Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Život Jany Paulové by mohl posloužit jako filmový scénář. Kde nechala srdce, co tak úpěnlivě tají a v které zemi by chtěla dožít? Tajnosti slavných

22.04.2015
Život Jany Paulové by mohl posloužit jako filmový scénář. Kde nechala srdce, co tak úpěnlivě tají a v které zemi by chtěla dožít? Tajnosti slavných

Autor: Archiv Jany Paulové

Popisek: Jana Paulová miluje Indii, do níž ji přivedla její starší dcera. Společně založily i nadaci pro tamní sirotky a herečka si prý umí snadno představit, že by v této zemi prožila stáří.

Úsměvy rozdává na jevišti a před kamerou, lásku v zemi, v níž našla druhý domov jedna z jejích dcer. Jak to čerstvá šedesátnice Jana Paulová dělá, že vůbec nestárne. kdo jí dodal sílu k návratu na jeviště a kam by chtěla ve stáří odejít z Česka?

Sexy plavovlásku, která svým vzhledem popírá veškeré zákonitosti přírody, si většina diváků vybaví především jako Vilmu Novákovou z Troškovy filmové trilogie Kameňák. Zatímco spousta diváků při nich umírá smíchy, ti intelektuálněji naladění se chytají za hlavu. A filmová manželka Václava Vydry po každé premiéře raději ujela do zahraničí, aby nemusela čelit negativní kritice. „Po první části mě zdrcující reakce tak šokovaly, že než abych chodila kanály, raději odjela jsem raději do Indie,“ přiznala herečka serveru Korzár.sk. Současně však konstatovala, že odsuzovat tyto filmy a účinkování v nich je pokrytectví.

S filmovým manželem z Kameňáku Václavem Vydrou

S filmovým manželem z Kameňáku Václavem Vydrou

„Je to moje obživa a jinak se živit neumím. Připadá mi v našich podmínkách směšné, jak se někdo rozhořčuje nad tím, že se natočí lidová komedie. Ale to, že se natáčejí vážné, hluboké scény povrchně, že se polopravda vydává za pravdu, a to celé se tváří jako umění, je podle mě mnohem horší než celý Kameňák, který má jediný cíl – pobavit. Vtipy jsou prostě česká specialita, při třetím pivu je vypráví v hospodě každý Čech,“ dodává.

Pro herectví se narodila

Je až neuvěřitelné, že křehká blondýnka oslavila letos 19. února již šedesátiny. Je stále štíhlá a půvabná, možno protože svůj vzhled neřeší a o pomoci plastických chirurgů vůbec neuvažuje. Mohla by prý dopadnout ještě hůř. „Stárnutí jako takové mi nevadí, pokud mě zrovna nic nebolí, ale někdy jdu kolem výkladní skříně, zahlédnu svůj odraz a skoro se leknu. Říkám si: Jé, to jsem já? No to ti, Svobodo, přeju,“ prohlásila v rozhovoru pro Novinky.cz.

V roce 2007 v taneční soutěži Bailando s partnerem Zdeňkem Fialou

V roce 2007 v taneční soutěži Bailando s partnerem Zdeňkem Fialou

Pražská rodačka dostala umělecké geny již do vínku, její otec František Paul byl operetní zpěvák, herec a režisér, matka Eva Šenková zpívala v Hudebním divadle Karlín. A tak bylo vlastně samozřejmé, že po základní škole Jana šla na Pražskou státní konzervatoř, odkud po dvou letech přestoupila na DAMU. „V uměleckém prostředí jsem žila odmalička a vlastně jsem si jinou profesi pro sebe neuměla ani představit. Koketovala jsem sice v divadelnictví s různými oblastmi, nakonec ale zvítězilo herectví. Někdy toho možná trochu lituji, protože myslím, že jsem docela schopná uvažování a rychle se učím, ale už je to tak, jak to je,“ konstatuje herečka.

Doma prošla tvrdou školou

Přestože pocházela z umělecké rodiny, neměla to v životě vždycky lehké. „Moje maminka byla velký kritik. Byla dost přísná a ani si nepamatuji, že by mě někdy pochválila,“ říká Jana. Podobně jako řada kolegů dokonce prošla obdobím, kdy se rozhodla hereckou profesi opustit. K radikálnímu kroku ji prý přiměla práce na padesátidílném seriálu.

Z profesní krize ji vytáhl kolega Pavel Zedníček, kterému se podařilo přemluvit ji k návratu na jeviště. Zlákal ji na představení Natěrač, v němž zprvu jen zaskočila za nemocnou kolegyni.

Z profesní krize ji vytáhl kolega Pavel Zedníček, kterému se podařilo přemluvit ji k návratu na jeviště. Zlákal ji
na představení Natěrač, v němž zprvu jen zaskočila za nemocnou kolegyni.

„Ta marnost z toho, že nemůžu ovlivnit kvalitu předlohy, kterou jsem dopředu neznala, neboť nové díly jsme někdy dostávali i ráno těsně před natáčením, mi tuhle profesi na docela dlouhý čas znechutila,“ přiznala po letech v jednom rozhovoru. A tak si koupila elektrickou kytaru, jezdila po republice, hrála a zpívala. A prý to pro ni byla velmi šťastná doba. Po pěti letech se ale nakonec vrátila na jeviště a před kameru.

Utajovaná rodina

Své nejbližší vždy úzkostlivě tajila před zraky médií a veřejnosti, jednu dobu se dokonce šuškalo, že se o ně bojí. Ve dvaadvaceti letech se provdala za toho pravého – o čtyři roky staršího klavíristu Milana Svobodu, který původně vystudoval na konzervatoři hru na varhany. Český jazzový hudebník, skladatel, dirigent a hudební pedagog je autorem mnoha desítek vlastních skladeb, aranžmá a řady hudebních doprovodů k divadelním inscenacím.

S manželem Milanem Svobodou

S manželem Milanem Svobodou

Možná právě tím, že Jana nepřipustila, aby se kdekdo šťoural v detailech z jejího soukromí, přispěla k tomu, že je šťastně vdaná již tři desetiletí. Dcerám Adéle a Anežce tak uchránila normální dětství a je prý velmi pyšná, že z nich vyrostly inteligentní mladé dámy s dobrým srdcem, které jsou zároveň jejími nejbližšími přítelkyněmi. Smyslem života starší Adély je péče o sirotky v Indii, mladší Anežka původně chtěla vykročit v matčiných šlépějích. Potom prý ale zjistila, že nemá na herectví talent, a tak se stala úspěšnou překladatelkou z francouzštiny. Dokonce překládá i divadelní hry, v jedné z nich si nedávno zahrála i její matka.

Boty z toulavého telete

Toulavé boty již Janu zavedly do nejrůznějších končin naší planety. Poznala již Nepál, Srí Lanku a Thajsko, několikrát navštívila Mexiko a Indonésii, kam se chce ještě určitě vrátit. „Okouzlila mě Afrika, projela jsem Spojené státy a velmi bych chtěla procestovat Jižní Ameriku, ale i Bhútán,“ naznačila své další cestovatelské plány.

S mladší dcerou Anežkou

S mladší dcerou Anežkou

Přibývající léta jí však trošku vášeň komplikují, začíná si prý uvědomovat, že tělo má křehčí a jakékoli zranění se hojí déle. Loni na podzim měla v plánu himálajský trek v Bhútánu, a tak si v létě v Řecku naordinovala přípravný trénink. „Ale po měsíci jsem si natrhla stehenní sval. Nemohla jsem si sednout ani lehnout a bolelo to čtyři měsíce. Do té doby mě ani nenapadlo, jak moc vás může takový bolavý zadek omezovat. Takže v tom mém pozdním dospívání už musím být bohužel opatrná,“ přiznala v rozhovoru pro Novinky.cz.

Země, v níž nechala srdce

Na pohled křehká plavovláska je duší dobrodruh, který se nebojí opravdu snad vůbec ničeho. Lezla již po skalách, skákala padákem a cílem jejích výprav do zahraničí není povalování na pláži, ale skutečné poznávání různých zemí a kultur. „Zkrátka se snažím život neflákat. Jakmile zapluji do poklidných vod, už mi v hlavě vytane myšlenka, že by to chtělo vyzkoušet něco nové,“ přiznává.

Jana Paulová mezi ‘svými‘ dětmi v Indii. Sdružení Změň můj osud, které založila s dcerou Adélou, funguje podobně jako adopce na dálku.

Jana Paulová mezi ‘svými‘ dětmi v Indii. Sdružení Změň můj osud, které založila s dcerou Adélou,
funguje podobně jako adopce na dálku.

Cestování je zkrátka její životní vášní, i své šedesátiny oslavila mimo domov, vyrazila s manželem do Indie. Tuto zemi má herečka velmi ráda. Byla v ní již několikrát, její starší dcera Adéla s manželem Emilem tam pomáhají jako dobrovolníci se školou pro sirotky, kterou vybudovali Češi. Tentokrát ale herečka vyrazila do Indie poprvé ve společnosti svého životního partnera. Chtěla mu ukázat svá nejoblíbenější místa. Do Indie si prý s sebou vždy bere místo spacáku cíchu, protože nikdy neví, kde bude spát, moskytiéru, jednorázové jehly a antibiotika, prášek na čištění vody a repelent. Drží se indického přísloví, že všechno dobře skončí, a když ne, tak to znamená, že ještě není konec. A docela dobře si umí představit, že by stáří prožila právě v této zemi.

Koníček, který dlouho tajila

Od mládí Jana Paulová i píše, jen dlouho nesebrala odvahu dát své texty někomu přečíst. Pak ale dostala nabídku psát pro jeden časopis fejetony, které sklidily úspěch. Díky tomu se objevil vydavatel, že by o ní mohla nějaká redaktorka napsat knížku, a tak se rozhodla, že ji napíše sama, a do roka se zrodil jakýsi kříženec cestopisu, biografie a fejetonu. Její autorská prvotina Jak běžet do kopce vyšla v roce 2006, tím však Janina tvorba neskončila. Píše dál, jen jí to prý jde pomalu, protože na psaní potřebuje klid. A ten při dvaceti představeních měsíčně hledá jen velmi obtížně.

Její kniha vyšla v roce 2006 a Jana prý píše dál, jenže jí to jde pomalu

Její kniha vyšla v roce 2006 a Jana prý píše dál, jenže jí to jde pomalu

Navíc v životě neplánuje, má pocit, že je život už naplánován a nikdy sama předem nevymyslí, co se jí nakonec přihodí. „Tak jsem se poprvé dostala do Nepálu. Potkala jsem Standu Berkovce a on mi řekl, že jede s horolezci do Himálaje na Mount Everest. Prostě jsem se ho zeptala, jestli můžu s nimi, a on že můžu. Kdybych se s ním nesetkala, ani by mě nenapadlo něco takového podniknout,“ říká odvážná herečka a dodává: „Můj život se od toho okamžiku začal odvíjet úplně jiným směrem. Proti tomu, co mi připravuje život, jsou mé plány absolutně chabé a zbabělé.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace