Vláda schválila čtyři miliardy na revitalizaci Krušných hor. Vedle změn lesních porostů se počítá s kompenzací imisní zátěže vápněním či odstřelem přemnožených jelenů

Foto: Daphne ČR - Institut aplikované ekologie

Popisek: Cínovecký hřbet před zahájením revitalizace

Program „Revitalizace Krušných hor“ schválila na svém zasedání vláda České republiky. S podporou Ústeckého a Karlovarského kraje jej inicioval Úřad zmocněnce vlády a zpracovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Do konce roku 2030 bude do oblastí severozápadního pohoří investováno 4,1 miliardy korun.

„Podnět k záchraně Krušných hor je z naší strany opravdu dlouhodobý a jsem rád, že jsme vládu konečně přesvědčili,“ říká hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček s tím, že dlouholetým procesem bude také realizace. „Všichni víme, že stromy rostou desítky let. Věřím však, že s dalšími podpůrnými opatřeními zachováme Krušné hory jako důležitý ekosystém nejen pro náš kraj, ale také pro příští generace,“ dodává Bubeníček.

„Lesy Krušných hor jsou napadeny plísní a usychají. Historická průmyslová zátěž poškodila původní porosty a lesní půdy. Náhradní smrky, které sem byly dočasně vysazeny v 90. letech, však v poškozené půdě oslabily a podléhají škůdcům. Stavu lesu nepřispívá ani přemnožená zvěř. Proto jsou nezbytné investice do urychlené obnovy původních smíšených lesů, které do této oblasti patří, a řada souvisejících opatření. Jde především o zachování funkce lesa, ale také o celkovou obnovu Krušných hor, které se právem stávají stále oblíbenějším turistickým cílem,“ vysvětluje regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová.

Většina peněz by se měla majít v evropských programech

Cíle Programu jsou podřízeny dlouhodobému záměru, spočívajícímu v obnově funkčního ekosystému horského lesa, a zahrnují konkrétní opatření v podobě kompenzace imisní zátěže v lesních půdách, obnovy dožívajících porostů náhradních dřevin cílovými dřevinami se zajištěním reprodukčního materiálu pro plánované přeměny lesních porostů, snížení škod zvěří na lesních porostech, zlepšení vodního režimu na plochách, negativně ovlivněných odvodněním, a v neposlední řadě zajištění příznivého stavu předmětů ochrany obzvlášť chráněných území a území soustavy NATURA 2000.

Účelem Programu je především vytvořit stabilní podmínky pro financování činností, vedoucích k dosažení výše uvedeného cíle. Pro zajištění naplnění cílů Programu budou náklady hrazeny především z prostředků státního rozpočtu i z fondů EU, částečně také z vlastních zdrojů Lesů České republiky. Do roku 2020 by mělo jít celkem o 361 milionů korun, v dalším desetiletí pak o 753 milionů. Ministerstvo životního prostředí by mělo poskytnout do roku 2030 až 70 milionů korun, státní podnik Lesy ČR pak necelých 900 milionů korun. Zbytek do 4,1 miliardy by se měl najít v evropských programech.

Imisní zátěž kompenzuje vápnění

Krušné hory byly postižené imisemi po rozvoji těžby na severu Čech v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. V důsledku těžby zde odumřelo na 40 000 hektarů lesních porostů, poškozeny byly i lesní půdy. V té době se začaly zakládat porosty dřevin, které měly provizorně nahradit mrtvé dřevo. Ty jsou dnes na konci své životnosti a poměrně rychle odumírají. Přeměnit by se mělo ještě přibližně 15 800 hektarů porostů, z toho přibližně 5500 hektarů je potřeba transformovat do deseti let.

Vedle změn lesních porostů s cílem jejich pestřejší sklady se počítá také například s kompenzací imisní zátěže vápněním. V rámci snižování počtu přemnožených jelenů dojde ke zvýšení jejich odstřelů až na maximálně 150 procent normovaných stavů.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL