Sokolům se na elektrárenských věžích daří, první letošní junior už je i okroužkován. V Prunéřově ale hnízdění překazil raroh
16.05.2017
Foto: ČEZ
Popisek: První procházka sokolího mláděte s identifikačními kroužky
Vůbec prvním okroužkovaným sokolím mládětem na elektrárenském komínu Skupiny ČEZ je letos to ledvické. Za poletování rozčilených rodičů kolem komína se ho podařilo ornitologovi Václavu Beranovi okroužkovat v pondělí 15. května. Zároveň k sokolí budce umístil jednu z fotopastí, na které získali ornitologové z ALKA Wildlife, o. p. s., finanční grant od Nadace ČEZ.
„Mládě je pěkné a má se k světu. Může mu být tak pětadvacet dní. Podle stavby těla, je malé a má slabší nohy, to bude samec. Víc jich v budce není a žádné stopy po zbytcích dalších vajec. Nebývá přitom zvykem, že by samice snesla jen jedno. Vždy bývají nejméně dvě. Ostatně loni vyvedli ledvičtí sokoli tři mladé,“ poznamenal ornitolog Václav Beran, zoolog a kurátor zoologické sbírky Muzea města Ústí nad Labem a spolupracovník ALKA Wildlife, o. p. s.
Sokolí junior ještě bez kroužků
Z budky si přitom snesl zbytky jednoho z rozcupovaných holubů. Na zachovalém křídle měl totiž zbytky narůžovělé barvy. „Musím zjistit, co to je. Takhle totiž vypadá jeden jed. Bohužel někteří lidé jím natírají schválně peří holubů a čekají, že budou pozřeni dravci, speciálně právě sokoly. Pár z komína vypadá naštěstí zdravě a stejně tak i jeho potomek,“ konstatoval ornitolog. Vzhledem k tomu, že sokol stěhovavý je ohroženým, a tudíž chráněným druhem, je pochopitelné, že by se jednalo o porušení zákona, které by mohlo být i trestným činem. „Pokud to je jed, stejně ale nezjistíme, jak a kde se na křídla holuba dostal, neboť kroužek na noze neměl.“
Kroužky pro první letošní mládě
Ornitologu Beranovi zbývá ještě na severu Čech zmapovat lokality elektráren Tušimice, Prunéřov a Počerady. Na chladicí věži v Elektrárně Tušimice, kde byla v roce 2011 v rámci Skupiny ČEZ umístěna vůbec první kovová sokolí budka na technické stavbě v České republice, visí budka mimo ochoz chladicí věže a je hůře dostupná. „Tušimický pár je velmi aktivní a téměř každý rok vyvádí mláďata. Letos ještě nevím, kolik jich bude. Okroužkovat je si vzhledem k umístění budky ovšem netroufám. V jejich případě se musíme spokojit s pouhým pozorováním,“ dodal Václav Beran.
Ornitolog Václav Beran šplhá na věž za mládětem
Ohledně Elektráren Prunéřov si jen povzdechl: „Zase nám hnízdění sokolů překazil raroh velký. Stejně jako loni okupovala samice raroha budku na komínu prunéřovské dvojky. Proč, nikdo neví. Budka na komínu sousední jedničky se přitom sokolům nezamlouvá a letos v ní hnízdí poštolky. Takže buď to sokoli zkusí nyní po odletu raroha znovu, nebo opět půjde o neúspěšné zahnízdění.“ V Elektrárně Počerady zatím pravděpodobně samice stále sedí na blíže neurčeném počtu vajec. Stejně tak je tomu i v případě středočeské Elektrárny Mělník. Tam by ovšem podle Václava Berana měla samice sedět na čtyřech vejcích! „Navíc podle fotek jsou v budce ještě další dvě vejce. O jaký jde unikát, ovšem poznáme, až sokolí pár i mladí odletí. Případně během jejich kroužkování,“ uzavřel ornitolog.
První kontakt s člověkem už má malý orlík za sebou
Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první kovová sokolí budka v České republice, se již na výškových elektrárenských stavbách (komínech či chladicích věžích) Skupiny ČEZ podařilo sokolům odchovat 47 mláďat. Podle ornitologa Berana patří ČEZ bezesporu k průkopníkům ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Teprve poté následovaly instalace dalších budek na jiných průmyslových stavbách v republice a probíhají dodnes. Nadace ČEZ již přitom ornitologům věnovala na jejich monitoring záchovného programu sokola stěhovavého 400 000 korun.
Václav Beran s fotopastí
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL