Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Slavný zámek přeměnili na koncentrační tábor a mrtvé vězně pohřbívali u zdi. Český poutník

28.09.2019
Slavný zámek přeměnili na koncentrační tábor a mrtvé vězně pohřbívali u zdi. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Na první pohled běžná brána, před osmdesáti lety vchod do pobočky koncentračního táboru

FOTOGALERIE Cílem dnešního výletu je zámek Vrchotovy Janovice na Sedlčansku. Původně vodní tvrz byla na konci 16. století přestavěna na renesanční zámek. Nejtěžší chvíle prožíval zámek v minulém století. Za II. světové války v něm sídlilo velitelství okupačních vojsk a pobočka koncentračního tábora. Nakonec se do jeho zdí nastěhovala sovětská armáda.

Ale pěkně od začátku. Naše putování začínáme na stejnojmenné železniční zastávce, která leží na lokálce mířící z Olbramovic do Sedlčan. Po vystoupení z vlaku se vydáme po místní silničce směrem k městysu, který je od železnice vzdálen necelý kilometr.

Své dnešní jméno dostala obec v roce 1433

Z historických materiálů se dozvídáme, že první zmínky o obci pocházejí už z roku 1224, kdy se město nazývalo Janovice po pánu Kunrátu z Janovic, který byl purkrabí na hradě Zvíkov a pocházel z rodu Janoviců. Další zprávy o tomto rodu nejsou dochované. Je známo, že po pánech z Janovic si majetek mezi sebe rozdělili synové Herbartovi a Peškovi. Mělnický kanovník Herbart nechal založit v janovickém kostele oltář svatého Václava, který byl v roce 1387 vysvěcen. Koncem téhož století patřily Janovice do vlastnictví rodiny Pešků, která ho s výjimkou kostela postupně rozprodávala. Až v roce 1433 se novým majitelem panství stal Bohuněk Vrchota z Vrchotic, který také dal Vrchotovým Janovicím jméno, které se dochovalo až do dnešních dnů.

Zámek přeměnili na koncentrační tábor. Mrtvé vězně pohřbívali u zdi

Smutné chvíle zažívaly Vrchotovy Janovice v době německé okupace, kdy zde byla zřízena jedna z poboček koncentračního tábora Flossenbürg. Zpočátku sem byli umisťováni lidé, kteří uprchli z totálního nasazení v Třetí říši nebo osoby ‘nečistého‘ původu – manželé Židovek a potomci ze smíšených manželství. Od července 1944 k nim přibyli i političtí vězni.

Pracovali na výstavbě tábora, budování nových hal a objektů SS a v dílnách, zařízených na opravy tanků. V prvním období byli mrtví vězni odváženi ke spalování do Prahy, později byli pohřbíváni u zdi zámeckého parku ve Vrchotových Janovicích. Na hřbitově u kostela sv. Martina v centru Vrchotových Janovic se nachází hrob francouzských vězňů a pamětní deska. Počátkem května 1945 bylo zbylých osm desítek vězňů odvedeno z Janovic na nádraží v Olbramovicích, kde byli naloženi do transportního vlaku převážejícího vězně z Terezína, Osvětimi a Prahy. Tento transport byl osvobozen 8. května 1945 u jihočeských Kaplic. Uvádí se, že do konce druhé světové války janovickým koncentračním táborem postupně prošlo na 3000 lidí.

Jak se vyvíjela česká společnost

Dnes ale žijí Vrchotovy Janovice poklidným životem. Zámek je součástí národního muzea, které v něm zřídilo své odloučené výstavní prostory. Uvidíte například expozice dokumentující vývoj české společnosti v průběhu 19. století nebo můžete v původním gotickém sklepení obdivovat expozici českého zvonařství.

Zámek byl původně kamennou gotickou tvrzí pánů z Janovic. Stavba byla chráněná vodním příkopem. Později byla tvrz přebudována na renesanční zámek. V 18. století se proměnil na reprezentační sídlo votické větve hrabat z Vrtby. Pak přišli Vratislavové z Mitrovic a poslední velká přestavba celého areálu se konala v polovině 19. století. Tehdy získal zámek svou současnou novogotickou, romantickou podobu.

Park pro romantiky a snílky

Posledními soukromými majiteli byl rod Nádherných z Borutína. V první polovině 20. století, byl zámek uprostřed starého krajinářského parku místem, kde se se svými pozoruhodnými hosty setkávala baronka Sidonie Nádherná. Ta musela zámek nakonec opustit hned dvakrát. Poprvé za německé okupace a podruhé po vyvlastnění v padesátých letech.

Součástí zámeckého areálu je menší park, který ale potěší srdce každého romantika. Podoba parku se vyvíjela déle než 200 let a je výsledkem šťastného setkávání osvícených majitelů, jakými byli například František Arnošt mladší hrabě z Vrtby, Josef Vratislav, hrabě z Mitrovic či Karel a Sidonie Nádherní z Borutína, s nadanými architekty, mezi nimiž vynikal například Camillo Schneider.

Kostel s pomníkem

Při cestě zpět k vlaku se zastavte také u kostela svatého Martina, který byl pravděpodobně postavený v románském období ve 12. století. Ve 14. století ale prošel gotickou přestavbou, kdy získal svoji dnešní podobu. U kostela se nalézá hřbitov s pomníkem obětem šílenství II. světové války.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace