I děti mohou vyhrát revoluci, která nás zbaví žampiónů na hradě. Ať žijí duchové. Filmové stopy
15.09.2019
Foto: Repro z filmu
Popisek: Leontýnka s Dlouhým Jankem ve filmu Ať žijí duchové
FOTOGALERIE V dnešních filmových stopách vás pozveme na hrad Krakovec a do městečka Nový Knín. Znalci českých filmů teď už nejspíš vědí, že se budeme věnovat jednomu z nejslavnějších českých dětských filmů, hudební pohádce Ať žijí duchové. Ta se na zmíněných místech natáčela v roce 1977.
Hrdiny humorné dětské hudební komedie jsou chlapci a děvčata, kteří vytáhnou do boje proti některým dospělým ze své obce, když chtějí proměnit starý hrad v zemědělský objekt a pěstovat v něm žampióny. Za vydatné pomoci duchů, rytíře Viléma Brtníka z Brtníku a jeho dcerky Leontýnky, kteří zchátralý hrad obývají, a mnoha trpaslíků, které rytíř přivolal na pomoc, se jim nakonec podaří dosáhnout svého cíle – hrad je opraven a předán do péče dětí. Z Leontýnky, která si stěžuje na osud nesmrtelných bytostí, se díky kopretině darované Dlouhým Jendou z lásky stane normální dívka.
Dlouhý Janek se věnuje muzice
Legendární dětská komedie Ať žijí duchové slaví úspěch u diváků i dvaačtyřicet let po svém natočení. Zatímco ve filmu jsou všichni stále mladí a veselí, skutečný život si s osudy hrdinů zahrál úplně jinak. Představitel Dlouhého Janka, Jiří Procházka, se po úspěchu ve filmu zkoušel hlásit na konzervatoř, kam se ale nedostal, a tak s herectvím praštil. V současnosti se vcelku úspěšně věnuje hudbě a vlastní hudební agenturu.
Leontýnku už nepotkáte
Nejsmutnější osud potkal představitelku Leontýnky Danu Vávrovou. Ta se během kamerových zkoušek do Jirky Procházky zamilovala, a tak jí její zamilovaný pohled nejspíš dopomohl k tomu, že jednu z hlavních roli nakonec získala. Většinu svého dospělého života prožila Dana Vávrová v sousedním Německu, kde se věnovala převážně filmové režii. Společně s německým manželem také vychovávala tři dcery. Její pobyt na této planetě ale skončil příliš brzy. Pátého února 2009 bohužel Dana Vávrová podlehla rakovině. Bylo jí pouhých 41 let.
Nejroztomilejší chlapeček byl z dětského domova
Smutnou skutečností filmu je, také to, že představitel nejroztomilejší role, malý blonďáček přezdívaný Maličký, který diváky dostal svou hláškou o tom, jak táta teď dělá melouny, byl na natáčení přivážen z dětského domova. Jeho hlas ve skutečnosti patřil Aťce Janouškové. Ta také ve filmu nadabovala i všechny trpaslíky.
Měli bychom žít odkazem Jana Husa
Zříceninu hradu Krakovec však proslavil nejen film Ať žijí duchové, znám je hlavně tím, že jde o poslední místo pobytu mistra Jana Husa na území Čech. Kázal zde před svým odjezdem do Kostnice. „Jeho ideály a hodnoty jsou stále platné. Odkaz Jana Husa bychom měli nejen ctít u příležitosti výročí, ale především jej žít v každodenním životě. Jeho slova a myšlenky jsou stále platné, vycházet bychom aktuálně mohli například z výroku: „Nemůžeme mít hmotnou prosperitu, pokud máme mravní bídu,“ podotýká kastelán Krakovce Jiří Sobek.
V roce 1783 Krakovec zasáhl blesk a požár, po nichž už nebyl nikdy obnoven. Nakolik se podepsal na devastaci oheň a jak velkou ‘zásluhu‘ mají lidé, kteří si zdivo rozebírali na svá stavení, je už dnes jen spekulativní otázkou…
Kašna a radnice stojí v Novém Kníně
Některé scény z filmu Ať žijí duchové se natáčely také v městečku Nový Knín na Příbramsku. Je zde kašna, na které děti sledují jednání komise, která rozhoduje o budoucnosti hradu. Zasedání se koná v budově radnice, která je dnes muzeem zlata a jeho dolování. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1186 a mimo záběrů do filmu Ať žijí duchové, se zde částečně natáčely i další filmy, například kriminálka Sázka na třináctku.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar