V kopcích u Nového Knína jsou stále hromady nevytěženého zlata. Tak krumpáče s sebou a vyrážíme. Český poutník
29.12.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Náměstí Nový Knín
FOTOGALERIE Na dnešní putování vás zvu do městečka, které nejspíš znají především milovníci starších českých filmů. Částečně se zde natáčel například dětský film ‘Ať žijí duchové‘, napínavá detektivka ‘Sázka na třináctku‘, špionážní ‘Strach‘, nebo jeden z nejlepších československo-polských filmů ‘Zánik samoty Berhof‘. Vítejte v Novém Kníně na Příbramsku.
V historických pramenech je Nový Knín připomínán jako dvorec již roku 1186, kdy zde pobýval a jednal kníže Bedřich. V současnosti zde žije něco málo přes dva tisíce obyvatel. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou. A právě na historicky ceněné náměstí se tak často sjíždí filmaři.
Podmanivá atmosféra
A jejich obliba městečka je pochopitelná. Když vystoupíte z autobusu, který zastaví v těsném sousedství kostela svatého Mikuláše, dýchne na vás neopakovatelná atmosféra dávných časů a začnete vnímat osudy předků. Alespoň já jsem byl tímto místem okamžitě naprosto uchvácen a pohlcen.
Přirozenou dominantou, a také nejoblíbenějším objektem filmařů, je již zmiňovaný kostel svatého Mikuláše. Jde o jednolodní stavbu s raně středověkým jádrem s dochovanými románskými detaily oken a portálu. Později prošel kostel gotickou, renesanční i raně barokní přestavbou. Dnešní podoba pochází z let 1773-74. Kostel se objevil ve všech zmiňovaných filmech.
Milovníci zlata zde mají své muzeum
Na protilehlé straně náměstí vás zaujme budova místního Muzea zlata. V muzeu spatříte jeden z nejvýznamnějších exponátů Vikingský náramek, který je vyroben z mosazi a obsahuje menší částice stříbra a další příměsi, jeho celková váha je 37,5 g. V Novém Kníně byl nalezen v roce 1965 a pochází ze Skandinávie. Dále si v muzeu prohlédnete výstavu o historii města Nový Knín a jeho okolí. Dozvíte se i něco o zde natáčených filmech. Muzeum je ale otevřené pouze od léta do podzimu. V tomto zimním čase jej můžete obdivovat pouze zvenčí.
Zlatá řeka
Důležitou součástí Nového Knína a jeho okolí je řeka Kocába. Říčka meandruje centrální částí Vltavské plošiny, kde jsou zastoupeny mírně metamorfované sedimentární a vyvřelé horniny proterozoického stáří. Zde pod okolními kopci se nacházelo a nejspíš stále nachází zlato.
Prvními zlatokopy v této oblasti byli keltové. Ryzost zlata v tehdejších zlatých mincích odpovídá přírodnímu zlatu z oblastí kolem dnešních obcí Krámy, Chvojná a Libčice. Roku 1330 se Nový Knín stal královským zlatohorním městem. Za Karla IV. byly v oblasti zřízeny vinice a za vlády jeho syna Václava IV. zdejší doly Kamlová a Kryk byly sloučeny s doly Šlojíř u Jílového. Tyto doly byly největšími dodavateli zlata do královské pokladnice. Vývoj těžby zlata pokračoval až do července roku 1424, kdy byl Knín vypálen husity. Doly byly posléze zničeny.
Nový a Starý Knín
V pozdější době bylo zaznamenáno několik pokusů o obnovení těžby zlata, ale už nikdy nedošlo k jejímu velkému rozkvětu. Poslední pokusy byly ukončeny v polovině minulého století. Někdy před rokem 1331 byl Knín rozdělen na Nový Knín, který se nejpozději roku 1331 stal městečkem a později městem podléhajícím královské komoře, a Starý Knín, který zůstal vsí a dostal se do rukou feudální vrchnosti. K opětovnému administrativnímu spojení obou těsně sousedících sídel došlo až v roce 1960.
Chátrající středověká tvrz
Dominantou Starého Knína je kostel svatého Františka z Assisi. Původně šlo o gotický farní kostel. Barokně byl upraven v letech 1683-85, do dnešní podoby následně přestavěn ve 2. polovině 18. století. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s užším obdélným, uvnitř polokruhově ukončeným presbytářem se čtvercovou sakristií na severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí.
Dalším historickým objektem Starého Knína, který je ale ve špatném stavu a stále chátrá, je tvrz Starý Knín. Tvrz pochází z konce 14. století. V 16. století byla Ježovskými z Lub renesančně přestavěna. Později byla, jako mnoho jiných tvrzí, přestavěna na barokní sýpku.
Za zlatem do Libčic
Součástí Nového Knína je také osada Libčice. V okolí tohoto sídla je také několik památek na dobývání zlata. To se v této oblasti těžilo již od středověku. V té době dobývky dosáhly hloubky až 200 m. Později rozvoj těžby zahájil roku 1912 Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Kromě hlavní těžní šachty vznikly laboratoře, úpravna a huť. Těžilo se do hloubky téměř 400 m až do roku 1923. Za tu dobu bylo vytěženo přibližně 8,6 kt rudniny a získáno 25 kg čistého zlata. V těžbě se pokračovalo i v letech 1940-45, kdy bylo získáno přes 51 kg zlata. K ukončení těžní činnosti došlo v 50. letech 20. století. Dnes zde jsou patrné chátrající šachetní budovy.
Nad Libčicemi je dnes možné navštívit kapli, která byla vybudována v 18. století a upravena v 19. století. V interiéru je k vidění rokokový oltář a pozdně rokokové lavice. Mé dnešní putování zde končí, ale sám sobě i vám slibuji, že do těchto končin se brzy znovu vrátím, abychom se blíže věnovali zmapování zlatých dolů. Krásný poslední víkend roku 2018 a putování zdar!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar