Malé Příčovy mají největší větrný mlýn v Evropě. Tedy, jeho torzo. Přesto je to unikát. Český poutník
01.12.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Torzo obdivovaného větrného mlýna
FOTOGALERIE Na dnešní výlet vás zvu do Příčov na Sedlčansku. Malá obec s přibližně 320 obyvateli má na svém katastru evropský architektonický unikát. Na vrchu kopce Chlumky stojí majestátní torzo bývalého větrného mlýna. Podle mnohých jde o největší a nejkrásnější dochovanou stavbu mlýna takzvaného holandského typu nejen v Česku, ale i v Evropě.
Za zříceninou se musíte vydat z Příčov po červené značce. Z centra obce je to k mlýnu necelý kilometr. Torzo větrného mlýna je dominantou okolní krajiny a skýtá hned několik nej. Jedná se o největší větrný mlýn holandského typu v celé Evropě, nejstarší mlýn holandského typu v Čechách a po právu je též označován za nejkrásnější památku tohoto druhu u nás.
Historie zahalená tajemstvím
Samotná historie mlýna je přitom zahalena nejedním tajemstvím. Nikdo například zatím neví, kdy přesně mlýn vznikl. S jistotou nelze určit ani toho, kdo jej nechal postavit. První písemné záznamy o mlýnu jsou z počátku 17. století, kdy je v roce 1604 poprvé zmiňován v Urbáři lobkovického panství. V urbáři se píše, že mlýn Chlumky má dvě kola a je najat mlynáři na třetinu. Podle odborníků šlo ale pravděpodobně o jiný mlýn, který stával na stejném místě, protože tento typ větrného mlýna se v našich zeměpisných šířkách začal stavět až o víc jak století později. Dobu vzniku současného mlýna odhadují na první polovinu 18. století.
Záhadný vznik i zánik
Za zakladatele mlýna považují někteří Lobkovice, jiní se přiklání k Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan a třetí část názorového spektra přisuzuje jeho vznik rodu Schönpflugů z Gamsenbergu, který v 18. století nechal vystavět příčovský zámek. Další záhadou je i zánik mlýna. Z doposud neznámých důvodů přestal sloužit svému účelu přibližně ve druhé polovině 18. století, kdy také došlo k jeho poboření. Do dnešních dnů se z větrného mlýna dochovalo torzo o průměru 13,5 metru, výšce 10 metrů a šířce zdiva až 1,2 metru ve spodní část stavby.
Lékařka zachraňuje zámek
Pokud vám jedna památka nestačí, můžete se při zpáteční cestě zastavit v Příčovech u místního zámku. Ten je sice veřejnosti přístupný jen výjimečně, například při adventních koncertech, ale lze ho obdivovat přes nízkou zídku. Zámek dlouhá léta chátral, o jeho záchranu se nyní snaží jeho nová majitelka, lékařka Alice Tomková.
V obecní kronice se uvádí: „Z historie zámku víme následující: V roce 1712 kapitula svatého Víta odprodala Příčovy panu Ferdinandu Ignáci Schönpflugovi z Gamsenbergu za cenu 6 700 zlatých. Obec Příčovy se stala centrem nově vytvořeného šlechtického majetku, majitel si v ní vystavěl nový poplužní dvůr, kapli a zámek, v němž trvale sídlil. Mše svatá se měla v kapli sloužit vždy na svátky svatého Vojtěcha a svatého Isidora, sloužit je měl sedlčanský kaplan. První mše byla sloužena 23. 8. 1716.“
V současné době prochází zámek a kaple postupnou rekonstrukcí. Mimo adventních koncertů je možné na zámku uspořádat například také svatbu, křtiny či rodinnou oslavu. Z Příčov mířím k Sedlčanům a Kosově Hoře, mezi těmito sídly budeme putovat v příštím dílu. Do té doby přeji pevné boty a putování zdar!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar