Užitečná a neužitečná práce s lidmi v nouzi. Komentář Štěpána Chába
komentář
10.10.2018
Foto: Hans Štembera
Popisek: Staráme se o bezdomovce tak, abychom jejich počet snižovali, nebo abychom je udržovali ve stejném počtu?
V roce 2015 udělala Armáda spásy průzkum mezi bezdomovci. Zjišťovala, proč jsou lidé na ulici. Došla k výsledku, že téměř 60 % žen skončilo na ulici kvůli finanční tísni. Poddůvody pak byly různé. Partner byl uvězněn, žena nezvládla platby a i s dětmi musela opustit dosavadní bydlení. Jiné nesehnala. Ohrožené jsou v tomto případě i ženy týrané nebo samoživitelky, kterým jejich ex neplatí výživné na děti. Na druhou stranu u mužů převažovaly důvody vcelku hloupé. Alkohol, drogy a gambling.
Letos proběhl na půdě Prahy seminář týkající se problematiky bezdomovectví. Poradce pro sociální otázky Baracka Obamy, Dennis Culhane, na ní řekl, že peníze vynaložené na pomoc bezdomovcům jsou podstatně vyšší, než když se bezdomovci ubytují v sociálních bytech. A to úhrnem všechny výdaje, které z bezdomovectví plynou. Včetně zdravotní péče, provozu ubytoven pro bezdomovce a podobného. V okamžiku, kdy bezdomovec získal sociální byt, kvalita jeho života stoupla, a tedy klesly výdaje z veřejných peněz.
Počátek
Už za úřadování prezidenta Bushe mladšího se začalo s projektem budování sociálních bytů v USA. A od té doby klesl počet bezdomovců více než o 30 %. Vznikly tak desítky tisíc bytů, které jsou rozjezdové pro mnohé bezdomovce. A ano, skutečně jen promile z bezdomovců se stali bezdomovci z přesvědčení. Drtivá většina lidí bez domova se na ulici ocitla vlivem nepříznivých okolností. Životních překážek, které prostě sami nedokázali překonat.
Logika věci
A ano, vyšší výdaje vyplývají z logiky věci. Je přeci rozumné dát člověku základní důstojnost, díky které se může postavit na vlastní nohy. Pokud někdo křižuje ulice a nemá kde složit hlavu, jeho startovní čára je daleko, daleko za ostatními. V této souvislosti mě tak trochu napadá, že pro mnohé neziskovky je péče o bezdomovce živobytím. Jejich cílem tedy není apriori bezdomovectví vyhladit, ale prostě ho udržovat na setrvalé úrovni. Aby jim bezdomovci nevymírali, ale aby se ani nedostávali z ulic do bytů a z bytů pak do zaměstnání a stavu, kdy přestanou žít v permanentní nouzi.
Ústecké intermezzo
Před týdnem zarezonoval společností případ matky tří dětí, která žila po dobu desíti měsíců v garáži. I s dětmi. Na udání přijela ke garáži policie, provedla zjištění a následně do garáže poslala OSPOD. Ten ženě odebral dvě starší děti a poslal je do Klokánka. Mladší dítě odcestovalo do nemocnice na pozorování. Ošetřující lékař sdělil, že s dítětem nic není. Budou ho jen pozorovat. Pro případ, že by s ním něco bylo. K tomu je nutné připojit vyjádření OSPODu. Dle OSPODu se žena vyhýbala jistě milým dámám ze sociálky celých deset měsíců. Jaké měla důvody? Že by slečny a dámy sociálky byly tak nechutně milé, vstřícné a ochotné, až to matku začalo obtěžovat a prostě před jejich ohromným altruismem vzala do zaječích? Dost o tom pochybuju.
S daleko větší pravděpodobností utekla matka tří dětí před sociálkou, protože se jí prostě bála. Bála se, že jí děti seberou. Bála se jejich nekonečného dohledu a strkání nosu do její rodiny. Ordinuji na bázi předpokladu. Bála se pomoci ze strany státu, protože v mnoha případech se může jednat a také jedná o rodinu ohrožující záležitost. Ne každý si svůj první milion vydělá v jednadvaceti, že jo. A teď ten Klokánek do toho. Můžeme s jistotou vyloučit, že matka s třemi dětmi byla fanoušek nuzného bydlení v garážích. V garáži se ocitla vinou nouze. Garáž byla nouzové řešení. Neměla jinou možnost.
A namísto toho, aby se OSPOD ustrnul a ženě urychleně pomohl k sociálnímu bytu a pomohl s nastalou situací, dočká se jediného. Ženě se děti odeberou, protože… je v nouzi. Důsledek? Klokánek si za první měsíc naúčtuje za děti tolik peněz, že by to vystačilo na tři měsíce pro matku i s dětmi v pěkném a slunném bytě i s vybavením a stravou. A možná by zbylo i na výlety, na hračky, na soukromou učitelku. Ale ne, odevzdat děti instituci je prostě jednodušší. Nakašlat na psychiku dětí, na psychiku matky.
Návrat k americkému poradci
A právě na příkladu matky tří dětí je vidět potvrzení slov Dennise Culhana. Kolik peněz teď stát narve do rozdělené a zničené rodiny? Ušetří? A neušetřil by víc, kdyby rodinu zachoval a pomohl jí? Vždyť od toho tu prostě má být. Aby asistoval a rozumně hospodařil, nikoliv aby po gestapácku vládl.
Vložil: Štěpán Cháb