Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V kopcích u Nového Knína jsou stále hromady nevytěženého zlata. Tak krumpáče s sebou a vyrážíme. Český poutník

29.12.2018
V kopcích u Nového Knína jsou stále hromady nevytěženého zlata. Tak krumpáče s sebou a vyrážíme. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Náměstí Nový Knín

FOTOGALERIE Na dnešní putování vás zvu do městečka, které nejspíš znají především milovníci starších českých filmů. Částečně se zde natáčel například dětský film ‘Ať žijí duchové‘, napínavá detektivka ‘Sázka na třináctku‘, špionážní ‘Strach‘, nebo jeden z nejlepších československo-polských filmů ‘Zánik samoty Berhof‘. Vítejte v Novém Kníně na Příbramsku.

V historických pramenech je Nový Knín připomínán jako dvorec již roku 1186, kdy zde pobýval a jednal kníže Bedřich. V současnosti zde žije něco málo přes dva tisíce obyvatel. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou. A právě na historicky ceněné náměstí se tak často sjíždí filmaři.

Podmanivá atmosféra

A jejich obliba městečka je pochopitelná. Když vystoupíte z autobusu, který zastaví v těsném sousedství kostela svatého Mikuláše, dýchne na vás neopakovatelná atmosféra dávných časů a začnete vnímat osudy předků. Alespoň já jsem byl tímto místem okamžitě naprosto uchvácen a pohlcen.

Přirozenou dominantou, a také nejoblíbenějším objektem filmařů, je již zmiňovaný kostel svatého Mikuláše. Jde o jednolodní stavbu s raně středověkým jádrem s dochovanými románskými detaily oken a portálu. Později prošel kostel gotickou, renesanční i raně barokní přestavbou. Dnešní podoba pochází z let 1773-74. Kostel se objevil ve všech zmiňovaných filmech.

Milovníci zlata zde mají své muzeum

Na protilehlé straně náměstí vás zaujme budova místního Muzea zlata. V muzeu spatříte jeden z nejvýznamnějších exponátů Vikingský náramek, který je vyroben z mosazi a obsahuje menší částice stříbra a další příměsi, jeho celková váha je 37,5 g. V Novém Kníně byl nalezen v roce 1965 a pochází ze Skandinávie. Dále si v muzeu prohlédnete výstavu o historii města Nový Knín a jeho okolí. Dozvíte se i něco o zde natáčených filmech. Muzeum je ale otevřené pouze od léta do podzimu. V tomto zimním čase jej můžete obdivovat pouze zvenčí.

Zlatá řeka

Důležitou součástí Nového Knína a jeho okolí je řeka Kocába. Říčka meandruje centrální částí Vltavské plošiny, kde jsou zastoupeny mírně metamorfované sedimentární a vyvřelé horniny proterozoického stáří. Zde pod okolními kopci se nacházelo a nejspíš stále nachází zlato.

Prvními zlatokopy v této oblasti byli keltové. Ryzost zlata v tehdejších zlatých mincích odpovídá přírodnímu zlatu z oblastí kolem dnešních obcí Krámy, Chvojná a Libčice. Roku 1330 se Nový Knín stal královským zlatohorním městem. Za Karla IV. byly v oblasti zřízeny vinice a za vlády jeho syna Václava IV. zdejší doly Kamlová a Kryk byly sloučeny s doly Šlojíř u Jílového. Tyto doly byly největšími dodavateli zlata do královské pokladnice. Vývoj těžby zlata pokračoval až do července roku 1424, kdy byl Knín vypálen husity. Doly byly posléze zničeny.

Nový a Starý Knín

V pozdější době bylo zaznamenáno několik pokusů o obnovení těžby zlata, ale už nikdy nedošlo k jejímu velkému rozkvětu. Poslední pokusy byly ukončeny v polovině minulého století. Někdy před rokem 1331 byl Knín rozdělen na Nový Knín, který se nejpozději roku 1331 stal městečkem a později městem podléhajícím královské komoře, a Starý Knín, který zůstal vsí a dostal se do rukou feudální vrchnosti. K opětovnému administrativnímu spojení obou těsně sousedících sídel došlo až v roce 1960.

Chátrající středověká tvrz

Dominantou Starého Knína je kostel svatého Františka z Assisi. Původně šlo o gotický farní kostel. Barokně byl upraven v letech 1683-85, do dnešní podoby následně přestavěn ve 2. polovině 18. století. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s užším obdélným, uvnitř polokruhově ukončeným presbytářem se čtvercovou sakristií na severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí.

Dalším historickým objektem Starého Knína, který je ale ve špatném stavu a stále chátrá, je tvrz Starý Knín. Tvrz pochází z konce 14. století. V 16. století byla Ježovskými z Lub renesančně přestavěna. Později byla, jako mnoho jiných tvrzí, přestavěna na barokní sýpku.

Za zlatem do Libčic

Součástí Nového Knína je také osada Libčice. V okolí tohoto sídla je také několik památek na dobývání zlata. To se v této oblasti těžilo již od středověku. V té době dobývky dosáhly hloubky až 200 m. Později rozvoj těžby zahájil roku 1912 Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Kromě hlavní těžní šachty vznikly laboratoře, úpravna a huť. Těžilo se do hloubky téměř 400 m až do roku 1923. Za tu dobu bylo vytěženo přibližně 8,6 kt rudniny a získáno 25 kg čistého zlata. V těžbě se pokračovalo i v letech 1940-45, kdy bylo získáno přes 51 kg zlata. K ukončení těžní činnosti došlo v 50. letech 20. století. Dnes zde jsou patrné chátrající šachetní budovy.

Nad Libčicemi je dnes možné navštívit kapli, která byla vybudována v 18. století a upravena v 19. století. V interiéru je k vidění rokokový oltář a pozdně rokokové lavice. Mé dnešní putování zde končí, ale sám sobě i vám slibuji, že do těchto končin se brzy znovu vrátím, abychom se blíže věnovali zmapování zlatých dolů. Krásný poslední víkend roku 2018 a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar