Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Získal v restitucích zámek, ten už dvacet let chátrá a hledá kupce. Z Olympu Brd rovnou do spacáku. Český poutník

20.07.2019
Získal v restitucích zámek, ten už dvacet let chátrá a hledá kupce. Z Olympu Brd rovnou do spacáku. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Chátrající zámek v Jinci

FOTOGALERIE Dnešní víkend společně prožijeme v brdské přírodě v okolí Jince na Příbramsku. Projdeme se městysem a vydáme se do okolních kopců a na vrchol Plešivce. Z vlaku vystupujeme na železniční stanici Jince, která leží na trati z Příbrami do Zdic.

Než se vydáme do zdejších kopců, čeká nás prohlídka městyse. Hned na začátek si tak dáme několik faktů. Městys Jince se nachází na okraji Chráněné krajinné oblasti Brdy, která vznikla 1. ledna 2016, po zrušení vojenského újezdu, uprostřed takzvané Jinecké kotliny. Protéká jím říčka Litavka, do které ústí na severním okraji Jinec Ohrazenický (Pstruhový) potok. Leží v Brdské vrchovině s průměrnou nadmořskou výškou 450 až 600 metrů nad mořem 11 km severně od Příbrami.

Kraj zaslíbený bronzu a železu

První písemná zmínka o zdejším osídlení je datována počátkem 14. století, kdy zde stávala dřevěná tvrz a farní kostel. „Před koncem 14. století je doložena existence královského dvora. Díky tomu máme také první písemný doklad o Jincích. Je jím listina (privilegium) krále Václava IV., vydaná v roce 1390. Z ní se dozvídáme, že v té době se zde již dávno těžila a zpracovávala železná ruda. První vysoká pec je v Jincích uváděna roku 1646,“ píše se na webových stránkách městyse.

Ale dosti faktů a historie. Hned u vlakové stanice začíná naučná stezka z Jinec na Olymp Brd, která nás bude provázet po většinu našeho putování. Naučná stezka má šestnáct zastavení a seznamuje turisty s dávnou výrobou bronzu a železa ve zdejším kraji, životem na dně prvohorního moře a dalšími zajímavostmi o ekosystému řeky Litavky a okolních luk.

Český Paganini

První zastavení na naučné stezce i našem výletu nás přivádí k rodnému domku Josefa Slavíka. Pamětní deska připomíná houslistu a skladatele, zvaného ‘český Paganini‘, který se narodil v tomto domě 26. března 1806. Bohužel tomuto geniálnímu hudebníkovi nedopřál osud dlouhého žití. Zemřel v Budapešti ve svých 27 letech na tuberkulózu. Naproti rodnému domu stojí skromný kamenný pomník připomínající tohoto talentovaného umělce.

Kostel a márnice, kde se schází mládež

Jen pár desítek metrů od rodného domku Josefa Slavíka se nachází kostel svatého Mikuláše, který je obklopen parkovou zelení. Barokní kostel z první poloviny 18. století nahradil starší gotickou svatyni. Kostel je jednolodní obdélná stavba s obdélným presbytářem a přilehlou sakristií. K průčelí kostela je připojena dřevěná krytá chodba vedoucí do sousední barokní márnice na kruhovém půdorysu. V západním průčelí se nachází věž. Hlavní oltář a kazatelna jsou barokní z doby po roce 1720. V průchodu mezi kostelem a márnicí je znát, že si zde nejspíš dává dostaveníčko pubertální mládež. Usuzujeme tak podle množství odpadků, v němž převládají energetické nápoje a lahve od alkoholu.

Zámek čeká dvacet let na investora a záchranu

Od kostela se vracíme k hlavní silnici, kde naproti opravené základní škole stojí budova památkově chráněného a dlouhá léta chátrajícího zámku. Jeho současný majitel, kterému byl objekt vrácen v restituci, nemá na jeho opravu finanční prostředky a snaží se jej už přes dvacet let prodat. Zatím marně a na zámku je to znát, jeho stav se rok od roku zhoršuje. Je zřejmé, že bez příchodu silného investora, ho nejspíše čeká úplný zánik.

Zámek nechal v roce 1728 postavit Karel Vratislav z Mitrovic. Stavba vyrostla na místě dřevěné tvrze, ke které patřila nádherná zahrada. Roku 1806 kupuje panství hrabě Rudolf Vrbna z Bruntálu, který rozšířil výrobu na zpracování železa. Z této doby, konkrétně z roku 1810, pochází také nejstarší dochovaná dřevouhelná vysoká pec ve střední Evropě Barbora, která byla v provozu až do roku 1874. Hrabě Vrbna spojil jinecké panství s hořovickým, kde se i usadil a zámek v Jincích využíval nejdříve k soustředění sbírek minerálů, pak jako sklad železa a nakonec jej nechal roku 1866 přebudovat na pivovar. Pivovar byl zrušen v roce 1967 a od té doby je zámek opuštěný.

Zachráněná Barbora a neexistující (?) muzeum

Dobrou zprávou je, že rekonstrukcí nyní prochází alespoň bývalá dřevouhelná pec Barbora, která je ve vlastnictví městyse. Objekt je obehnán lešením a chlubí se novou střechou. Na náměstí 1. máje se zastavujeme u pomníku obětem 1. světové války a v sousední ulici se snažíme najít muzeum trezorů. To má být sice momentálně uzavřené, ale chtěli jsme jej vidět alespoň zvenčí. Bohužel marně. Dům, v němž je údajně muzeum umístěno, se nachází uvnitř zemědělského areálu, do něhož jsme nebyli vpuštěni.

Vracíme se k hlavní silnici a po pěti stech metrech se znovu napojujeme na naučnou stezku, která nás po dvou a půl kilometrech přivádí k turistickému přístřešku Klínek. U něho naše dnešní putování končí. Na mobilním lihovém vařiči si přichystáme večerní polévku a pak už nás čeká jen cesta do spacáků a spánek pod stromy a hvězdami.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar