Zahynulo 319 horníků a záchranářů. Důlní neštěstí v Příbrami, od něhož uplynulo 130 let
27.05.2022
Foto: Hornické muzeum Příbram (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Snímek z pohřbu tragicky zahynulých horníků
V letošním roce si město Příbram připomene smutné výročí březohorské důlní katastrofy, od níž 31. května uplyne již 130 let. Tragickou událost, při níž zahynulo 319 horníků a záchranářů, uctí řada programů. Již tuto sobotu 28. května tak můžete navštívit Vzpomínkový den v Hornickém muzeu spojený s Muzejní nocí, v úterý pak několik pietních akcí.
Pokud bychom měli možnost přenést se o 130 let zpět, dělilo by nás pouhých pár dní od největší důlní katastrofy té doby ve světě v oblasti rudného hornictví a největší v historii českého báňského podnikání, která poznamenala stovky rodin z Příbrami, Březových Hor a okolních obcí. V úterý 31. května roku 1892 pravděpodobně shodou nešťastných událostí vzplanul v dole Marie požár. Zplodiny se záhy v podzemí rozšířily i do okolních šachet, kde si celé neštěstí vyžádalo více než 300 lidských životů.
Smutné výročí
Ve výroční den, tedy v úterý 31. května 2022, město Příbram plánuje pietní akce, veřejnost ale zve i na sobotu 28. května, kdy se koná tzv. Vzpomínkový den v Hornickém muzeu. „V sobotu 28. května přivítáme veřejnost v areálu Ševčinského dolu, kde se v tento den kromě vzpomínkové akce koná také Muzejní noc. V programu jsou v čase od 16 do 22 hodin připraveny hudební produkce, při kterých vystoupí písničkář Petr Vašina a dále sbory Arytmie Praha a Gambale. Dále se návštěvníci mohou těšit na promítání dokumentárních záběrů a samozřejmě si připomeneme události roku 1892.
Slavnostně osvětlený Ševčinský důl, foto město Příbram
„V areálu Ševčinského dolu bude připraveno i pietní místo s 319 svíčkami za 319 horníků a záchranářů, kteří zemřeli při zmíněném důlním neštěstí,“ říká ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl a dodává: „Jak jsem již zmínil, vzpomínková akce je propojena s programem Muzejní noci, takže si návštěvníci v tento den budou moci prohlédnout vybrané expozice v nevšedním čase. Pozvánku bych rád rozšířil také o možnost prohlídky Mariánské štoly, které začínají v 16, 17 a 18 hodin. Celý vzpomínkový den tedy nebude pouze o historických událostech. Zmínit bych mimo jiné mohl také odhalení plastiky Ivana Lošáka Hornická svatba, kterou Hornické muzeum získalo do svých sbírek od města Příbram.“
Další připomínky
Události roku 1892 si mohou občané a návštěvníci města připomenout již v tyto dny díky naučné stezce s informačními panely, které jsou umístěny na místech spojených s popisovanými událostmi. Trasa s prvním informačním panelem začíná u březohorského hřbitova a další zastavení následují u dolu Marie, Ševčinského dolu a u budovy bývalého báňského ředitelství na náměstí T. G. Masaryka. Poslední informační panel je umístěn u příbramského hřbitova. Vybrané budovy budou ve večerních hodinách nasvíceny do hornických barev.
Informační tabule k důlnímu neštěstí, foto město Příbram
K výpravě do historie je možné využít i hru Marie v plamenech, kterou je možné stáhnout v mobilní aplikaci Skryté příběhy. „Je rozhodně dobré připomínat si hornickou minulost. 130. výročí březohorské důlní katastrofy nabízí jedinečnou příležitost, abychom si ještě více uvědomili, že město Příbram bylo, je a bude hornickým městem. V den výročí, tedy v úterý 31. května se můžeme sejít při pietní akci postupně na několika významných místech,“ uvedl starosta Jan Konvalinka a dodal, že velké díky patří všem, kteří se na akci pořádané Městským kulturním centrem ve spolupráci s hornickými a hutnickými spolky podíleli.
Pietní akce 31. května 2022
- 16:00 Příbramský hřbitov
- 17:00 Březohorský hřbitov
- 17:30 Koncert v kostele sv. Vojtěcha – Vepřekův smíšený sbor
- 18:00 Nádvoří dolu Marie – Památník vdovám po obětech důlní katastrofy
- 19:00 Důl Marie – posezení u černého piva
|
Připomínkou ztracených životů bude také květinová výzdoba. Kruhový objezd u náměstí T. G. Masaryka bude osázen 319 květinami symbolizujícími ztracené životy a chybět nebude ani nepřehlédnutelný symbol obráceného hornického znaku – mlátku a želízka, který v této podobě značí nepříznivou událost – uzavření dolu, neštěstí, smrt horníka apod.
Důl Marie
„Důl Marie je jméno rudného dolu, nacházejícího se na Březových Horách v Příbrami ve Středočeském kraji. Dnes se důl již nepoužívá. Založen byl roku 1822 a jeho hloubka činila 1 165 metrů. Celkem měl 33 pater. V roce 1892 se zde začala jedna z největších důlních katastrof v Evropě, při níž zahynulo 319 horníků.
Mariánský důl byl založen především proto, aby odlehčil dolu Vojtěch. Své jméno dostal podle Mariánské žíly, kterou protínal mezi sedmým a osmým patrem. Parní stroj zde byl postaven až v roce 1840, do té doby byla k těžbě používána vodní kola a koňské žentoury (zpravidla stavby kuželovitého tvaru, ve kterých se v kruhu pohybovali dva koně – tento pohyb byl přenášen na rumpál, na němž byla dvě lana s vědry, takže jedno vědro bylo vždy spouštěno a druhé vytahováno).
Důl Marie
Po tragické důlní katastrofě z roku 1892 byla jeho činnost obnovena po dvou letech. Po 1. světové válce důl zůstává opuštěn a chátrá. Až po skončení 2. světové války dochází k rekonstrukci a následné těžbě do roku 1978, kdy je hornická činnost na všech rudných dolech na Příbramsku ukončena,” popisuje Wikipedie.
Důlní katastrofa
„31. května 1892 před polednem přicházeli Emanuel Kříž, Alois Nosek, Jan Kadlec a Václav Havelka na 29 patře dolu Marie ke stoupacímu stroji, aby se tudy dostali na povrch ze své ranní směny. Skupinka horníků čekala, až se na stoupacím stroji uvolní místo. Všichni si svítili hornickými kahany, a protože Emanuelu Křížovi dohoříval knot v kahanu, rozhodl se jej před nástupem na stroj vyměnit, neboť vstup na stoupací stroj bez světla byl přísně zakázaný. Doutnající knot Kříž odhodil, avšak ten se propadl sýpkou do sklípku. Všichni čtyři kontrolovali, zda nevznikl požár, ale když se ani po patnácti minutách nic nedělo, rozhodli se vystoupat nahoru. V jednu hodinu odpoledne již ale náraziště začalo hořet (příčinou bylo vzplanutí olejem napuštěných třísek).
Plyny začaly okamžitě pronikat chodbami do dalších dolů (většina dolů byla na několika patrech vzájemně propojena). Prvním zasaženým dolem byl Ševčinský důl. V kleci, která z něj vyjela, byly nalezeny klobouky těch horníků, co se plynem otrávili a spadli dolů do jámy. Ve 14:30 byly záchranné akce ukončeny, zachránilo se přibližně 50 mužů ze 161. Tou dobou se již dostaly plyny také k dolu Vojtěch a Prokop. Většina záchranných prací probíhala na dole Anna. Zde byl v provozu jak stoupací, tak i těžní stroj. Kdo se dostal sem, přežil. Většina horníků ale čekala ve Vojtěšském dole na těžní klec. Ti ale byli záhy otráveni plyny, líčí smutnou událost Wikipedie. „V 19 hodin bylo již takřka po všem. Plyny se dostaly i k Annenskému dolu, a tak i zde byly záchranné práce zastaveny. Mrtvá těla byla shromažďována na nádvořích dolu Anna a dolu císaře Františka Josefa (dnešní Ševčinský důl),” uzavírá Wikipedie.
Snímek z dobového tisku
„Z odpolední směny, na které pracovalo 835 havířů, se 318 nevrátilo ke svým rodinám. Mezi nimi i 5 horníků, kteří položili svůj život ve snaze pomoci svým kamarádům. Marně všichni doufali, že se následujícího dne podaří někoho zachránit. Jen jako zázrakem se po více než 24 hodinách od vzniku požáru zachránil horník Jan Soukup. Jediný!
1. června se také začalo pochovávat na březohorském a příbramském hřbitově, převážně do narychlo vykopaných hromadných hrobů. Toto opatření bylo nutné, protože hrozilo nebezpečí epidemií. 9. června si katastrofa vyžádala svoji poslední oběť, když na zasažení dýchacích cest zplodinami požáru zemřel v příbramské nemocnici horník Václav Krátký. Stejného dne, 9. června, bylo ukončeno vyvážení obětí z dolů, poslední oběť však byla nalezena až 22. září 1892.
Ve své době největší důlní katastrofa na světě, která si vyžádala 319 lidských životů po sobě zanechala smutné dědictví, 286 vdov a 961 sirotků, z toho 33 pohrobků,” uzavírá události onoho smutného dne Spolek Prokop Příbram.
Zdroj: město Příbram, Spolek Prokop Příbram, Wikipedie
Vložil: Andrea Morkusová