Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Výlet do míst, kde místo lišek dávaly dobrou noc tanky a panzerfausty. Český poutník

27.04.2019
Výlet do míst, kde místo lišek dávaly dobrou noc tanky a panzerfausty. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Jeden z mnoha zaniklých domů. Vše zmizelo kvůli připravované válce

FOTOGALERIE Na dnešní přibližně osmikilometrový výšlap se vydáme do bývalého vojenského prostoru Brdy. Z obce Nepomuk se vydáme na vrchol kopce Praha, abychom se rozhlédli do krajiny, kde ještě před pár lety jezdily tanky a dospělí chlapi si hráli na vojáky.

Tentokrát nevyužíváme vlakovou dopravu, ale do Nepomuku se dopravíme osobním automobilem. Vůz necháme na vybudovaném jednoduchém parkovišti a před vstupem do kdysi zakázaných lesů, se ještě seznamujeme se základními informacemi o „hostitelské“ obci.

Časy se mění, povolenky není potřeba

Obec Nepomuk se nachází v okrese Příbram asi 15 kilometrů od okresního města a 4 kilometry severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Žije zde 193 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1727. Do začátku nového tisíciletí pak byla ale obec pro běžného smrtelníka prakticky zakázaným prostorem. Vjezd sem byl jen na povolenku.

Vzpomínka na strážní domky

Tak to hlavní víme, proto můžeme vyrazit na samotný výšlap. Modrá turistická značka nás vede až k rozcestí u svatého Jana, kde kdysi stávalo několik jednoduchých stavení. Šlo o jakési strážní a hospodářské domky, z nichž některé neměly ani okna. O historii těchto stavení si můžeme přečíst na informačních destičkách, které jsou umístěny na stromech v místech, kde stavení stávala.

Betonové kvádry neznámého účelu

U svatého Jana vyměníme modrou značku za žlutou a vydáváme se k samotnému vrcholu. Ještě před ním se zastavujeme na dvou vyhlídkách do krajiny brdských lesů. Na jedné z nich je dokonce provizorní lavička, kde lze chvíli posedět a posvačit. Na druhé vyhlídce nacházíme pozoruhodné betonové útvary, u kterých se nemůžeme dohodnout, k čemu mohly sloužit. Inu, všichni jsme nevojáci…

Druhá nejvyšší brdská hora

K vrcholu kopce Praha je to pak už jen pár desítek metrů. Hora Praha je se svými necelými 863 metry druhým nejvyšším vrchem v Brdech. Severní a severovýchodní svahy prudce klesají do Třítrubeckého údolí. Na východ ovšem pokračuje hřeben jen mírným klesáním k Malému Toku (844 m) a Plešci (786 m). Také na severozápad klesá hřeben jen zvolna do sedla Roviny (778 m), kde dříve stávala hájenka. Nyní tu už najdeme jen její základy, stodolu a zajímavě řešené roubené seníky.

Výhledy z meteoradaru nejsou pro každého

Vrch sám přes svoji výšku nepůsobí příliš výrazně – a i proto se mu asi dostalo pojmenování až zřejmě v době národního obrození. V současnosti ale nelze Prahu přehlédnout. Na jejím vrcholu totiž vyrostla 60 metrů vysoká stavba věže meteoradaru. Z jeho Ochozu ve výšce 916 metrů je kruhový rozhled na Šumavu, Krušné hory i Krkonoše (a za mimořádné viditelnosti až na Alpy). Běžnému turistovi je ale vstup na věž zapovězen.

Místo zaujalo i nacisty

Zajímavostí je, že první radiolokátor zde vybudovali už za II. světové války nacisté, kteří zde postavili naváděcí radary pro své letectvo. Po válce pak zde radarovou stanici provozovala i armáda a od roku 2000, kdy byla železobetonová věž nového radaru vybudována, jej převzal ČHMÚ, který jej provozuje spolu s druhým podobným radarem Na Vrchu Skalky (736 m) u Protivanova na Drahanské vrchovině.

Pomníčky padlých partyzánů

Ve svazích Prahy najdeme několik památníčků, připomínajících partyzánský odboj proti nacistické okupaci, který si tu vyžádal řadu lidských životů. Každoročně v lednu sem pořádá společnost Klub přátel Mrázka tzv. „Výstup na Pražák“, kterého se účastní široká veřejnost a který je pořádán jako charitativní akce.

Ještě před pár lety byl vstup do těchto míst pro běžného civilistu zcela nemožný, dnes je sem možné dojít pěšky nebo kopec vyšlapat na kole. Na nejvyšším místě můžete také zanechat svůj vzkaz ve vrcholové knize, stejně jako jsme to učinili i my.

Vyhlídka z bývalého radiomajáku

Posledním místem, kam se při dnešním výletu vydáme je vyhlídka u bývalého radiomajáku. Dnes jsou zde jen zbytky kamenných základů stavby využívané nacisty a krásné výhledy na brdské lesy. Tady naše dnešní putování končí, po lesních cestách se vracíme k vozidlu a míříme k Rožmitálu pod Třemšínem, kam se podíváme při zítřejším putování. Klidný víkend a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar