Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

S Pirátem na palubu EU

S Pirátem na palubu EU

Evropské volby se blíží, pojďme do toho

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Putování k místu, kde Jakub Jan Ryba dobrovolně ukončil svůj život. A malý povzdech na závěr. Český poutník

28.04.2019
Putování k místu, kde Jakub Jan Ryba dobrovolně ukončil svůj život. A malý povzdech na závěr. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Rožmitálský zámek

FOTOGALERIE Při dnešním nedělním putování se vypravíme do městečka v podhůří Brd. Projdeme se kolem chátrajícího zámku, navštívíme muzeum s rozhlednou a nakonec se vydáme k místu, kde ukončil svůj život hudební skladatel Jakub Jan Ryba.

Pokud přijedete do Rožmitálu vlakem, bude vás čekat ještě přibližně dvoukilometrová cesta po modré značce do centra města. Automobilisté mají tentokrát výhodu, mohou zaparkovat přímo v centru a prakticky všechny hlavní turistické cíle budou mít na dosah.

Historickému centru města vévodí rožmitálský zámek. Ten se nachází na místě bývalého hradu ze 13. století. Hlavní zámeckou budovu nechal počátkem 16. století postavit Zdeněk Lev z Rožmitálu. Historicky sem přijížděli na letní pobyt pražští arcibiskupové. A právě Pražské arcibiskupství hraje poněkud smutnou roli v novodobé kauze zámku, který je dnes ve značně zchátralém stavu. Nicméně naděje na jeho záchranu ještě existují.

Jak to bylo po roce 1989

Jak lze vyčíst na internetu, po politických změnách v roce 1989 se zámek stal majetkem města Rožmitál pod Třemšínem, které ho v roce 1998 zdarma předalo Arcibiskupství pražskému. To v tichosti majetek převedlo v roce 2001 do firmy Trinity Coop, ve které si ponechalo dvacetiprocentní podíl. Zbylých osmdesát procent připadlo americkému podnikateli Rodericku Marshallovi. V roce 2002 nechal Marshall postavit v areálu domek pro správce. V srpnu 2011 převedlo arcibiskupství svůj podíl na společnost The Spalena Company s.r.o., jejíž jedinou majitelkou je Slovenka Zuzana Mruškovičová. Ta se o rok později stala jednatelkou Trinity Coop a svůj podíl do této společnosti převedla.

V červnu 2013 se zřítila střecha a stropy stodoly u zámku. Ruinu stodoly nechalo město kvůli bezpečnosti strhnout. V říjnu 2014 se zřítila část střechy v nejstarší části zámku, pozdějším pivovaru. Následujícího roku udělil Městský úřad v Příbrami Rodericku Marshallovi pokutu 800 tisíc Kč, proti níž se odvolal. Středočeský krajský úřad ji ale potvrdil.

Blýská se na lepší časy?

V současné době je zámek stále ve velmi neutěšeném stavu a je nabízen k prodeji. V jeho záchraně se angažuje nezisková společnost Czech National Trust, které se podařilo majitele zámku přimět k angažování kastelána a zasadila se o úklid prostor kolem zámku a vyřezání náletových dřevin. Podle posledních informací, které se mi podařilo získat na městském Informačním centru, našel zámek v dubnu nového majitele. Tak snad konečně bude lépe…

Kostel, kde na varhany hrával Jakub Jan Ryba

Od zámku mé kroky vedou kolem Hasičského muzea, které je ale bohužel mimo hlavní turistickou sezónu uzavřené, na náměstí ke kostelu svatého Jana Nepomuckého. Původně šlo o barokní kapli svatého Jana Nepomuckého, která byla přestavěna v letech 1904-5 architektem Josefem Fantou v neobarokním slohu. V ochozu na kůru tohoto filiálního kostela se dochovala litinová deska s jedním z Rybových hesel: „Abys byl lepším, pozoruj denně tvé činy a zkoumej je.”

Rozhledna z transformátoru

Jen pár desítek metrů od náměstí se pak nachází Podbrdské muzeum. Své zázemí našlo ve zrekonstruovaném továrním areálu a nabízí prohlídku několika expozic. Obdivovat můžete například historické automobily Aero, zjistíte také jak se žilo na Podbrdsku v proměnách staletí, nebo se můžete na Rožmitál podívat z nedávno postavené rozhledny, která vznikla přebudováním bývalého transformátoru.

Po návštěvě muzea na mě čeká závěrečná část cesty. Nejdříve po červené a následně po žluté turistické značce mířím do sousední vísky Voltuš, abych zapálil svíčku u mohyly českého hudebního skladatele a rožmitálského učitele Jakuba Jana Ryby, jehož Česká mše vánoční patří k českým Vánocům stejně neodmyslitelně jako například kapr či ozdobený stromeček.

Mohyla Jakuba Jana Ryby – místo, kde vlastní rukou opustil tento svět

Mohyla stojí na místě, kde Jakub Jan Ryba 8. dubna 1815 opustil tento svět. Svět, který k němu nebyl přívětivý, ani milosrdný. Jakub Šimon Jan Ryba, byl otcem třinácti dětí, přežilo z nich ale jen sedm. Většinu svého života prožil v bídě, místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu, zejména po rakouském státním bankrotu v roce 1811 se jeho reálný příjem hluboko propadl.

Ráno 8. dubna se Jakub vydal z Rožmitálu směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Když ale Riess přišel na smluvené místo, naskytl se mu hrůzný pohled. Jakub Ryba ležel na zemi s krčními tepnami podřezanými břitvou a umíral. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově. Trvalo plných čtyřicet let, než mohlo být jeho tělo uloženo na rožmitálském hřbitově.

Svět nemá nekonformní lidi rád

Podle historiků měl Rybův zoufalý čin pramenit v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění, trpěl takzvanou zlatou žilou, neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a také ve vlivu stoické filosofie, která sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky ospravedlnitelnou. Zapaluji svíčku a setrvávám chvíli v tichém rozjímání. Svět je vlastně pořád stejný, pokud někdo vybočuje z řady, bývá velmi často většinovou společnosti vypuzen a „zadupán.“

Přátelé poutníci mějte krásné dny a nebojte se býti osobnostmi. Putování zdar a za týden se těším na setkání u dalších výletů!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace