Z Čertovy kazatelny na dostřel od bandy zlodějů krav. Český poutník
21.07.2019
Foto: René Flášar
Popisek: Pohled z Čertovy kazatelny
FOTOGALERIE Nedělní putování začínáme tam, kde jsme to sobotní ukončili, tedy u přístřešku Klínek. Balíme spacáky, vaříme čaj a vydáváme se na cestu.
Počítali jsme s opláchnutím a osvěžením ve studánce u Eliščiny cesty, která se nachází asi půl kilometru od našeho nocoviště. Tento tip nám ale nevyšel. Okolí studánky je sice hezky upravené, ale voda v ní už na první pohled vypadá nevábně, napít se z ní ani opláchnout obličeje jsme se nedovážili.
Krkavčí skály a dub bojující o život
U rozcestníku Viklan měníme červenou značku za modrou, ale stále se držíme naučné stezky z Jinec na Olymp Brd. Opouštíme ji teprve nedaleko osady Bezdědičky, abychom se po lesní neznačené pěšině dostali ke Krkavčím skalám, které jsou nejvýznamnějším bodem rozhledu v blízkosti vrcholu Plešivec a zároveň velmi oblíbeným místem lezců. V dávné minulosti na skály navazoval vnější val hradiště Plešivec.
Kousek od Krkavčích skal se zastavujeme u starého spadeného buku, který při svém pádu zlomil i mladší dub rostoucí ve své blízkosti. Přestože dub přišel o svůj hlavní kmen, svůj boj o život nevzdal a ze zbylé větve začal vytvářet kmen nový.
Z Čertovy kazatelny dohlédnete až na vojenskou střelnici
U rozcestníku Plešivecké sedlo se vracíme zpět na červenou značku a zároveň i naučnou stezku a pokračujeme až ke skalní vyhlídce Čertova kazatelna. Ta nabízí pod vrcholem Plešivce krásný výhled k centrálním Brdům a do vojenského újezdu, kde lze spatřit cílové plochy pro střelbu.
Stojíme téměř na vrcholu Plešivce, hoře, která dostala název podle protáhlého hřbetu, který nesl staročeský název Plechý. Je opředena řadou bájí a pověstí. V 19. století zde například údajně pobývala obávaná Kubákova banda, která loupila a kradla v širokém okolí dobytek.
Rituální hora a prosperující hradiště
V mnohem dřívějších časech, v mladší době kamenné, vrchol hory sporadicky navštěvovali lidé z rituálních důvodů. Na vrcholu vzniklo v mladší době bronzové hradiště a díky své poloze na hoře Plešivec bylo strategickým místem pro ekonomické, správní i kultové aktivity. V té době bylo jedním z největších hradišť v Čechách. Směřovaly sem dodávky cínu z Krušnohoří a mědi z oblasti Alp.
Hradiště bylo tvořeno dvěma částmi oddělenými mohutnými valy. Obě části obklopovalo opevnění, které vzniklo propojením prostoru mezi stávajícími skalními masivy.
Člověk a touha, to není nikdy snadný…
Červená značka nás dál vede po Plešiveckém hřebenu až k vyhlídce Fabiánova zahrádka, ze které je krásný rozhled západním a severním směrem. Z místa se nám naskýtá nádherný výhled do údolí řeky Litávky a na vrcholky středních Brd. Svůj název má místo podle patrona Brd Fabiána, což je jakýsi brdský Krakonoš a v Brdech je po něm pojmenována i studánka a dalších několik míst.
Od Fabiánovy zahrádky míříme po naučné stezce do osady Rejkovice. Na jedné ze skal objevujeme cedulku s nápisem: Člověk a touha, to není nikdy snadný…, který je věnován jisté Libě Pazderové přezdívané Čvachta. O jejím osudu se nám bohužel nepodařilo nic bližšího zjistit. Pokud by někdo z vás věděl víc, určitě se ozvěte.
V Rejkovicích naše cesta končí u opuštěné železniční zastávky. Čekání na vlak si ještě krátíme prohlídkou blízké kapličky a pak už nasedáme do motorového vláčku a míříme ke svým domovům. Mějte krásné letní dny a putování zdar!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar