Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Krajina velkých balvanů. Kázal na nich Jan Hus? Český poutník

13.01.2019
Krajina velkých balvanů. Kázal na nich Jan Hus? Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Husova kazatelna

FOTOGALERIE Ve včerejším putování jsme se prošli Petrovicemi na Příbramsku, dnes vás zvu do jejich okolí. Navštívíme například rozhlednu Kuníček, podíváme se k Divišově jeskyni a zastavíme se na Husově kazatelně. Vítejte v krajině velkých balvanů a dalekých rozhledů…

Po naučné stezce Petrovicko mířím do Kuníčku, místní části Petrovic. Zdejší dominantou je stejnojmenná, téměř šedesát metrů vysoká rozhledna. Jde o ocelovou příhradovou věž, postavenou na kamenném základě. Na úpatí kopce byla vybudována v roce 2003. Rozhledna Kuníček má dva vyhlídkové ochozy. Z nich si můžete dopřát kruhový rozhled na Povltaví, Českou Sibiř, Brdy nebo Šumavu. Za těmito výhledy ale musíte přijít až na začátku turistické sezóny, poprvé v letošním roce bude otevřeno 4. května. Do té doby je možné rozhlednu obdivovat pouze zvenčí.

Kamenná křížová cesta

Z Kuníčku do sousední vsi Kuní je možné se dostat pohodlně po silnici, ale raději vám doporučuji cestu po naučné stezce, která vede sice lesním terénem, ale podél originální kamenné křížové cesty. Ta začíná u kapličky svaté Anny z roku 1747. Kaplička stojí na místě původního morového hřbitova.

Samotná křížová cesta z Kuníčku do Kuní vznikla v letech 1998-2000 z iniciativy akademického sochaře Ivara Kodyma. Na trase dlouhé dva kilometry se nachází několik zastavení označených balvany zvětralých místních žul a granodiorů. Do nich je vytesáno jednotlivé všech dvanáct výjevů křížové cesty.

Zaniklá cihelna

Z Kuní pokračuji po naučné stezce až k hlavní silnici, která spojuje Petrovice s obcí Krašovice. Přibližně po padesáti metrech uhýbám ze silnice na místní polní komunikaci, která vede do osady Červený mlýn. Na jejím začátku jsou patrné pozůstatky bývalé Kabátovy cihelny. Pravdou je, že dnes zde naleznete jen zbytky původní kruhové pece se 14 zavážecími otvory, ale i tu pozvolna pohlcuje porost. Přestože tomu současný stav nenapovídá, v minulosti zde stávala cihelna s 30 metrů vysokým komínem, která byla uvedena do provozu počátkem 20. století. Provoz byl pravděpodobně ukončen krátce po 2. světové válce.

Divišova jeskyně s pestrým zbarvením

Z Červeného Mlýna se vydávám po modré značce k Divišově jeskyni. Ta je součástí Týnčanského krasu, který se skládá z 19 jeskyní o celkové délce 270 metrů. Vznikly ve skoupských vápencích devonského stáří. Díky těžbě vápence, která s přestávkami probíhala v letech 1925-60, byl původně jeden celek rozdělen na několik jeskyní.

Divišova jeskyně byla speleology objevena v roce 1973 a včetně zatopených prostor dosahuje délky 82 metrů. Postrádá krápníkovou výzdobu, ale je velmi bohatá na vodní modelaci stěn a stropů a jejich zbarvení. Veřejnosti je běžně nepřístupná, ale několikrát do roka je možné do ní pod dohledem odborníků nahlédnout. Více informací získáte zde: http://tyncanskykras.cz/kudy-do-tmy

Záhadná Husova kazatelna

Od jeskyní pokračuji po modré značce až k poslednímu bodu dnešní cesty, kterým je přírodní památka Husova kazatelna. Kámen Husova kazatelna je obří balvan, který byl vytvořen v průběhu miliónů let zvětráváním hlubinných magmatitů a erozními procesy. S rozměry 4 x 2,5 a výškou 2,7 metru je největším viklanem v České republice.

Na svrchní části viklanu je kamenná mísa o rozměrech 80 a 60 cm s odtokovým žlábkem. Jak se dozvídám z odborných publikací, tato místa vznikla v důsledku selectivního zvětrávání horniny, přesněji chemickým rozpouštěním minerálů dešťovou vodou, obohacenou o oxid uhličitý. Stejně, jako u řady dalších skalních prohlubní v jiných lokalitách, i zde se lidé mylně domnívali, že šlo o obětní mísu. Název Husova kazatelna vychází z pověsti, že na tomto kameni stál Mistr Jan Hus při svém kázání, když se zastavil na Petrovicku cestou na Kozí Hrádek. Dle jiné verze místních pověstí byl obří viklan u Žemličkovy Lhoty někdy také nazýván Čertova kazatelna, v souladu s tím, jak si lidé v dřívějších dobách vysvětlovali původ vzniku neobvyklých skalních tvarů ve svém okolí.

Poházel zde balvany čert?

Na území této přírodní památky se vyskytují další kameny různých velikostí. Jde o takzvaná balvanová stáda, i několikametrové skalní bloky, tvořené zdejší specifickou horninou, durbachitem Čertova břemene.

Také k těmto velkým balvanům se váží různé lidové pověsti. Nejvýraznějším z těchto zvláštních tvarů je Čertův kámen, který byl vlivem termického a mrazového zvětrávání dokonce rozpůlen vedví. Místní pověst jej spojila s osobou známého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Podle této pověsti jeden z čertů, kteří pomáhali Jakubu Krčínovi stavět tvrz v Křepenicích, při přeletu nad územím u Žemličkovy Lhoty upustil kámen, ten dopadl na zmíněný balvan a tím jej rozpůlil.

Jak vidíte, na Petrovicku je kam se vydat a co poznávat. Pokud tedy nemáte žádný tip na dnešní den či příští víkend, Petrovice a okolí jsou jasnou volbou. Přeji krásné zimní dny a putování na sněhu zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace