Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Získal v restitucích zámek, ten už dvacet let chátrá a hledá kupce. Z Olympu Brd rovnou do spacáku. Český poutník

20.07.2019
Získal v restitucích zámek, ten už dvacet let chátrá a hledá kupce. Z Olympu Brd rovnou do spacáku. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Chátrající zámek v Jinci

FOTOGALERIE Dnešní víkend společně prožijeme v brdské přírodě v okolí Jince na Příbramsku. Projdeme se městysem a vydáme se do okolních kopců a na vrchol Plešivce. Z vlaku vystupujeme na železniční stanici Jince, která leží na trati z Příbrami do Zdic.

Než se vydáme do zdejších kopců, čeká nás prohlídka městyse. Hned na začátek si tak dáme několik faktů. Městys Jince se nachází na okraji Chráněné krajinné oblasti Brdy, která vznikla 1. ledna 2016, po zrušení vojenského újezdu, uprostřed takzvané Jinecké kotliny. Protéká jím říčka Litavka, do které ústí na severním okraji Jinec Ohrazenický (Pstruhový) potok. Leží v Brdské vrchovině s průměrnou nadmořskou výškou 450 až 600 metrů nad mořem 11 km severně od Příbrami.

Kraj zaslíbený bronzu a železu

První písemná zmínka o zdejším osídlení je datována počátkem 14. století, kdy zde stávala dřevěná tvrz a farní kostel. „Před koncem 14. století je doložena existence královského dvora. Díky tomu máme také první písemný doklad o Jincích. Je jím listina (privilegium) krále Václava IV., vydaná v roce 1390. Z ní se dozvídáme, že v té době se zde již dávno těžila a zpracovávala železná ruda. První vysoká pec je v Jincích uváděna roku 1646,“ píše se na webových stránkách městyse.

Ale dosti faktů a historie. Hned u vlakové stanice začíná naučná stezka z Jinec na Olymp Brd, která nás bude provázet po většinu našeho putování. Naučná stezka má šestnáct zastavení a seznamuje turisty s dávnou výrobou bronzu a železa ve zdejším kraji, životem na dně prvohorního moře a dalšími zajímavostmi o ekosystému řeky Litavky a okolních luk.

Český Paganini

První zastavení na naučné stezce i našem výletu nás přivádí k rodnému domku Josefa Slavíka. Pamětní deska připomíná houslistu a skladatele, zvaného ‘český Paganini‘, který se narodil v tomto domě 26. března 1806. Bohužel tomuto geniálnímu hudebníkovi nedopřál osud dlouhého žití. Zemřel v Budapešti ve svých 27 letech na tuberkulózu. Naproti rodnému domu stojí skromný kamenný pomník připomínající tohoto talentovaného umělce.

Kostel a márnice, kde se schází mládež

Jen pár desítek metrů od rodného domku Josefa Slavíka se nachází kostel svatého Mikuláše, který je obklopen parkovou zelení. Barokní kostel z první poloviny 18. století nahradil starší gotickou svatyni. Kostel je jednolodní obdélná stavba s obdélným presbytářem a přilehlou sakristií. K průčelí kostela je připojena dřevěná krytá chodba vedoucí do sousední barokní márnice na kruhovém půdorysu. V západním průčelí se nachází věž. Hlavní oltář a kazatelna jsou barokní z doby po roce 1720. V průchodu mezi kostelem a márnicí je znát, že si zde nejspíš dává dostaveníčko pubertální mládež. Usuzujeme tak podle množství odpadků, v němž převládají energetické nápoje a lahve od alkoholu.

Zámek čeká dvacet let na investora a záchranu

Od kostela se vracíme k hlavní silnici, kde naproti opravené základní škole stojí budova památkově chráněného a dlouhá léta chátrajícího zámku. Jeho současný majitel, kterému byl objekt vrácen v restituci, nemá na jeho opravu finanční prostředky a snaží se jej už přes dvacet let prodat. Zatím marně a na zámku je to znát, jeho stav se rok od roku zhoršuje. Je zřejmé, že bez příchodu silného investora, ho nejspíše čeká úplný zánik.

Zámek nechal v roce 1728 postavit Karel Vratislav z Mitrovic. Stavba vyrostla na místě dřevěné tvrze, ke které patřila nádherná zahrada. Roku 1806 kupuje panství hrabě Rudolf Vrbna z Bruntálu, který rozšířil výrobu na zpracování železa. Z této doby, konkrétně z roku 1810, pochází také nejstarší dochovaná dřevouhelná vysoká pec ve střední Evropě Barbora, která byla v provozu až do roku 1874. Hrabě Vrbna spojil jinecké panství s hořovickým, kde se i usadil a zámek v Jincích využíval nejdříve k soustředění sbírek minerálů, pak jako sklad železa a nakonec jej nechal roku 1866 přebudovat na pivovar. Pivovar byl zrušen v roce 1967 a od té doby je zámek opuštěný.

Zachráněná Barbora a neexistující (?) muzeum

Dobrou zprávou je, že rekonstrukcí nyní prochází alespoň bývalá dřevouhelná pec Barbora, která je ve vlastnictví městyse. Objekt je obehnán lešením a chlubí se novou střechou. Na náměstí 1. máje se zastavujeme u pomníku obětem 1. světové války a v sousední ulici se snažíme najít muzeum trezorů. To má být sice momentálně uzavřené, ale chtěli jsme jej vidět alespoň zvenčí. Bohužel marně. Dům, v němž je údajně muzeum umístěno, se nachází uvnitř zemědělského areálu, do něhož jsme nebyli vpuštěni.

Vracíme se k hlavní silnici a po pěti stech metrech se znovu napojujeme na naučnou stezku, která nás po dvou a půl kilometrech přivádí k turistickému přístřešku Klínek. U něho naše dnešní putování končí. Na mobilním lihovém vařiči si přichystáme večerní polévku a pak už nás čeká jen cesta do spacáků a spánek pod stromy a hvězdami.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace