 06.01.2019
Jak vyřešit problém školství a zároveň ušetřit na výdajích. Komentář Štěpána Chába

Autor: Pixabay

Popisek: Hele, děti, co takhle jim znechutit život mnohaletou povinnou školní docházkou, kde mají zakázáno poznat sebe a své schopnosti?

Masarykova univerzita v Brně udělala výzkum mezi mladými učiteli. Úkol pro učitele – ohodnotit jako ve škole vztah učitele s rodiči žáků, vztah s vedením školy, s žáky samotnými, ohodnotit i výši vlastního platu a společenské prestiže. Rodiče dostali trojku. Jsou nedisciplinovaní, nespolupracují, otevírají si na učitele hubu a vůbec je to s nimi takové nekonformní. No, upřimně řečeno, totéž platí i z druhé strany. Tedy ze strany rodičů vůči učitelům. A tam ta známka půjde ještě hlouběji.

Součástí výzkumu byl i pohled učitelů na vlastní plat a společenskou prestiž. U obou položek ohodnotili učitelé své zisky z povolání pětkou. Ovšem samotné povolání učitele si nezaslouží automaticky dobrý plat, nezaslouží si automaticky společenskou prestiž. Nezaslouží si nic. Jen základní plat a možnosti si jej vlastními schopnostmi zvyšovat. Neschopný učitel, a že jich v těch školách máme, si zaslouží tak leda vyhazov, ne přidat na platu i na prestiži.

Naše milá češtinářka

Četl jsem si od šesté třídy. Vášnivě, všude. I ve škole. I při hodinách. V osmé třídě se mi stala kuriózní příhoda. Četl jsem si pod lavicí knihu Idiot od Dostojevského. Hezky tematicky v hodině literatury. Pančelka sekala do prostoru mrtvé údaje ze seznamů spisovatelů, které měla tu hodinu probrat. Datum narození, počet děl, zmínila ta zásadní a pak dodala rok úmrtí spisovatele. Zkrátka nádherná metoda, jak žáky pro literaturu skutečně a bezchybně nenadchnout. Při řečnění si všimla, že nedávám pozor. Přikráčela, sebrala mi knihu a po přečtení titulu knihy mě obeznámila se skutečností, že sám budu idiotem, pokud nebudu dávat pozor na to, co říká ona.

S pančelkou jsem soupeřil celou základní školu. Nechápala češtinu jako živou bytost, jako nádherný jazyk, s kterým je nutno se mazlit, oblemcávat se jím až k extázi. Brala češtinu jako mrtvou věc plnou pravidel a možností, jak někoho nachytat a potrestat. Obdobně na tom byla s literaturou. S literaturou, ve které se pro lásku krvácí, ve které vzkvétá jinak nudný lidský život, v které jde najít to vyšší v člověku, to, proč je hodnota lidstva skutečná, hmatatelná. Ona měla své archivní seznamy mrtvých dat, mrtvých a nicneříkajících. A nikdy, ani jedinkrát si skutečně nevšimla, že si pod lavicí čtu. Že projevuji o předmět, který učí, bezprostřední zájem, který má, jako učitelka, podpořit, podchytit, rozvíjet, hnát kupředu. Teď to suché monstrum dělá ředitelku téže školy. A jistě baží po větším platu za svou „záslužnou“ práci a je domrzavá z toho, že si její existence všichni hluboce neváží.

Perfektní příklad

Pančelka češtinářka, teď paní řídící, je nádherný příklad toho, proč učitelům platy prostě nezvedat. Jejich selhání jsou příliš obludná. Lásku k češtině a k literatuře jsem získal navzdory pančelčině snaze. I ten pravopis jsem se naučil, až když jsem ho začal potřebovat. A to svépomocí. Pět let českého jazyka a literatury na základní škole druhého stupně mi tak nedalo vůbec nic, zcela a vůbec nic. Pouhé utrpení s archiváři, kteří mocí mermo do živých dětí cpali mrtvé údaje bez kouska souvislostí. Škola – vlastně jen zločin a trest. Nic kolem toho.

Nedostatek učitelů

I výzkum Masarykovy univerzity v Brně zmiňuje, že je velký nedostatek nových učitelů. A tak ředitelé, předpokládejme, berou, co přijde. Takže ta hrůza toho, že učitel bude kretén bez fantazie, je velmi pravděpodobná i do budoucna. Prostě bereme kohokoliv, kdo se procpe přes tabulky ministerstva školství. Změna s tímto nikdy nezačne. Takže ano, zvyšovat učitelům platy, radikálně, ale hned potom vyházet všechny pančelky republiky a nalákat před katedry skutečné lidi, kteří svůj obor budou milovat a s láskou jej budou předávat dalším a dalším.

Tak mě tak napadlo, že by to mohlo mít i jiné řešení. Nebylo od věci sehnat jednoho příjemně znějícího učitele, předepsat mu scénář s učivem všech předmětů, nahrát ho na video a to následně pouštět všem žákům a studentům v republice (Khanova škola hadr, že). Těch peněz, co by se ušetřilo. Protože přebyteční učitelé by se mohli vyházet, na jejich místo by nastoupili v menším počtu a za méně peněz bachaři. Efekt by byl totožný. Odemlela by se látka, bachař by byl přítomen, žáci by se nedozvěděli nic podstatného.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace