Patřil dlouhá léta spisovatelům a poslední dny v něm prožila i Adina Mandlová. Dobříšský zámek. Český poutník
05.01.2019
Foto: René Flášar
Popisek: Zámek v Dobříši
FOTOGALERIE Na první výlet roku 2019 vás zvu do městečka, které mám podvědomě stále spojeno se Svazem českých spisovatelů. Od roku 1945 až do 90. let minulého století totiž čeští spisovatelé obhospodařovali a scházeli se na tamním zámku. Vítejte v Dobříši.
Z vlakového nádraží je to k dobříšskému zámku něco málo přes kilometr. Původně se jednalo o lovecký hrádek, který nechal postavit Jan Lucemburský. Když roku 1720 hrad vyhořel, dal jeho tehdejší majitel, kníže Jindřich Pavel Mansfeld, postavit nynější zámek.
Zámek zasvěcený kulturním múzám
Zámek vlastnil rod Colloredo-Mansfeldů až do druhé světové války. V roce 1942 jej vyvlastnili nacisté a zámek sloužil jako sídlo říšského protektora. V roce 1945 jej získal československý stát, který zámek přenechal do užívání Svazu českých spisovatelů. Literáti v něm zůstali až do druhé poloviny 90. let, kdy byl zámek znovu navrácen rodině Colloredo-Mansfeldů. Zajímavostí je, že v roce 1991 se na zámku přebývala z emigrace se navrátivší česká herečka Adina Mandlová. Po krátké době byla ale ze zdravotních důvodů převezena do příbramské nemocnice, kde zemřela 16. června 1991.
Hrad přestavěný na sýpku
Kousek od zámku se nachází bývalý hrad Vargáč. Ten také patří Mansfeldům, ale na rozdíl od zámku není v příliš dobrém stavu a veřejnost se do něj nedostane. Základy gotické stavby byly položeny ve 14. století za Jana Lucemburského, který z něj později učinil sídlo pro královského lovčího. Současná podoba je ale výsledkem přestavby po požáru v roce 1720, kdy byl přestavěn na sýpku. Z původního hradu se dochovaly zbytky sklepů, tesaných do skály.
Naproti zámku stojí kostel Nejsvětější Trojice, který byl vybudován na místě bývalé loretánské kaple. Postavit ho nechal František Gundakar I., kníže z Colloredo-Mannsfeldu. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice z roku 1867 od malíře Josefa Hellicha.
První jednopatrový dům ve městě
Od kostela mířím na Mírové náměstí. Jeho dominantou je Kopáčkův dům. Pozdně barokní měšťanská stavba pochází z roku 1738. Patřil rodině dobříšského historika Ludvíka Kopáčka. Ve své době byl jediným jednopatrovým obytným domem ve městě. Později se zde nacházela knihovna, depozitář muzea, byty, muzeum nebo obchod. Dnes je zde opět muzeum, v němž si můžete prohlédnout exponáty dokumentující historii města. Kromě drobných předmětů nebo rukavičkářských strojů, zde naleznete i řadu interaktivních prvků a modelů.
Synagogu využívali nacisté pro skladování obilí
Na konci Mírového náměstí stojí takzvaný Neumannův statek. První písemná zmínka o domě pochází z roku 1781, kdy jej vlastnil Antonín Bankovský. Dům s pozdně barokním štítem je ale pevně spjat se jménem rodiny Neumannů, kteří v domě žili až do 80. let 20. století. Rudolf Neumann byl také v letech 1906-08 starostou města. V roce 1980 bylo rozhodnuto využít prostory pro potřeby základní umělecké školy.
Vedle Neumannova statku stojí bývalá synagoga, která byla postavena v letech 1903 – 1904 v novorománském stylu. Do druhé světové války sloužila svému účelu. Nacisté ji pak využívali jako skladiště obilí. Po válce byla předělána na kulturní dům, který je zde i v současnosti.
Památník Karla Čapka
U bývalé synagogy končím prohlídku Mírového náměstí, nasedám na autobus a dopravuji se do místní části Dobříše Staré Huti. Mým cílem je Památník Karla Čapka, který je věnován osobnosti a dílu tohoto spisovatele, jeho ženy Olgy Scheinpflugové a Ferdinanda Peroutky. Pořádají se zde komentované prohlídky pro školy a návštěvníci si mohou také projít Naučnou stezku Karla Čapka, která vede okolními lesy. V roce 2013 byl v areálu zahrady odhalen pomníček nejslavnějšímu pejskovi – Dášeňce.
Památník byl bohužel v době mé návštěvy uzavřen, tak jsem alespoň vyšplhal k mohyle, která stojí v blízkosti památníku a od které je výhled na areál a rybník Strž. U mohyly mé první putování v roce 2019 končí. Přeji Vám mnoho pohody na všech cestách rokem 2019 a putování zdar!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem
Vložil: René Flášar